MATTHEW 23

1 Jesus ná¹ee íÅa’at’ééhíí hik’e bitsiÅke’yu yich’į’ hadzii, 2 Gáá¹Ã­Ã­go, Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanlíni Moses ná¹ee yá sizįį n’íí k’ehgo ná¹ee yá nazįį: 3 Ãí bighÄ da’ádaanohwiÅá¹iiyú ádaanoht’eego ádaaht’įį; ndi doo ádaat’įįhíí k’ehgo ádaaht’įį da: áí ádaaá¹iiyú doo ádaat’įį da ndi ádaaá¹ii. 4 Ãí ná¹eehíí ná¹ee biwosyú ndaazgo dázhǫ́ nyeego dahda’ogheeÅgo ádaayiÅsį; áídá’ da’ayą́há ndi doo ich’odaaá¹ii da. 5 NÅt’éégo ánádaat’įįÅíí dawa ná¹ee dá bo’įį hádaat’įįhíí bighÄ Ã¡nádaat’įįÅ: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ Åa’ bídaadestÅ‘Ç«Ç«híí nteelgo ádaile’, bi’íí bidá’yú aÅdó’ nteelgo na’izlaago ádaayiÅsį. 6 Da’idÄÄgee ná¹ee ízisgo ádaat’eehíí dahnádinbįhyú itah dahnaháztÄÄgo zhą́ biÅ daanzhÇ«Ç«, Åa’íí Jews ha’ánáÅséh nagozá¹il yuá¹e’ ná¹ee yánazíni dahnádinbįhyú itah dahnaháztÄÄgo aÅdó’ biÅ daanzhÇ«Ç«, 7 Na’hiá¹iih nadaagoz’ÄÄyú bich’į’ ádaach’iá¹iigo, Åa’íí, IÅch’ígó’aahíí, IÅch’ígó’aahíí, daabiÅá¹iigo zhą́ biÅ daanzhÇ«Ç«, 8 Ãídá’ nohwihíí doo hadíÅ, IÅch’ígó’aahíí, nohwiÅá¹ii da le’: daÅa’á nohwiÅ ch’ígó’aahíí nlįį, Christ zhą́; Åa’íí nohwihíí daanohwigha iÅk’isyú daanohÅįį. 9 Ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee doo Åa’, ShiTaa, biÅdohá¹ii da le’: daÅa’á, yaaká’yú dahsdaahÅ zhą́, nohwiTaa at’éé. 10 Doo hadíÅ, ShiNant’a’, nohwiÅá¹ii da le’: daÅa’á nohwiNant’a’ nlįį, Christ zhą́. 11 HadíŠnohwitahyú ízisgo at’ééhíí, nohwá na’iziid le’. 12 HadíŠitisgo ídéstiiníí ídaagoch’olba’go ádolá¹iiÅ; áídá’ hadíŠídaagoch’olba’íí itisgo at’éégo ádolá¹iiÅ. 13 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! Yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee goz’áni ná¹ee bits’ą́’ daanáda’dohtį́: nohwíí doo itah daahÅeeh dadá’, ná¹ee itah daaleeh doleeÅ n’íí t’ÄÄzhį’ ádaanoÅsį. 14 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! Isdzáné itsaa daanlíni bigowÄ bits’ą́’ nádaahohá¹iiÅ, Åa’íí daazhógo ádaadohá¹iigo nzaad gont’i’go da’ohkÄÄh: áí bighÄ nohwíí itisgo nohwiniigonÅt’éégo nohwá ndaagodot’aaÅ. 15 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! Tú biká’ Åa’íí ni’ biká’ dahot’éhé nadaanohtaah, daÅa’á ndi nohwíhiigháhíí bighÄ; nohwíhiyaayúgo nakidn nohwitisyú ÅenágoÅchÇ«Ç«dgo ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’ yuyaa bágoz’ÄÄ. 16 Nohwiá¹Ã¡Ã¡ ádaagodįh ndi Åa’ bádįh nadaahkaihíí, nohwá góyéé doleeÅ! DahadíŠda’ch’okÄÄh goz’aaníí biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihdá’, áí doo nt’é da, daadohá¹ii: ndi hadíŠóodo da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’hi biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihíí, áŠzhą́ da’áá¹Ã­Ã­yú át’éé le’, daadohá¹ii! 17 Nohwíí doo daagonohsÄÄ da, nohwiá¹Ã¡Ã¡ ádaagodini: hadíí itisgo at’éé, óodohíí née, née da’ch’okÄÄh goz’aaníí bits’ą́’dí’ óodo dilzįhgo alzaahíí née? 18 Åa’íí, DahadíŠbe’okÄÄhíí biká’ dahnási’á¹iÅi goz’aaníí biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihdá’, áí doo nt’é da, daadohá¹ii; ndi hadíŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa hi’á¹iiÅíí áí yiká’ dahsiné’íí biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihíí, áŠzhą́ da’áá¹Ã­Ã­yú át’éé le’, daadohá¹ii. 19 Nohwíí doo daagonohsÄÄ da, nohwiá¹Ã¡Ã¡ ádaagodini: hadíí itisgo at’éé, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa hi’né’ihíí née, née yiká’ dahsiné’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa hi’né’ihíí dilzįhgo áile’ihíí née? 20 Ãík’ehgo dahadíŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa hi’né’i yiká’ dahsiné’i biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihíí, áí hik’e biká’ dah sihi’á¹iiÅíí dawa aÅdó’ biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iih. 21 Åa’íí dahadíŠda’ch’okÄÄh goz’aaníí biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihíí, áí hik’e ákóá¹e’ golííníí aÅdó’ biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iih. 22 Åa’íí dahadíŠyaaká’yú biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iihíí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dahsdaagee goz’aaníí hik’e áígee dah sdaahíí aÅdó’ biláhyú bitÅ‘a dahnádidilá¹iih. 23 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! TÅ‘oh mint, ánise, hik’e cúmmin daaholzéhi dá goneznanyú iÅk’é’á¹ilgo, daÅa’á Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa nádaahné’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yegos’aaníí itisgo at’ééhíí doo bee ádaanoht’ee da, dábik’ehyú ánách’ot’įįÅíí, koÅ goch’oba’íí, Åa’íí ko’odlÄ’ golííníí: díí bee ádaanoht’ee le’at’éhi, Åa’ihíí doo baa daayoÅá¹ah dago. 24 Nohwiá¹Ã¡Ã¡ ádaagodįh ndi Åa’ bádįh nadaahkaihíí, dǫ́’ áÅts’ísę́hi bitádaadoÅkaaÅdá’ Åį́į́ bigháŠha’i’áhi odaahoÅneeh. 25 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! Idee hik’e its’aa biká’yú zhą́ tádaahgisdá’, aadaach’ihi’á¹iiÅíí Åa’íí doo ádaagoch’idzaa dahíí zhą́ biyi’ yuá¹e’ begoz’ÄÄ. 26 Phárisee Ålíni, niá¹Ã¡Ã¡ ágodini, idee hik’e its’aahíí biyi’ yuá¹e’ ntsé táÅgis, áík’ehgo biká’dí’ aÅdó’ nÅt’éé doleeÅ. 27 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! Ná¹ee Åe’shijeedíí biká’gee alzaahíí Åigaigo ánálzaahíí k’ehgo ádaanoht’ee, áídá’ áí biyi’ yuá¹e’híí ná¹ee daztsáni bits’in zhą́ siá¹il, nchÇ«’íí zhą́ dawa begoz’ÄÄ. 28 Nohwíí aÅdó’ nohwiká’dí’go zhą́ ná¹ee biá¹Ã¡Ã¡Å nÅt’éégo ádaanoht’ee, áídá’ nohwiyi’ yuá¹e’ nzhÇ«Ç« ách’idil’iiníí hik’e nchÇ«’híí bee hagolk’iÅ. 29 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanohÅíni, daanohshÇ«Ç« ádaadoőíni, nohwá góyéé doleeÅ! Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí Åe’shijéédíí biká’gee dant’éhéta bee bínádaach’ilá¹iihíí ádaagohÅe’, Åa’íí ná¹ee dábik’ehyú ádaat’ee n’íí Åe’shijeedíí biká’gee alzaahíí dénzhónégo ánádaahdle’híí bighÄ, 30 Gádaadohá¹iigo, Nohwitaa n’íí t’ah daahiá¹aadá’ daagondlįįyúgo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí naatseedgee doo itah daandlįį da doleeÅ ni’. 31 Ãdaadohá¹iigo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi ndaistseed n’íí bichÄgháshé daanohÅįįgo dánohwíí ádaa nadaagolá¹i’. 32 Nohwitaa n’íí nchÇ«’go ádaat’įį n’íí ÄÄÅzhį’ beda’ohÅe’. 33 TÅ‘iish k’ehgo daanohÅíni, ch’osh bik’asda’ golííníí k’ehgo haÅinoÅt’įįÅíí, ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’ yuyaa nohwá goz’aaníí hagot’éégoshÄ’ bitis hahkáh? 34 Ãí bighÄ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi, ná¹ee daagoyáni, hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi nohwich’į’ daadeÅ‘a’: áí Åa’ nadaaÅtseed doleeÅ, Åa’íí tsį’iÅna’áhi bídaahoÅkaÅ doleeÅ; Åa’ihíí íÅa’ánádaaht’įįgee habída’oÅtsaas doleeÅ, Åa’íí daabi’odlÄ‘híí bighÄ yóíyahgo biá¹Ã­’da’doÅá¹Ã­h doleeÅ, kįh gozá¹ildí’ Åahyúgo kįh gozá¹ilzhį’: 35 Ãí bighÄ ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee dábik’ehyú ádaat’eehíí nadaaztseedíí dawa bidiÅ nohwik’izhį’ didot’aaÅ, dábik’ehyú át’éhi, Abel holzéhi, zesdįįdí’ Barakías biye’, Zakarías holzéhi, zesdįįzhį’, Zakaríasíí kįh biyi’ da’ch’okÄÄhíí hik’e be’okÄÄhíí biká’ dahnási’á¹iÅíí goz’aaníí bigizhgee daazesoÅhįį n’íí. 36 Da’aá¹iigo gánohwiÅdishá¹ii, Díí dawa díí daaÅinolt’įįÅíí bik’izhį’ didot’aaÅ. 37 Jerúsalem, Jerúsalem Ålíni, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi natsíÅÅtseedíí, Åa’íí nich’į’ daahil’aadíí tséé bee nbida’tsíÅÅá¹e’íí, tazhik’áné bi’aadíí bit’ats’in bitőááh yuá¹e’ bizhaazhé onáyiá¹iÅíí k’ehgo nichÄgháshé doo aÅch’ídn Åináhishá¹iiÅ hasht’į́į́ ndi doo hádaaht’įį da ni’! 38 Nikįhíí yó’agodot’ÄÄ. 39 GádaanohwiÅdishá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bizhi’ yee higaaÅíí ba’ihégosini at’éé, daadohá¹iihíí bijįį zhą́ nadaashoÅtséh.