MATTHEW 18

1 Ãídá’ Jesus bitsiÅke’yu baa hikaigo gádaabiÅá¹ii, Yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí bitahyú hadíŠitisgo nlįį? 2 Ãík’ehgo Jesus chÄgháshé aÅts’ísę́hi daÅa’á yushdé’ yiÅá¹iigo, bit’ahdí’ dahyinesdaago, 3 Gáá¹Ã­Ã­, Da’aá¹iigo gánohwiÅdishá¹ii, NohwinchÇ«’íí bits’ą́’zhį’ ádaahá¹e’go chÄgháshé aÅts’ísę́híí k’ehgo ádaadohdle’yúgo zhą́ yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí itah hohÅeeh. 4 DahadíŠdíí chÄgháshéhíí k’ehgo ídaagoch’iyolba’íí, yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí bitahyú da’áŠitis nlįį. 5 DahadíŠshizhi’íí binkááyú chÄgháshé díí ga’at’ééhíí náidnÅtįįyúgo, shíí náshidnÅtíni at’éé. 6 DahadíŠdíí doo ízisgo ádaat’ee da ndi daashodlÄÄhíí daÅa’á nchÇ«’go at’į́į́go áile’íí, áŠtséé be’ik’áhi nchaahi bik’osyú bidestÅ‘Ç«Ç«go túnteel beh hilt’e’go tú yiÅ didziihgo bá nzhÇ«Ç« doleeÅ ni’. 7 Ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee nakóntaahíí bá góyéé doleeÅ: nakódintaahíí dá begolá¹Ã©h go’į́į́; áídá’ hadíŠna’íntaahíí bá góyéé doleeÅ! 8 Ãík’ehgo nigan dagohíí nikee nchÇ«’go ánát’įįŠáníÅsįyúgo, nadnÅgeeshgo yó’oÅt’e’: doo hagot’éégo naná¹aa da ndi, nits’í Åahzhį’ ádįh ndi dahazhį’ ihi’á¹aahíí biyi’ oná¹Ã¡hgo doo hago’at’éé da, áídá’ nigan nakigo hik’e nikee nakigo kÇ«’ dahazhį’ diltÅi’íí biyi’ yuyaa oni’dilt’e’yúgo doo ná nzhÇ«Ç« da. 9 Niá¹Ã¡Ã¡ nchÇ«’go ánát’įįŠáníÅsįyúgo, ha’aahgo yó’oÅá¹e’: niá¹Ã¡Ã¡ daÅa’á ádįh ndi dahazhį’ ihi’á¹aahíí biyi’ oná¹Ã¡hgo doo hago’at’éé da, áídá’ niá¹Ã¡Ã¡ nakigo ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’i biyi’ yuyaa oni’dilt’e’yúgo doo ná nzhÇ«Ç« da. 10 Ãdaa daagonohdzÄÄ, díí doo ízisgo ádaat’ee dahíí Åa’ doo daach’ohÅaa da; yaaká’yú Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadaal’a’á biá¹Ã¡daadéz’iinihíí, shiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ biniizhį’ dahazhį’ daabineőį́į́, nohwiÅdishá¹ii. 11 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, ch’a’onehesdeehíí hasdáhishá¹iiÅhíí bighÄ niyáá. 12 Díí hagot’éégo baa natsídaahkees? Ná¹ee bidibeÅį́į́ daÅa’á gonenadín golį́į́dá’ daÅa’á ch’a’oyááyúgo, ngost’ádin ngost’áíhíí dákú nyiá¹Ã­Ã­Ådá’ dziÅyú ch’a’oyáá n’íí hantaa gá? 13 Da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, NáidnÅtįįyúgo ngost’ádin ngost’áí doo hak’i ch’a’okai dahíí dawa bitisgo náid nÅtiiníí yaa biÅ gozhǫ́ǫ́. 14 Ãík’ehgo shiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ díí doo ízisgo ádaat’ee dahíí daÅa’á ndi doo ch’a’okaad hat’į́į́ da. 15 Nik’isn nich’į’ nchÇ«’go adzaayúgo, bich’į’ Åá¹Ã¡hgo bi’at’e’íí dasahndi bee bich’į’ yáÅÅti’: nidits’agyúgo, nik’isn hosíÅÅbáni at’éé. 16 Ãídá’ doo nidits’ag dayúgo, daÅa’á dagohíí naki biÅgo bich’į’ biÅ nkáh, áík’ehgo naki dagohíí taagi hilt’eego biá¹Ã¡Ã¡Å bee yá’iti’íí da’aá¹iigo bee bígózį doleeÅ. 17 Díí ndi doo yidits’ag dayúgo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daayodlaaníí ha’ánáÅséhyú baa nagolá¹Ã­’: áí ndi doo yidits’ag dayúgo, doo Jew nlįį dahíí, tax bich’į’ nahi’á¹iiÅíí k’ehgo baa natsíÅkees doleeÅ. 18 Da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, Nt’éhéta ni’gosdzáŠbiká’ ÅédaasoÅtÅ‘Ç«Ç«híí yaaká’yú aÅdó’ ÅestÅ‘Ç«Ç« doleeÅ; nt’éhéta ni’gosdzáŠbiká’ k’éda’so’aahíí yaaká’yú aÅdó’ k’e’do’t’aah doleeÅ. 19 GánánohwiÅdish’á¹ii, Naki doÅt’eego ni’gosdzáŠbiká’ nt’éhéta daÅa’ haht’į́į́ lę́k’eyúgo hohkeedgo, shiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ nohwá áile’. 20 Dahayú naki dagohíí taagi hilt’eego shizhi’ yee da’okÄÄhgo íÅa’at’ééyúgo, áígee iÅá¹Ã­’gee shíí nshÅįį. 21 Peter baa nyáágo gábiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, shik’isn shich’į’ dénchÇ«’go ánát’įįÅyúgo, da’kwiidnshÄ’ baa nágodinsh’aah, gosts’idn née? 22 Jesus gábiÅá¹ii, Gosts’idn doo niÅdishá¹ii da, ndi gosts’idinhíí gosts’idngo. 23 Yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee begoz’aaníí nant’án bánada’iziidíí baa hadaaz’aahíí iÅk’ídaagodiÅdÇ«Ç«h hádaat’įįhíí k’ehgo at’éé. 24 YoÅtag nkegonyaagee, bána’iziidi Åa’ gonenáŠdoo náhóltagyú talents golzeego baa ha’ááhi baa híl’a’. 25 Doo hagot’éégo na’iá¹iiÅ dahíí bighÄ, Díí ná¹eehíí, bi’aahíí, hik’e bichÄgháshéhíí, Åa’íí dawa bíyééhíí biÅgo nahoá¹Ã­ih, áí bee shich’į’ nanáhó’á¹Ã­Ã­Å, á¹iigo bángon’ą́ą́, binant’a’. 26 Ãík’ehgo bána’iziidíí bich’į’ hayaa adzaago nábokÄÄhgo, Shinant’a’, ntsé Åt’ah, ÄÄÅ nich’į’ na’ishá¹iiÅ ndi at’éé, biÅá¹ii. 27 Ãík’ehgo binant’a’íí baa ch’oba’go, Doo shich’į’ na’iá¹Ã­Ã­Å da ndi nzhÇ«Ç«, biÅá¹iigo nanábines’įįd. 28 Ãídá’ áŠch’íÅyáágo Åa’ yiÅ na’iziidi, daÅa’á gonenadín pence golzeego baa hayiőáhi, yiÅtsÄÄ: áŠyizidnÅtsoodgo, Shaa hánÅ‘aahíí shich’į’ nanáhí’á¹Ã­Ã­Å, yiÅá¹ii. 29 YiÅ na’iziidíí bich’į’ hayaa adzaago nábokÄÄhgo, Ntsé Åt’ah, dawa nich’į’ na’ishá¹iiÅ ndi at’éé, biÅá¹ii. 30 Ndi, Dah, á¹iigo ha’áyíÅt’e’, baa ha’ááhíí na’hazá¹ilzhį’. 31 Åa’ yiÅ nada’iziidíí daabiÅtsÄÄgo doo biÅ daagozhǫ́ǫ́ dago díí ágodzaahíí dawa binant’a’ yiÅ nadaagosá¹i’. 32 Ãídí’ binant’a’íí biká’íőaadgo gábiÅá¹ii, Ni shána’izíidíí dázhǫ́ ÅchÇ«’ lÄÄ, ni shaa háÅőáhi doo shich’į’ nanáhí’á¹Ã­Ã­Å da ndi nzhÇ«Ç«, niÅdéá¹iid ni’, náshonkÄÄhgo: 33 Ãík’ehgo ni aÅdó’ biÅ na’izíidíí baa ch’onba’ le’at’éhi, shíí naa ch’osibáadhíí k’ehgo, 34 Ãík’ehgo binant’a’ hashkeego ha’áná’ilka’ yuá¹e’ obiÅ‘a’ biniigodilá¹Ã©hgo, baa ha’ááhíí dawa nanáyihezá¹ilzhį’. 35 Díí k’ehgo shiTaa yaaká’yú dahsdaahŠádaanohwile’, doo nohwijíídí’ nohwik’isn nohwich’į’ nchÇ«’go at’ééhíí bighÄ baa nádaagodinoh’aah dayúgo.