MATTHEW 21

1 Ãídí’ Jerúsalem k’ad yaa hikáh, Béthphage golzeezhį’, áí dziÅ Olives holzéhi si’ÄÄgee, áídí’ Jesus bitsiÅke’yu naki oyiÅ‘a’, 2 GáyiÅá¹iigo, Ti’i, nohwádįhyú gotahyú doh’aash, áígee dagoshch’į’ túlgayé bizhaazhé biÅgo dahstÅ‘Ç«Ç«go baa noh’aash: áí k’e’oh’adgo shaa nánohÅÇ«Ç«s. 3 Ná¹ee Åa’ nt’éhéta nohwiÅá¹iiyúgo, NohwiNant’a’ hát’į́į́go áhiit’įį, biÅdohá¹iih; áík’ehgo dagoshch’į’ nohwaa gode’aahgo nádohÅÇ«Ç«s. 4 Díí ánágot’įįÅíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi gáá¹Ã­Ã­ n’íí begolá¹Ã©hgo ánágot’įįÅ, 5 Sion bizhaazhé biÅ nadaagoÅá¹i’, Díőįį, ízisgo niNant’a’ ídaagoch’iyolba’go túlgayé, áí túlgayé bizhaazhéhi, yiká’ dahsdaago nich’į’ boghééÅ. 6 Ãík’ehgo Jesus da’áá¹Ã­Ã­yú bitsiÅke’yu ádaadzaa, 7 Túlgayé, bizhaazhé biÅgo, baa daizlÇ«Ç«zgo bidiyágéhíí yiká’ dahdaihezá¹ildá’ Jesus yiká’ dainesdaa. 8 Ná¹ee Åą́ą́go bidiyágé intínyú yídaagosteel lę́k’e; Åa’ihíí ch’il palm bits’ádaaz’aahíí nadaayihiÅgeeshgo intínyú yídaagosteel. 9 Ná¹ee bádįh náÅseeÅíí, Åa’íí biké’dí’ náÅseeÅíí daadilwoshgo gádaaá¹ii, Hosánna, David biYe’ nlíni: NohweBik’ehÅ bizhi’ yee higaaÅíí ba’ihégosini at’éé; da’itisé goz’ÄÄdí’ Hosánna. 10 Ãídí’ Jerúsalemyú Åyáágo áígee daagolííníí dawa, hago lÄÄ Ã¡godzaa daanzįgo, Díí hadíŠát’į́į́? daaá¹ii. 11 Ná¹ee biké’ náÅseeÅíí gádaaá¹ii, Díí Jesus, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi at’į́į́, Názarethdí’ nagháhi, áí Gálilee bigodesdzogíí biyi’dí’. 12 Ãídí’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daach’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ Jesus ha’ayáágo, baa nada’iá¹iihi Åa’íí nada’iÅá¹iihi ch’íinihiyood, Åa’íí zhaali yiká’ iÅkáh ch’ínádaiá¹iiÅíí naz’aaníí nanyihesgo’, hawúcho baa nadaahiá¹iihíí biká’dah’sdáhá aÅdó’ nanyihesgo’, 13 GáyiÅá¹iigo, Ãgáá¹Ã­Ã­go bek’e’eshchįį, Shikįhíí kįh biyi’ da’ch’okÄÄhíí holzeego hojíí doleeÅ; áídá’ nohwihíí daan’įįhíí bigowÄ Ã¡daagosolaa lÄÄ. 14 Biá¹Ã¡Ã¡ ádaagodiníí Åa’íí doo nadaakai dahíí da’ch’okÄÄh goz’ÄÄgee baa hikai; áígee nádaabiÅziih lę́k’e. 15 OkÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi Jesus ízisgo áná’ol’įįÅíí daayiÅtsÄÄgo, Åa’íí da’ch’okÄÄh goz’ÄÄgee chÄgháshé daadilwoshgo, Hosánna, David biYe’ nlíni, daaá¹iigo daayiÅtsÄÄgo, dázhǫ́ doo biÅ daagozhǫ́ǫ́ da lę́k’e. 16 Ãík’ehgo gádaabiÅá¹ii, Ya’ díí ádaaá¹iihíí dints’ag née? Jesus gábiÅá¹ii, Ha’oh; ya’ díí doo hwahá daahohshiih da née, ChÄgháshé aÅts’ísę́hi Åa’íí mé’ t’ah da’iÅbe’i dázhǫ́ nÅt’éégo ihédaanzįgo ádaasíÅlaa? 17 Ãídí’ bits’ą́’ dahiyaago kįh gozá¹ildí’ Béthany golzeezhį’ nyáá; áígee sidaa lę́k’e. 18 T’ahbįyú kįh gozá¹ilyú nádesdzaago, shiá¹Ã¡’ silįį. 19 Ch’il fig intín bahyú o’áágo yiÅtsÄÄgo yaa nyáá, binest’Ä’ da’ádįhdá’ bit’ÄÄ zhą́ gólį́į́go yígoÅsįįdgo gáyiÅá¹ii, Kodí’ godezt’i’go dahazhį’ ninest’Ä’ da’ádįh doleeÅ. Ãík’ehgo dagoshch’į’ ch’il fig náhesgÄ. 20 BitsiÅke’yu díí daayiÅtsÄÄgo biÅ díyadaagot’eego gádaaá¹ii, Hagot’éégo ch’il fig dagoshch’į’ náhesgÄ lÄÄ! 21 Jesus gádaabiÅá¹ii, Da’aá¹ii gánohwiÅdishá¹ii, Nohwi’odlÄ’ golį́į́yúgo, doo nohwiÅ nadaagoki dayúgo, doo díí ch’il fig ádzaahíí k’ehgo zhą́ ádaahá¹e’ da, áídá’ díí dziÅíí bich’į’ hahdziigo, Yúwehégo dihi’á¹Ã¡hgo túnteel biyi’ onidolá¹Ã©’, daadohá¹iiyúgo, nohwá ágáá¹e’. 22 Da’ohkÄÄhgo dant’éhéta daahohkeedíí, da’ohdlÄÄgo ádaadohá¹iiyúgo, dawa nohwaa hi’né’hi at’éé. 23 Jesus da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ i’ayáágo, áígee ná¹ee yiÅ ch’ígó’aahgo, okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, ná¹ee yánazíni biÅgo baa hikaigo gádaabiÅá¹ii, HadíŠbik’ehgo ánánt’įįÅ? HadíŠnaa godin’ą́ą́go ánt’įįh? 24 Jesus gádaabiÅá¹ii, Shíí aÅdó’ daÅa’ándi nanohwídishkid, shiÅ nadaagoÅá¹i’yúgo, shíí aÅdó’ hadíŠbik’ehgo ánásht’įįÅíí nohwiÅ nagoshá¹i’ doleeÅ. 25 John baptize ádaagole’íí hadí’ begoz’áni? Yaaká’dí’go née, dagohíí ná¹ee bits’ą́’dí’go née? ÅiÅ yádaaÅti’go gádaaÅiÅdi’á¹ii, Yaaká’dí’go daan’á¹iihyúgo, gánohwiÅá¹iih, Ãídá’ nt’é bighÄ doo daahohdlÄÄ da láÅ? 26 Ãídá’, Ná¹ee bits’ą́’dí’go, daan’á¹iihyúgo, ná¹ee bédaahildzid; ná¹ee dawa John Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi nlįį daanzįhíí bighÄ. 27 Ãík’ehgo Jesus gádaayiÅá¹ii, Néé doo bídaagonlzį da. Jesus gánábiÅdo’á¹iid, Shíí aÅdó’ hadíŠbik’ehgo ánásht’įįÅíí doo nohwiÅ nagoshá¹i’ da. 28 Díí hagot’éégo baa natsídaahkees? Åa’ ná¹ee biye’ke naki; daÅa’á yaa nyáágo, Shiye’, díí jįį shidahts’aa hentį́į́yú na’iziidyú Åá¹Ã¡h, yiÅá¹ii. 29 ÃÅ bich’į’ hadziigo, Dah, doo akú disháh da, biÅá¹ii; áídá’ bikédí’go biini’ Åahgo ánáyiidlaago akú óyáá lę́k’e. 30 Biye’ Åa’ihíí yaa nanádzaago da’ágánáyiÅdo’á¹iid. Ãík’ehgo, Akú disháh, ná¹iid; áídá’ doo akú óyáá da. 31 Díí nakihíí hadíí bitaa áá¹Ã­Ã­yú ádzaa? Dantséhi, daaá¹ii. Jesus gádaabiÅá¹ii, Da’aá¹ii gánohwiÅdishá¹ii, Tax bich’į’ nadaahi’á¹iiÅíí Åa’íí nant’į’ nakaihi danohwintsé Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí itah daaleeh. 32 John nÅt’éégo ágot’eehíí yaa yaÅti’go nohwitahyú Åyáá, ndi doo daahohdlÄÄ da; tax bich’į’ nadaahi’á¹iiÅíí Åa’íí nant’į’ nakaihíí zhą́ daabodlÄÄ: nohwíí bídaagonoÅsį ndi bikédí’go nohwiini’ doo Åahgo ánádaasohdlÄÄgo daahohdlÄÄ da. 33 IÅch’ígót’aahgo naná’goá¹ihíí Åa’ ódaayeÅts’ą́ą́: Åa’ ná¹ee bidák’eh golííníí dahts’aa k’eidnláágo yiá¹aayú na’nezá¹il, dahts’aa hahigÄÄs doleeÅgee yá ogogéed, biká’dí’ ídést’iiníí ágólaa, Åa’íí bá yiá¹Ã¡daadéz’íni yá ch’ígohet’ÄÄdá’ Åzaadyú ni’ goz’ÄÄyú óyáá: 34 Da’nest’ÄÄgee ngonyáágo bánada’iziidi bidahts’aa bá yiá¹Ã¡daadéz’íni yich’į’ oyiÅ‘a’, binest’Ä’ Åa’ bá náyíné’go. 35 Ãídá’ bá iá¹Ã¡daadéz’íni nada’iziidíí yiÅ ndaazdeelgo daÅa’á nyída’eshtÅizh, Åa’ihíí daizesâhį́į́, Åa’ihíí tséé bee daayitséed. 36 Bánada’iziidíí ntsédá’ oyiÅ‘a’ n’íí bitisgo onayíőa’: áí ágánádaayiidlaa. 37 Da’iké’yú biye’ oyiÅ‘a’, Shiye’ daidnÅsį doleeÅ, á¹iigo. 38 Ãídá’ biye’ daayiÅtsÄÄdá’, dahts’aa yiá¹Ã¡daadéz’íni gádaaÅiÅdi’á¹ii, Díí dahts’aa hentííníí bíyéé doleeÅíí át’éé; yushdé’, daazoÅdee, áík’ehgo bíyéé doleeÅ n’íí daanohwíyéé doleeÅ. 39 Ãík’ehgo yiÅ ndaazdeelgo dahts’aa hentį́į́dí’ ch’ídaist’e’go daizesâhį́į́. 40 Ãík’ehgo dahts’aa hentííníí bíyééhíí nádzáágo bidahts’aa bá yiá¹Ã¡daadéz’ínihíí hagoshÄ’ ádaile’? 41 Jesus gádaayiÅá¹ii, Bidahts’aa golííníí ná¹ee doo bik’ehyú ádaat’įį dahíí naiÅtseedá’, bidahts’aa hentííníí bá yiá¹Ã¡daadéz’íni Åa’ihíí yá ch’ínágohet’aah, áí inest’ÄÄgo nest’ánhíí baa daach’ihiá¹iiÅ doo. 42 Jesus gádaabiÅá¹ii, Díínko Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bek’e’eshchiiníí doo hwahá daahohshiih da née? Tséé kįh ádaagole’íí yó’odaisá¹e’i n’íí, hagon’áágee dantsé si’aaníí silįį: díí nohweBik’ehÅ bik’ehgo ánágot’įįÅ, áí daanéel’įįgo nohwiÅ díyadaagot’ee. 43 Ãí bighÄ gádaanohwiÅdishá¹ii, Yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee daanohÅįįgo nohwaa ch’ígót’i’ n’íí nohwaa nágodit’aahgo Åahgo hat’i’íí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yikísk’eh hikaahíí, baa godidot’aaÅ, nohwits’ą́’. 44 DahadíŠáí tséé yiká’ nágo’yúgo, aÅts’ísę́go nihiltÇ«Ç«d: áídá’ dahadíŠáí tséé biká’ naltÇ«’yúgo, di’ílégo bik’aa doleeÅ. 45 OkÄÄh ye bik’ehi itisyú nadaandeehíí hik’e Phárisees daanlíni iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’i Jesus yee hadzii n’íí daidezts’ÄÄdá’, bíí ádaabiÅá¹iigo yídaagoÅsįįd. 46 Ha’ádaiÅt’e’ hádaat’įį ndi ná¹ee Åáni yédaaldzid, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi nlįį daanzįhíí bighÄ.