LUKE 18

1 Da’ch’okÄÄh nt’éégo doo kiÅ iyeeh dago Jesus na’goá¹i’íí bee iÅch’ígó’aahgo 2 Gáná¹iid, Åah kįh gozá¹ilyú yánáltihÅ gólį́į́, Bik’ehgoihi’á¹aÅ doo yidnÅsíni da, ná¹ee doo biÅ ilíni da: 3 Åa’ isdzán, itsaa nlíni, áígee golíni dakozhą́ baa nadáhgo gábiÅá¹ii, Shá iÅk’ígodnÅdǫ́ǫh, ná¹ee Åa’ shik’ená¹iihíí bighÄ. 4 Dét’įhézhį’, Dah, yiÅá¹ii: ndi bikédé’gohíí dabíí gádiÅdi’á¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo dinsį da, ná¹ee doo shiÅ ilį́į́ da; 5 Da’ágát’éé ndi díí itsaahíí ts’íshiÅdįįhíí bighÄ bá iÅk’ígodishdÇ«Ç«h; dahyúgohíí kú nádáh Åt’ééyúgo shiyiÅhá. 6 Jesus gánádo’á¹iid, YánáltihÅ doo dábik’ehyú át’éé dahŠáná¹iidíí ídaayesóÅts’ÄÄ. 7 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee hayíá¹ilííshÄ’ dajįį biigha Åa’íí datőé’ biigha bich’į’ ádaaá¹iihíí bich’į’ ídésts’ÄÄgo Åzaad godihigháh ndi yá ilk’ígodildÇ«Ç«h. 8 Dagoshch’į’ yá iÅk’ígodildÇ«Ç«h, nohwiÅdishá¹ii. Da’ágát’éé ndi shíí ná¹ee k’ehgo Niyááhíí nánsdzaagoshÄ’, ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee daashodlaaníí Åa’ daastséh shį? 9 Jesus ná¹ee Åa’ dázhǫ́ nshÇ«Ç« daanzįgo dabíí zhą́ ádaa da’odlíígo, Åa’íí doo hadÅ yiÅ da’óltagi da, iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí yee hadziigo gáyiÅá¹ii: 10 Åah ná¹ee naki wą́’yú da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ o’áázh lę́’e; daÅa’á Phárisee nlíni, Åa’Å tax bich’į’ nadaahi’á¹Ã­Åi. 11 Phárisee nlínihŠídá’okÄÄhgo gáá¹Ã­Ã­, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, shíí Åa’ ná¹ee ádaat’eehíí k’ehgo doo ánsht’ee dahíí bighÄ naa ahénsį, áí aadaanchį’íí, doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí, nant’į’ nadaakaihíí, díí tax bich’į’ nahi’á¹iÅÅ ndi doo bik’ehgo ánsht’ee da. 12 Shíí daÅán godilziníí biyi’ nakidn dáshiá¹Ã¡’ oshkÄÄh, Åa’íí dawahn shíyééhíí dágonenanyú iÅk’é’á¹ilgo daÅa’á Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ nanáhishá¹iÅ. 13 Ãíná’ tax bich’į’ nahi’á¹iÅihÅ da’aá¹ahyú sizįįgo bijííláhzhį’ nyínÅts’į, dá doo hadag dighaaÅé gáá¹Ã­Ã­go okÄÄh, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, shíí shinchÇ«’ Åánihi shaa ch’onba’ le’. 14 Shíí nohwiÅ nadaagoshá¹i’, Ãí ná¹eehÅ gowÄyú onádzaa, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee bízhą́ binchÇ«’ n’íí bich’ą́’né’ná’ Åa’ ná¹eehíí, dah: hadÅ itisgo ádéstįįhŠádaagoch’olba’go ádolá¹iiÅ; áíná’ hadŠádaagoch’olba’Å itisgo at’éégo ádolá¹iiÅ. 15 Jesus mé’ baa ndaach’ihezá¹il lę́’e, yiká ndaadilá¹iih daabich’ido’á¹Ã­Ã­go: áíná’ Jesus bitsiÅke’yu daayiÅtsÄÄgo, Doo ágádaaÅt’įį da, daabiÅná¹iid. 16 Ãíná’ Jesus, Yushdé’, daayiÅá¹iigo, Ch’ík’eh chÄgháshé shich’į’ nihikáh le’, doo t’ÄÄzhį’ daahínóÅtÄ’ da; bíí ga’ádaat’eehíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanlįį, á¹iigo. 17 Da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, DahadÅ chÄgháshé aÅch’ísę́híí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí nágodn’ÄÄyúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí itah hileeh. 18 Åah nant’án Jesus nayídiÅkidgo gáyiÅá¹ii, IÅch’ígó’aahíí nÅt’éhi Ålínihi, hago lÄÄ Ã¡shá¹e’go ihi’á¹aa doo ngonel’ÄÄ dahíí bee hinshá¹aa doleeÅ? 19 Jesus gábiÅá¹ii, Hat’íí bighÄ ná¹ee nÅt’éhi shiÅná¹ii? doo hadÅ nÅt’éé da go’į́į́, daÅa’á zhą́, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ zhą́. 20 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ngon’ą́ą́ lę́’ehíí bígoÅÅsį́ go’į́į́, Doo nant’į’ nach’ighaa da, Doo ich’iziÅhee da, Doo ich’in’įįh da, Doo Åé’ch’iÅchoo da. Kitaa Åa’íí kimaa ch’idnÅsį. 21 Ná¹eehíí gábiÅá¹ii, Ãníi nashaagé’ godezt’i’go áí dawa bee ánsht’ee. 22 Jesus áí yidezts’ÄÄná’ gábiÅá¹ii, DaÅa’á zhą́ doo bee áÅt’éé da: ti’i, dawa á¹Ã­yééhíí naa nahoá¹iihgo, zhaalihíí tédaat’iyéhíí bita’iá¹Ã­Ã­h, áík’ehgo yaaká’yú dawahá ÅáŠílíni á¹Ã­yéé doleeÅ: áíná’ yushdé’, shiké’ dahsiná¹Ã¡h. 23 Ãí yidezts’ÄÄná’ doo biÅ gozhǫ́ǫ́ da silįį: dázhǫ́ ízis it’įįhíí bighÄ. 24 Doo biÅ gozhǫ́ǫ́ da silįįgo Jesus bígoÅsįįdná’ gáá¹Ã­Ã­, Ná¹ee ízis da’it’iiníí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí itah daaleehgo dázhǫ́ bá nyee! 25 Åį́į́ bigháŠha’i’áhíí bená’kadé bigha’i’áÅyú ch’égháhgo bá nyeená’ ízis it’iiníí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí itah hileehgo itisgo bá nyee. 26 Ná¹ee áí daidezts’aaníí gádaaá¹ii, Ãíná’ hadÅ zhą́ hasdábi’dilteeh? 27 Jesus gáá¹Ã­Ã­, Ná¹ee dahat’íhíta doo Åayole’ at’éé dahíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Åayile’hi at’éé. 28 Peter gábiÅá¹ii, Nohwíí nohwíyéé dawa bich’ą́’ dahdihiikainá’ niké’ dahsiikai ni’. 29 Jesus gánádaabiÅdo’á¹iid, Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanlįįzhį’ itah nlįįhíí bighÄ bigowÄ, bi’aad, bik’isyú, bimaa, bitaa, dagohíí bichÄgháshé yich’ą́’ dahnyááyúgo, 30 ÃÅ díí goldohíí biyi’ áí bitisgo doo aÅch’ídn baa na’né’ doleeÅ, Åa’íí Åahgo náhodeszaago ihi’á¹aa doo ngonel’ÄÄ dahíí yee hiá¹aa doleeÅ. 31 Jesus bitsiÅke’yu nakits’ádahíí yiÅ its’ákaigo gádaayiÅná¹iid, Jerúsalem yúdag deikai, ákú Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, shaa k’eda’ashchiiníí dawa begolá¹e’. 32 Ná¹ee doo Jews daanlįį dahíí baa shi’dilteehgo shaa daadloh doleeÅ, yúyahgo shiniidaagodile’ Åa’íí shik’ídaadihizheeh doleeÅ: 33 Hashída’iÅtsaas doo, Åa’íí daashiziÅhee doleeÅ, áígé’ taagi jįį hileehgo naadishdáh. 34 Ãíná’ hat’íí á¹iigo aá¹Ã­Ã­híí doo Åa’ yídaagoÅsį da: aá¹Ã­Ã­híí baa ch’ananl’į’go doo biŠídaagozį da. 35 Jesus Jériko k’ad yaa higháhná’, Åa’ ná¹ee biá¹Ã¡Ã¡ ágodini ídókeedgo itín bahyú sidaa: 36 Nách’oÅseeÅíí yidezts’ÄÄgo, Hat’íí lą́ą́ ágodzaa, á¹iigo na’ídiÅkid lę́’e. 37 Ãík’ehgo gádaabiÅch’iá¹ii, Jesus, Názarethgé’ gólíni, kúk’e higaaÅ. 38 Ãík’ehgo nádidilghaazhgo gáá¹Ã­Ã­, Jesus, David biYe’ Ålíni, shaa ch’onbáah. 39 Åa’ ádn náÅseeÅíí biÅ daadestehgo, Godnch’áad, daabiÅá¹ii, áíná’ da’tiségo dilwosh, gáá¹Ã­Ã­go, David biYe’ Ålíni, shaa ch’onbáah. 40 Jesus nnyáágo, Yushdé’ biÅ doÅkáh, á¹ii: bit’ahzhį’ nyááná’ nayídiÅkidgo 41 GáyiÅá¹ii, Hat’íílá ná áshÅe’ háÅt’įį gá? Ná¹ee biá¹Ã¡Ã¡ ágodiníí gábiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, desh’į́į́go ánáshídle’. 42 Jesus gábiÅá¹ii, Niá¹Ã¡Ã¡ nágódleeh, ni’odlÄ’ nÅt’éégo ánániidlaa. 43 Dagoshch’į’ go’į́į́ nasdlįįgo biké’ dahiyaa, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ba’ahénzįgo: áík’ehgo ná¹ee dawa daayiÅtsÄÄná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ya’ahédaanzį lę́’e.