Los Hechos 28
WBT1 TetɨÌêɨj teri teêuun eêeréêetei tɨ eêeráahuachi, naÃmiêi tu ruuricaa. Capu seɨj huamɨÌêɨ. Aj tu ti ráamuaêareeriêi tɨjɨÌn ayée pu téjaêarájtehuaa aêájna tɨ eêeráahuachi tɨjɨÌn Malta. 2 Majta meêɨÌn É¨Ì mej aêuun éêeche, rɨÌêɨ mú tÃêiteteɨtestacaêa itejmi jemi. MatɨÌêɨj mi aúunai, aj mú mi taatajé tej ahuátapɨsteêen aêiné mevÃiyecaa, ajta huáseeviêi. 3 Ajta aêɨÌɨn Pablo, cɨyej pu huaréêeseɨj tɨÌêij raêanajtuaa á táêataa. Aj pu i cuêucuêu u airáane tɨ tiuêujéêica É¨Ì taij jetze aêiné capu ráêaviicuaêirecaêa tɨ pɨsti É¨Ì taij. Tɨêɨquà Pablo tÃmuêiiriêi muájcaêareêaraêan jetze. 4 Majta meêɨÌn É¨Ì mej aêuun éêeche, matɨÌêɨj raaseÃj tɨ cuêucuêu aêán cáviɨjcaa muájcaêareêaraêan jetze É¨Ì Pablo, ayée mú tiúêurixaateêecaa tɨjɨÌn: âCu xɨee aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ tÃêitecuiêica. Puêuri xaa ráavaɨ tɨ caà aujámɨ á jaataêa. Mɨ ajta, ayée pu hui tiraavÃjteêe É¨Ì Dios jemi, tɨ caà raatáêasin tɨ ruuri áêaraêani aêɨÌjna É¨Ì Pablo. 5 Tɨêɨquà aêɨÌɨn Pablo, raatéecaêatzɨj É¨Ì rumuájcaêa. Aj pu i án táêataa huavátzɨ É¨Ì cuêucuêu. Capu tiêitɨÌj aêij ráaruu É¨Ì Pablo. 6 Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, ayée mú tÃêimuajca tɨjɨÌn puêuri tɨÌn teájaasin. Majta seica miyen tɨjɨÌn puêuri tɨÌn mɨêɨni. MetÃêijchuêeveêecaêa aêatzaj tɨ tiêitɨÌj aêij raruuren. Aêatzu áêateeviêica, ajta aêɨÌjna É¨Ì Pablo, capu tiêitɨÌj aêij ráaruu. Aj mú mi seɨcɨé tiuêumuáêaj. MatɨÌêɨj mi miyen tiuêutaxájtacaêa tɨjɨÌn: âAmɨjna, Dios pu hui pɨÌrɨcɨ. 7 Aêujna vejliêi chuej tɨ aêutacáêa, ajta aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ É¨Ì tɨ tajtuhuan pɨÌrɨcɨ aêujna tɨ eêeráahuachi, aêɨÌɨ pu taêancuréêeviêitɨ. Ajta, temuaêa pu naa titaaxáêapuairiêi huaÃca xɨcaj tzajtaêa. Ayee pu ántehuaacaêa aêɨÌjna tɨjɨÌn Publio. 8 Ajta aêɨÌɨn táà tajraêan aêɨÌjna É¨Ì Publio, aêɨÌɨ pu tÃêicuiêicaêa. Jéihua pu pɨÌstacareêe, ajta aêachuêitacaêa. Tɨêɨquà Pablo ráamuaarecaêa. Ajta raatáhuaviiriêi É¨Ì Dios tɨ huarún. Aj pu i raêavéêemuarɨej án muêúutzeêen. TɨÌêɨj i huarúj. 9 Ayee puêu huarɨÌj, majta mú seica u aêuvéêejuêun É¨Ì mej tÃêicucuiêi É¨Ì mej aêuun éêeche. AêɨÌmej pu ajta tiúêuhuaa. 10 Jéêecan mú rɨÌêɨ titaatéeje, majta nain mú tÃtaatapuaÃjve aêachú tɨ titáêaturaateêecaa É¨Ì tej jɨÌn áêujuêun. Tetɨêɨjta ti huátacate tej ti áêucɨɨne. 11 TɨÌêɨj teuuméêeca huaÃca máxcɨraêi, aj tu ti atéecɨ seɨÌj jetze É¨Ì baarcu tɨ ajta aêuun aêuteájturaa téjmi jamuan ajta tɨÌj naêa caà chéêe tiúêucɨmuajraviêicaa. Aêuu pu éêemeêecan aêɨÌjna É¨Ì baarcu u Alejandria É¨Ì tɨ taajáêutɨɨ. Ajta, tiêitɨÌj pu seijreêecaêa á tɨ aúunee É¨Ì baarcu jetze. Tiêitɨ pu antÃtaaviihuajmeêecaa huaêapua tɨ ayén seijreêe tɨÌj dioosi É¨Ì mej huaêapua, seɨj tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Cástor, ajta É¨Ì seɨj tɨjɨÌn Pólux. Tetɨêɨjta ti teêuun aêucɨÌj tej ti teêuun u eêaráêasti, seɨÌj jetze É¨Ì chajtaêa. 12 TetɨÌêɨj ti teêuun aêaráêa baarcu tɨ aêutéecheêeca aêujna chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Siracusa. HuaÃca xɨcaj tu áêatee teêújna. 13 TetɨÌêɨj ti aêucɨÌj. TetɨÌêɨj ti teêuun vejliêi ajtéene tɨ eêeveêeêástɨme. Aêuu tu ti aêaráêa teêújna chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Regio. Yee ruijmuaêateêe yee yénte pújmeêen pu veêetáêeecacaêa caêanÃn jɨmeêe. Teajta seɨÌj jetze É¨Ì xɨcaj, aêúu tu aêaráêa aêujna chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Puteoli. 14 Aêuu tu huáêuteu seica É¨Ì taêihuaamuaêa. MatɨÌêɨj mi taatajé tej teêuun aêuteáturan huáêa jamuan sei itɨeeri. Ayee tu teêɨÌjna jɨÌn huarɨÌj, tetɨÌêɨj ti teêuun aêaráêa teêújna u Roma. 15 Majta meêɨÌn É¨Ì taêihuaamuaêa É¨Ì mej meêuun éêeche, muêuri ramuaêareerecaêa tej teri teêuun áêujuêun. AêɨÌj mú jɨÌn huiráacɨ u chajtaêa mej mi taêantinájche. Aêuu mú ɨmuá eêeráacɨ meêújna chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn El Foro de Apio, ajta tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Tɨ huaÃca chiêij eêeráêase aêu mej áêujtaêaruaijveêe. TɨÌêɨj Pablo huaêuseÃj, aj pu êi rɨÌêɨ tiraatáêa É¨Ì Dios, ajta jaÃtzeêe ahuaújcaêane É¨Ì ru tzajtaêa. 16 TetɨÌêɨj teêuun aêaráêa teêújna u Roma, aêɨÌɨ mú raatáêa tɨ Pablo ruseɨÌj námiêihua. SeɨÌj puêu rachaêɨɨcaêa É¨Ì xantaaruêu. 17 Teuuméêeca huaÃca xɨcaj tzajtaêa, aj pu i Pablo huaêutajé É¨Ì mej tihuáêaijteêe É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. MatɨÌêɨj tiújseɨj, tɨêɨqui Pablo ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âNeêihuaamuaêa, canu hui tiêitɨÌj aêij huáêuruu aêɨÌmej jemi É¨Ì teɨte, canu neajta autéêɨtze aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tayeêirá. Ayee nu éeneêe, majtáhuaêa mú naateeviêi meêújna Jerusalén, matɨÌêɨj mi aêɨÌɨme huaêutátuii É¨Ì romanos. 18 MetÃnaêÃhuaêuriêi, majta miyen tÃêijxeêeveêecaêa mej naatátuaani aêiné canu tiêitɨÌj aêij huáruu tɨ ayén tiraavÃjteêe mej meêɨÌjna jɨÌn naajéêica. 19 ‘Canu tiêitɨÌj jɨÌn tihuáêaxajtziêiran É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan inee. Mɨ majta, matɨÌêɨj huaújniuuste, aj nu ni raatáhuaviiriêi tɨ aêɨÌɨn raaxɨÌêepɨêɨntareêen aêɨÌjna tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn César. 20 AêɨÌɨ nu hui jɨÌn niyen tiraatáhuaviiriêi nej yé amuaatéeseij, neajta tejamuáêixaateêen. AêɨÌj nu jɨÌn amuájɨêɨcɨêi cadeena jɨmeêe aêiné nee nu niyen cheêatá nenaêa tiêijchúêeveêe É¨Ì Dios matɨÌj aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. 21 MatɨÌêɨj mi miyen tiraataêixaa tɨjɨÌn: âCapu jaêatɨ mú titajaêutáêitiêiriêi múêeetzi jɨmeêe aêujna u Judea. Majta É¨Ì taêihuaamuaêa, É¨Ì mej aêuun eêeráacɨ, capu ajta jaêatɨ tiêitɨÌj jɨÌn tiêimuaxájtziêi, ni capu ajta jaêatɨ titaatáêixaa múêeetzi jɨmeêe tiêitɨÌj pej aêij huáruu mé jáêahuaêa. 22 ‘Ajta itejmi, taêaráanajche tej hui ráanamua aêij pej tiêixa múêee, aêiné naÃjmiêicɨêe pu aêij puaêa namuajreêe aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tɨ jéjcua É¨Ì niuucari pej tÃhuaêihuáêixaa É¨Ì teɨte. âAyee mú tiraataêixaa meêɨÌjna É¨Ì Pablo. 23 MatɨÌêɨj mi raaxɨÌêepɨêɨntare jaêanáj mej majtáhuaêa tiújseɨreêesin mej mi majtáhuaêa ráanamua meêɨÌjna É¨Ì Pablo. MuêiitÉ¨Ì mú ajteáxɨɨrecaêa É¨Ì teɨte aêu tɨ Pablo aêutéveecaêa. TɨÌj naêa aréêapuaêa teêutéjche ajta chúmuaêanɨmua, raatapuáêajtacaêa tɨ tihuaúêixaa aêɨÌjna jɨmeêe tɨ Dios tÃêaijta nainjapua Ãiyen chaanaca japua, ajta u ta japua. Aêɨjna É¨Ì Pablo huáêateseêecaêa tɨ huaêutémuaêitɨn mej mi ráêantzaahuateêen É¨Ì Jesús. AêɨÌjna É¨Ì yuêuxari jetze pu tihuaêutáêixaateêecaêa aêɨÌɨn tɨ raêuyúêuxacaêa aêɨÌjna É¨Ì Moisés teecan, ajta aêɨÌɨn mej raêuyúêuxacaêa É¨Ì seica É¨Ì mej tÃêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. 24 Seica mú ráêatzaahuateêecaêa aêij tɨ Pablo tihuáêaêixaateêecaêa. Majta seica, camu aêatzu ráêatzaahuateêecaêa. 25 MatɨÌêɨj mi caà aêij tiuêutáêa. AêɨÌj mu jɨÌn aêucɨÌjxɨ. Maúcheêe mú seica ranamuáaracaêa aêij tɨ Pablo tÃêixajtacaêa. TɨÌêɨj raêantipuáêajte, ayée pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAêɨÌɨn É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, tzáahuatiêiraêa pu hui jɨÌn tihuaêutáêixaa áêamuavaujsimuaêacɨêɨ tɨÌêɨj aêɨÌɨn IsaÃas ayén tiuêutaxájtacaêa É¨Ì Dios jetze meêecan tɨjɨÌn: 26 Aricu, huáêa tzajtaêa aêɨÌmej jemi É¨Ì teɨtestemuaêameêen. Patáêaj nuêu tihuaêutáêixaateêen yee múêeen xu ranamuaara xáêajuêun, aru caxu yaúêitɨée xáêajuêun. Jaêatɨ pu nuêu xaa tejámuaatáêixaateêesin aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì niuucari, aru caxu ramuaêaréeren aêij tɨ huataújmuaêa. 27 Ayee nu nuêu huáêaruuren aêiné muêuri huaêuteáana É¨Ì huáêaxɨejniuêuca jetze. Majta nácuxaêi púêeen. Yee mú cu xɨee mecaà tanamuaj. Camu nuêu majta atanéjneêe. Canu xaa huaêutáêasin mej mé uunéjneêere. Canu neajta huaêutáêasin mej ráanamua aêɨÌme mej mi yaúêitɨée muáêaraêani É¨Ì ru tzajtaêa, mej mi caà yé véêejuêun ineetzi jemi nej ni tihuaêutáêuuniêi. Ayee aêɨÌjna É¨Ì IsaÃas É¨Ì Dios jetze meêecan tÃêixaxaêataêa. 28 ‘Setáêaj hui siyen ráamuaêaree múêeen, Ãjii tɨ yú auumé, tɨ Dios ari huaêutáêa É¨Ì mej seɨj chuéjraêa japua éêemeêecan, mej mi miyen cheêatá menaêa tiraêancuréêan É¨Ì tɨ jɨÌn Dios teêataújratziiriêi tɨ nuêu huáêa japua huatáaniuni. AêɨÌɨ mú xaa ranamuajran, micu. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Pablo. 29 TɨÌêɨj ayén tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Pablo, aj mú mi aêucɨÌj É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. MatɨÌêɨj mi huiráacɨ á puaêacɨé. Aj mú mi tiêitiúrixáateêajraa rujɨÌɨmuaêa. 30 Ajta aêɨÌjna É¨Ì Pablo, aêúu pu áêatee huaêapua nineêiraêa aêujna u chiêita É¨Ì mej huataújneɨj tzajtaêa. AêɨÌɨ pu huaêancuréêeviêitɨjcɨcareêe naÃjmiêica É¨Ì mej yéêemuaarecareêe. 31 Jéihua pu tihuáêaêixaêatehuaêa aêɨÌjna jɨmeêe tɨ Dios nain jɨÌn antiújmuaêaree Ãiyen chaanaca japua, ajta u ta japua. Ajta tihuáêamuaêatehuaêa aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tavástaraêa, É¨Ì Jesús tɨ Dios án yáêujra É¨Ì É¨puari japua. Capu tÃêitziɨɨneêecaêa aêɨÌjna É¨Ì Pablo. Ajta capu jaêatɨ niuêucamɨêɨcaêa.