MATTHEW 8

1 DziÅ biká’dí’ nkenádiidzaadá’ Åą́ą́go biké’ anázeeÅ lę́k’e. 2 Nt’éégo Åa’ ná¹ee Åóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa nagháhi biyahzhį’ hayaa adzaago gábiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, náshíÅlziihíí bik’e síÅtįįgo nígonsį, háÅt’įįyúgo náshíÅlziih. 3 Ãík’ehgo Jesus yich’į’ dahdidilá¹iidí’ yiká’ ndelá¹iihgo, Hasht’į́į́; nándziih, yiÅá¹ii. Ãí dábiÅgo Åóód n’íí ínásdįįd lę́k’e. 4 Ãídí’ Jesus gábiÅá¹ii, HadíŠdánko biÅ nagolá¹Ã­’ hela’; ti’i, okÄÄh yebik’ehi bich’į’ ch’í’á¹ah ádndle’go, nt’éhéta be’okÄÄhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa nné’, Moses ngon’ą́ą́ lę́k’ehíí k’ehgo, áík’ehgo nándziihíí ná¹ee yídaagoÅsį doleeÅ. 5 Jesus Capernaum golzeeyú Åyáádá’, áígee silááda daÅa’á gonenadín binant’a’íí nábokÄÄhgo baa nyáágo, 6 GábiÅá¹ii, ShiNant’a’, shána’iziidíí di’il silínihi yaat’éégo biÅ na’diá¹i’go gowÄyú sitįį. 7 Jesus gábiÅá¹ii, Ãkú disháhgo naszíih. 8 Silááda nant’án gábiÅá¹ii, ShiNant’a’, shigowÄ yuá¹e’ ha’áná¹Ã¡hgo ndi doo bik’eh sitį́į́ da: déhadziihgo ndi shána’iziidi nadzíih ndi at’éé. 9 Shíí aÅdó’ shinant’a’ golį́į́, shihíí silááda bá nansht’aa: daÅa’á, Dah ná¹Ã¡h, biÅdishá¹iiyúgo dahdigháh; Åa’íí, Yushdé’, biÅdishá¹iiyúgo shaa higháh; Åa’íí shána’iziidi, Díí áÅle’, biÅdishá¹iiyúgo áí áíle’. 10 Jesus áí yidezts’ÄÄdá’ débiÅdíyagodzaago ná¹ee biké’ náÅseeÅíí gáyiÅá¹ii, Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, Israel hat’i’íí bitahyú ndi doo hadíŠdíí k’ehgo bi’odlÄ’ golíni baa nsháh da. 11 Åa’íí gánádish’á¹ii, Åą́ą́go ya’áí hanadáhdí’ Åa’íí ya’áí onadáhdí’ nihikáhgo, Abraham hik’e Isaac Åa’íí Jacob yiÅ dahnáhaztÄÄ doleeÅ, yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí bitah: 12 Ãídá’ ná¹ee, yaaká’yú dahsdaahÅ bilaÅtőáhgee daanlįį le’at’éé n’íí, chagoÅheeÅ yuá¹e’ ohilkaad doo: áígee daach’ichag hik’e kowoo Åídaach’idiÅk’ash doleeÅ. 13 Jesus silááda binant’a’íí gáyiÅá¹ii, NádÅdáh; hagot’éégo osíÅdlÄÄdíí da’áí k’ehgo ná begolzaa. Ãík’ehgo silááda binant’a’ bána’iziidihíí da’áígee dagoshch’į’ nadziih. 14 Ãídí’ Jesus Peter bigowÄ yuá¹e’ ha’ayáádá’ Peter bi’aahíí bimaa nezgaigo sitįįgo yiÅtsÄÄ. 15 Bigan yedelá¹iih, áík’ehgo nezgai n’íí bits’ą́’ gonyáá: áídí’ nádiidzaago yá da’dezné’. 16 Ãídí’ o’i’ą́ą́zhį’ godeyaago Åą́ą́go ch’iidn isná ádaabiÅsiníí bich’į’yú yiÅ neheskai: áík’ehgo hadaadzi’íí zhą́ bee ch’iidn hainiheyood, Åa’íí daaná¹iihíí dawa nádaayilziih: 17 Esáias, Bik’ehgo’ihi’á¹Ã¡n binkááyú na’iziidi, gáná¹iid n’íí begolá¹e’go, Néé doo daanldzil dahíí, Åa’íí nohwikah n’íí dawa dabízhą́ ídá’áyiidlaa. 18 Jesus biá¹aayú ná¹ee Åáni íÅa’at’ééhíí yiÅtsÄÄdá’, Hanaazhį’ nohwiÅ nada’do’eeÅ, ná¹iid. 19 Ãígee begoz’aaníí ye’ik’e’iÅchíhi baa nyáágo gábiÅá¹ii, IÅch’ígó’aahíí, dahayú anadááÅyú niké’ anáshdaaÅ doo. 20 Jesus gábiÅá¹ii, Ma’ ndi bi’i’áŠdaagolį́į́, dlǫ́’ yúdahyú nada’iá¹iihíí ndi bit’oh daagolį́į́; áídá’ shíí ná¹ee k’ehgo Niyááhíí doo hayú nshteehi at’éé da. 21 Åa’ bitsiÅke’yuhíí gábiÅá¹ii, ShiNant’a’, halÄÄ shitaa ntsé Åehishteehyú dósha’. 22 Jesus gábiÅá¹ii, Shiké’ híá¹Ã¡Ã¡Å; áídá’ nanezna’íí dabíí ÅedaaÅii’á¹iiÅ le’. 23 Ãídí’ tsina’eeÅíí yehiyaadá’ bitsiÅke’yu aÅdó’ ehikai. 24 Nt’éégo tú yat’éégo biÅ deyol, áík’ehgo tsina’eeÅíí tú nádidáhíí beh nádilk’ooÅ: áídá’ Jesusâhíí iÅhosh lę́k’e. 25 Ãík’ehgo bitsiÅke’yu bich’į’ nnikaigo ch’ínádaabisidá’ gádaaá¹ii, NohweBik’ehÅ, hasdánohwiá¹Ã­Ã­Å: dak’azhą́ téÅtőáh nohwiÅ ogo’eeÅ. 26 Ãík’ehgo gádaayiÅá¹ii, Hant’é lą́ bighÄ ÅdaaÅdzid, ntsólÄÄ‘at’éégo nohwi’odlÄ’ doo hwoi da? á¹ii. Ãídá’ nádiidzaago nyolhíí túhíí biÅgo yich’į’ hadziigo nkenágoheltÇ«’. 27 Ãík’ehgo ná¹ee biÅ díyadaagot’éégo gádaaá¹ii, Ná¹ee lÄÄ daat’éhi díí, nyolhíí Åa’íí túhíí ndi da’áyiÅá¹iiyú ádaat’įį! 28 Hanaayú Gérgesenes daagolį́į́yú biÅ nada’diz’eeldá’ ná¹ee Åena’á¹iÅíí goz’ÄÄdí’ ná¹ee naki, ch’iidn isná ádaabiÅsinihíí, Jesus yaa n’áázh, bédaach’ildzidhíí bighÄ doo hadíŠaÅhánégo bit’ah ch’egháhi da. 29 Yat’éégo gádaaá¹ii, Hago lą́ą́ ánohwile’go áÅt’į́į́, Jesus, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biYe’ Ålíni? Nohwiniigodilá¹e’íí doo hwahá biká’ ngoá¹Ã¡h dadá’ nohwiniigodnle’ née? 30 Ãígee da’aá¹ahyú góchi da’iyÄÄgo nanaÅse’. 31 Ãík’ehgo ch’iidn náda’okÄÄhgo gádaabiÅá¹ii, Hanohwinyóódyúgo, góchi nanÅsé’íí beh nohwinyóód. 32 Ãík’ehgo, Hahkeeh, yiÅná¹iid. Hakį́į́dá’ góchi nanaÅsé’íí yeh hikį́į́: nt’éégo góchi dawa hayaa nádnkįįgo túsikáni yeh hikį́į́, áík’ehgo tú yiÅ daadesdzii. 33 Ãídí’ góchi yiá¹Ã¡daadéz’įį n’íí nádnkįįgo kįh gozá¹ilyú okai, áígee ch’iidn isná ádaabiÅsį n’íí hago ádaabi’deszaahíí dawa yaa nadaagosá¹i’. 34 Ãídí’ kįh gozá¹ilgee daagolííníí dawa Jesus yich’į’ ch’ínáÅsą́ą́: áík’ehgo daayiÅtsÄÄdá’ náyokÄÄhgo gádaayiÅá¹ii, Nohwini’dí’ ch’íÅá¹Ã¡h.