ACTS 7

1 OkÄÄh yebik’ehi da’tiséyú sitíni gábiÅá¹ii, ÃdaaniÅch’iá¹iihíí da’aá¹ii née? 2 Stephen gáá¹Ã­Ã­, Ná¹ee daanoÅíni, shik’ííyú, ná¹ee báyáŠdaanoÅíni, shídaayesóÅts’ÄÄ; nohwitaa n’íí Abraham, doo hwahá Chárranyú ngoleeh daná’ Mesopotámiayú gólį́į́ ni’ná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’ą́’idindláád nlíni bich’į’ ch’í’á¹ah ádelzaa, 3 Ãígee gábiÅná¹iid, Nini’ Åa’íí nik’íí bich’ą́’ dahná¹Ã¡hgo ni’ niÅ ch’í’á¹ah áshÅe’yú Åá¹Ã¡Ã¡Å. 4 Ãík’ehgo Abraham Kaldéans bini’gé’ dahnyaago Charran golzeegee golį́į́ lę́’e: bitaa daztsÄÄná’ díí ni’ biyi’ daagonoÅįįzhį’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bik’ehgo onágódle’ lę́’e. 5 Ãíná’ ni’ bíyééhíí doo Åa’ baa gon’ą́ą́ da, doo ndi daÅahndi nch’idel’eezgo da: áíná’ bichÄgháshé doo Åa’ da ndi bíí Åa’íí bich’ą́’gé’ daaÅideshchiinihíí daabíyéé doleeÅgo yángon’ą́ą́ lę́’e. 6 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Abraham bich’į’ hananádziigo gáná¹iid, Nich’ą́’gé’ daaÅideshchiiníí ni’ doo yídaagoÅsį da n’íí yiyi’ daagolį́į́ doleeÅ; áígee ná¹ee ni’ daabíyééhíí isná ádaabidle’go dį́į́dn gonenadín Åegodzaazhį’ biniidaagonÅt’éé doleeÅ. 7 Ná¹ee isná ádaabisdlaahíí biniidaagodishÅe’ doleeÅ; áí bikédé’go áígé’ ch’ékáhgo dzÄÄgee daashokÄÄh doleeÅ, á¹ii lę́’e, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ. 8 Ãígé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ circumcísion bee Abraham yiÅ Åángot’ÄÄ: áík’ehgo Abraham biye’ Isaac gozlįįgo tsebíí behiskaaníí bijįį círcumcise áyíílaa; áígé’ Isaac biye’ Jacob gozlįį; Jacobhíí biye’ke nakits’ádah daagozlįį, áí bich’ą́’gé’ nakits’ádahyú ná¹ee hat’i’ silįį. 9 Jacob biye’kehíí daabidizhé Joseph daayoÅch’įį’go, yik’edaaná¹iihgo Egyptyú baa nadaahezá¹ii: áíná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅ nlįįgo, 10 Bich’į’ nadaagontÅ‘ogíí bighÄ dawa yich’ą́’ binÅtį́į́, áígé’ Pháraoh, Egypt yánant’aahíí, yiÅ nzhÇ«Ç«go Åa’íí binadzahgee goyą́ą́go Bik’ehgo’ihi’á¹aŠábíÅsį; Pháraohíí Egypt dahot’éhé Åa’íí bikįh biyi’ daagolííníí yánant’aago ábíílaa. 11 Egypt Åa’íí Cánaanyú dahot’éhé shiá¹Ã¡’ góyéégo daagodeyaa: áígee daanohwitaa n’íí bich’iyÄ’ n’íí bich’ą́’ ádaasdįįdgo biniidaagonÅt’éé lę́’e. 12 Egyptyú nadą́’ gólį́į́ Åą́ą́go Jacob yaat’ínzįįná’ daanohwitaa n’íí da’iÅtsé ákú odais’a’ lę́’e. 13 Iké’gee nanákainá’ Joseph, Daanohwik’isn nshÅįį n’íí shíí ánsht’ee, daayiÅá¹iigo bídaagoÅsįįd; Åa’íí Joseph bik’íí Pháraoh yígóÅsįįd. 14 Ãígé’ Joseph bitaa Åa’íí bik’íí dawa biÅgo gosts’idin ashdla’ hilt’eego yiká’o’iÅ‘a’, 15 Ãík’ehgo Jacob Egyptyú o’íá¹il, ákú Jacob daztsÄÄ, Åa’íí daanohwitaa n’íí aÅdó’ da’iÅké’go nanezna’, 16 Ãí dawa Sýkemyú onádaihezá¹ilgo iÅch’į’ndaahi’á¹iiÅ goz’ÄÄ yuá¹e’ da’iÅké’go Åedaahasá¹il, áí goz’aaníí Abraham Sýkem biye’ Ãmmor biye’ke bich’ą́’gé’ zhaali bee nagohesá¹ii ni’. 17 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Abraham bángon’ą́ą́ n’íí begolá¹e’íí aÅhánégé’ goldohná’ Abraham bich’ą́’gé’ daaÅideshchiinihíí Egyptgee Åą́ą́ silįį lę́’e. 18 Ãíná’ Egyptyú Åa’ nant’án nanásdlį́į́, áŠJoseph doo yígóÅsį da lę́’e. 19 ÃÅ nohwíí hahiit’i’íí yik’edaaná¹iih lę́’e, Åa’íí daanohwitaa n’íí gádaayiÅá¹iigo bándaagoz’ÄÄ, Mé’ daagozlįįhíí da’izlįįyú ch’ídaahoÅkaadgo da’akú naná¹e’ le’. 20 Ãígee Moses gozlįįgo dázhǫ́ dénzhóné lę́’e, áŠbitaa golį́į́ yuá¹e’ nadaach’iÅteego taagi daahitÄÄ: 21 Ãígé’ da’izlįįyú ch’ídaach’istįįyú Pháraoh bitsi’ nábinÅtįįgo dabíí bizhaazhé k’ehgo yíhiÅá¹a’. 22 Egyptyú daagolííníí bigoyđíí dawa Moses biÅ ch’et’ą́ą́go dázhǫ́ nÅt’éégo yaÅti’ Åa’íí nÅt’éégo ánát’įįŠsilįį. 23 Moses dizdin biÅ Åegodzaaná’, shik’ííyú Israel hat’i’íí bich’į’ dosháh nzį lę́’e. 24 Ãík’ehgo Åa’ inaghanaghaago yiÅtsÄÄgo, áŠyik’izhį’ onálwodgo yiÅ naÅts’įhgo daztsÄÄ: 25 Shíí hat’i’íí biniidaagonÅt’ééhíí biyi’gé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ shich’oá¹iigo biÅ ch’ídishkaahíí yídaagoÅsį shį nzį lę́’e; ndi doo bídaagoÅsį da. 26 IskÄÄ hik’e dabíí hat’i’i naki iÅch’į’ dahnádilwo’go yiká Åyáá, nkenágoheltÇ«Ç«d nzįgo gádaayiÅá¹ii, IÅk’isyú noÅdlįįná’ hat’íí bighÄ iÅá¹Ã­’doÅá¹Ã­h? 27 Ãíná’ ba’ashhahgé’ gólíni doo bik’ehyú ánáyo’įįŠdahÅ Moses k’ihzhį’ yenyilná’ gáá¹Ã­Ã­, HadÅ nohwinant’a’ Åa’íí nohwaa yaÅti’i áníílaago áÅt’įį? 28 AdÄÄná’ ná¹ee Egýptian nlíni zíníÅhįįhíí k’ehgo shíí aÅdó’ shiziniÅhéé née? 29 Díí áá¹Ã­Ã­híí bighÄ Moses dabíí hat’i’i yich’ą́’ halwodgo Mádiangee golį́į́ ngohéyáá, áígee biye’ke naki gozlįį. 30 Ãígé’ dizdin Åegodzaa bikédé’go DziÅ Sína holzéhi biá¹aayú da’izlįįyú ch’il diltÅi’i biyi’gé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’gé’hi bich’į’ ch’í’á¹ah ádelzaa. 31 Moses yo’įįná’ biÅ díyagot’ee lę́’e: iÅhánégo yineőį́į́go nyáá hik’e Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ hadzii, 32 Gáá¹Ã­Ã­go, Shíí daanitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daayokÄÄhÅ nshÅįį, Abraham, Isaac Åa’íí Jacob Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daayokÄÄhÅ nshÅįį. Moses tsídolyizgo ditÅidgo doo ázhį’ nádést’įįd da. 33 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ gábiÅá¹ii, Nikee ádaandlee: ni’ biká’ síÅziiníí ni’ godiyini at’éé. 34 Egyptyú shichÄgháshé biniidaagonÅt’éégo hish’įį, áí hish’įįgo ik’ídaadi’á¹iihíí dists’ag, áík’ehgo áí bich’ą́’ nshá¹iiÅyú níyáá. Ti’i, dák’ad Egyptyú nideÅ‘a’. 35 Dadíí Moses Israel hat’i’i doo hádaabit’įįgo gádaaá¹ii n’íí, HadÅ nohwinant’a’ Åa’íí nohwaa yaÅti’íí áníílaa? Da’áí Moses n’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’gé’hi ch’il biyi’gé’ bich’į’ ch’í’á¹ah ádelzaa n’íí binkááyú Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bides’a’, nant’án nlįįgo Åa’íí Israel hat’i’íí biniidaagonÅt’ééhíí yich’ą́’ yííá¹Ã­Ã­Ågo bides’a’. 36 Ãí Moses n’íí ízisgo ánágot’įįÅíí Åa’íí godiyįhgo be’ídaagoziníí Egyptyú Åa’íí Red Seayú ánát’įįŠni’ná’ Egyptgé’ ch’íiá¹ilgo da’izlįįyú nanaÅse’go dizdin Åegodzaa. 37 Da’áí Mosesâhíí Israel hat’i’íí gádaayiÅá¹ii ni’, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú Na’iziidi hileehgo nohwik’ííyú bitahgé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohweBik’ehÅ nohwá habiÅteeh, shíí hashiÅtį́į́híí k’ehgo; áŠhódaayesóÅts’ÄÄ. 38 Da’izlįįyú ha’ánáÅséh n’ná’, díí Mosesâhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’gé’hi DziÅ Sína holzeeyú bich’į’ yaÅti’ n’íí Åa’íí daanohwitaa n’íí bigizhgee yaÅti’íí nlįįgo yati’ hiá¹Ã¡hi nohwá baa hi’né’ ni’: 39 ÃÅ daanohwitaa n’íí doo bídaayésts’ÄÄ hádaat’įį da ni’, doo hádaabit’įį da, áíná’ Egyptyúgo nádiikáhíí zhą́ bijíígé’ hádaat’įį lę́’e. 40 Aaron gádaayiÅá¹ii, Hat’íhíta daahohiikÄÄhíí nohwá ánle’, áí nohwá go’įį doleeÅ: díí Moses Egyptgé’ ch’ínohwiá¹il n’íí hago adzaa shįhíí doo bídaagonlzį da. 41 Ãíná’ magashi bizhaazhé be’ilzaa’i ndi ádaizlaago dahat’íhíta yiyaa odaayihiá¹iiÅgo daayokÄÄh, dabíí ádaizlaahíí yaa biÅ daagozhǫ́ǫ́go. 42 Ãík’ehgo yáá biyi’gé’ dawaháhíí daayokÄÄhgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dabiini’zhį’ ch’ídaabizá¹il; Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí binaltsoos biyi’ k’e’eshchįįhíí k’ehgo, Israel hat’i’i daanoÅíni, da’izlįįyú dizdin nohwee Åedaagosdzaa n’ná’ magashi bizhaazhé, dibeÅį́į́ bizhaazhéta nadaaÅtseedíí Åa’íí dahat’íhíta shaa daahoÅá¹iiÅ lá née? 43 GowÄgolgai biyi’ Mólok holzéhi daayokÄÄhíí nadaaÅá¹il, Åa’íí daahoÅkÄÄhíí Rémphan holzéhi bits’iÅsÇ«Ç«sé k’ehgo be’ilzaahíí aÅdó’ nadaaÅá¹il, díí be’ilzaago ádaasolaahíí daahoÅkÄÄhgo: áík’ehgo Bábylon bitisyú ch’ínoÅkáhgo ánohwishÅe’. 44 Daanohwitaa n’íí gowÄgolgai biyi’ da’okÄÄhi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yiÅ daanlįįgo bebígózini da’izlįįyú goz’ÄÄ, áí hago’at’éégo alá¹Ã©híí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Moses yiÅ ch’í’á¹ah áyíílaahíí k’ehgo alzaa. 45 Daanohwitaa n’íí Jesus bá nant’aago Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo Jews daanlįį dahíí bá ch’íineheyoodná’ gowÄgolgai biyi’ da’okÄÄhíí ni’ daabíyéé gozlįįyú daistsoozgo hikai, áí doo Jews daanlįį dahíí David dánant’aa silįįzhį’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daanohwitaa n’íí dábidáhgee ch’ídaaniheyood; 46 David Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yiÅ nzhÇ«Ç« silįį, áík’ehgo Jacob Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yokÄÄhÅ yiyi’ golį́į́ doleeÅíí bá ágóshÅe’ nzį lę́’e. 47 Ndi Sólomon holzéhigo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ kįh yiyi’ golííníí bá ágólaa. 48 Ãíná’ Da’tiséyú At’éhi kįh dá ná¹ee bigan yee ádaizlaahi doo yiyi’ golį́į́ da; Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidíí gáá¹Ã­Ã­ n’íí k’ehgo, 49 Yaaká’yú goz’aaníí biká’dah’asdáhá biká’gé’ nansht’aahíí át’éé, ni’gosdzáÅhíí biká’ dahnádes’isíí át’éé: kįh hago’at’éhi shá ágóle’? á¹Ã­Ã­ lę́’e Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ: hayúshÄ’ hanasóÅgo áíná’? 50 AishÄ’ shiganíí doo dawa bee ashÅaa da lę́’e? 51 Doo nohwee daagondlįį dahi, nohwijíí Åa’íí nohwijeyi’ doo círcumcise ádaanoÅt’e’i dahíí k’ehgo doo daagodinoÅsíni da, dawahn Holy Spirit bich’ą́’zhį’go ádaanoÅt’ee, daanohwitaa n’íí ánádaat’įįŠn’íí k’ehgo nohwíí aÅdó’ ánádaaÅt’įįÅ. 52 Hagee daanohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí doo yiniidaagodezlaa da? NÅt’éégo Ãnát’įįÅíí yígháhíí dabí’iÅtséná’ yaa nadaagolá¹i’íí nadaistseed; áí NÅt’éégo Ãnát’įįÅíí nyee’íí biyi’zhį’ ch’ídaasoÅtįįgo daazesoÅhįį: 53 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadaal’a’á yaaká’gé’hi begoz’aaníí nohwaa daidez’ÄÄ ndi doo bikísk’eh ádaanoÅt’ee da. 54 Ná¹ee daÅa’adzaahíí Stephen áá¹Ã­Ã­híí daidezts’ÄÄná’ dázhǫ́ biÅ daagoshch’ii’go biwoo nádaagai. 55 Ãíná’ Stephen, Holy Spirit ye’at’éégo, yaaká’yú dezghalgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’ą́’idindláádíí Åa’íí Jesus Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go sizįįgo yiÅtsÄÄ, 56 Ãígé’ gáá¹Ã­Ã­, Yáá iÅch’ą́’ adzaago yaaká’yú ná¹ee k’ehgo NyááhÅ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go sizįįgo hish’įį. 57 Nádaadidilghaazhná’ bijeyi’ ndaadeshchidgo dawa bich’į’ nádnkįį. 58 Kįh gozá¹ilíí bich’ą́’yú ch’ídaabist’e’go nyída’isá¹e’: tséé yee da’dilá¹iihíí bidiyágé ná¹ee áníi nagháhá, Saul holzéhi, dées’eezgee ndaayihezá¹il. 59 Stephen t’ah nyída’iÅá¹e’ná’ gáá¹Ã­Ã­go oskÄÄd, Jesus sheBik’ehÅ, shiyi’siziiníí nádnné’. 60 Hayaa adzaago nawode gáná¹iid, SheBik’ehÅ, díí nchÇ«’ihíí dákoh bik’izhį’ ádaaholé hela’. Ãná¹iidná’ daztsÄÄ.