Hebreos 11

1 Ayee pu tíêeen tej tiyen téêatzaahuateêe, aêɨÌj tu jɨÌn tiyen ramuaêaree tɨ ayén téêeme aêɨÌjna É¨Ì tej jɨÌn tíêichuêeveêe. AêɨÌj tu ajta jɨÌn ramuaêaree tɨ ayén tiêayajna É¨Ì tej caí rasiseêi. 2 AêɨÌjna jɨÌn mej téêantzaahua aêɨÌɨme É¨Ì mej mejmíêi seijreêecaêa É¨Ì tavaújsimuaêacɨêɨ, aêɨÌj pu jɨÌn Dios ayén rɨÌêɨ tihuaêutéxajtacaêa. 3 AêɨÌjna jɨÌn tej téêatzaahuateêe, aêɨÌj pu jɨÌn ayén titáêamitɨejteêe tɨ naíjmiêi tɨÌj naêa íjii tɨ tíêiseijreêe, ayée pu êeen jɨÌn huataseíjre aêɨÌjna jɨmeêe tɨ caí seijreêecaêa, aêiné Dios pu ayén raataxájtacaêa. 4 AêɨÌjna jɨÌn tɨ ayén téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Abel teecan, aêɨÌj pu jɨÌn ayén tiuêutámuaɨêɨvejtacaêa É¨Ì Dios jemi tiêitɨÌj jɨmeêe tɨ jaítzeêe rɨêéeneêecán jɨÌn seijreêecaêa É¨Ì Dios jemi caí aêɨÌjna tɨ jɨÌn tiuêutámuaɨêɨvejtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Caín teecan. AêɨÌj pu jɨÌn Dios ayén jɨÌmeêen tiraataxájtacaêa tɨ aêɨÌɨn Abel rɨêéeneêecán jɨÌn huateájturaa É¨Ì jemin aêɨÌjna jɨmeêe tɨ raêancuréêa aêɨÌjna tɨ jɨÌn tiuêutámuaɨêɨvejtacaêa. Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Abel, aêɨÌɨ pu xaa huamɨÌêɨ. MÉ¨Ì ajta, aúcheêe pu tíêitaêixaateêe aêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua. 5 AêɨÌjna jɨÌn tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Enóc, aêɨÌj pu jɨÌn Dios ayén yaêuvíêitɨ u ta japua tɨ ij caí ráacɨêɨti tɨ huámɨêɨni. Majta É¨Ì seica, camu méêe yáêuteu aêɨÌjna jɨmeêe tɨ Dios yaêuvíêitɨ. Ayee mú jɨÌmeêen tiuêutaxájtacaêa tɨ nuêu raêaránajchecaêa É¨Ì Dios aêij tɨ tiêitiújchaêɨɨcaêa. 6 Ajta tɨ puaêa jaêatÉ¨Ì caí téêatzaahuateêe, capu aêatzu rɨêɨrí tɨ aêɨÌɨn jaêatÉ¨Ì ayén huárɨni aêij tɨ tiraêaráanajche É¨Ì Dios. Ayee pu tíêeen, aêiné tɨ puaêa jaêatÉ¨Ì ayén raxɨÌêeveêe tɨ vejliêi ajteáxɨɨre É¨Ì Dios jemi, amuacaí pu ayén ruxeêeveêe tɨ aêɨÌɨn jaêatÉ¨Ì ayén téêantzaahuateêen tɨ Dios seijreêe, ajta tɨ aêɨÌɨn Dios ayén rɨÌêɨ tihuaêatáêaca aêɨÌmej É¨Ì mej aêujcaêanéecan jɨÌn rahuauhuau. 7 AêɨÌɨ pu ajta téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Noé teecan. AêɨÌj pu jɨÌn, tɨÌêɨj Dios ayén tiraatániuêuche aêɨÌjna jɨmeêe tɨ nuêu ayén tejaêuréêenejsin, aj puêi aêɨÌɨn Noé ráêantzaahua, ajta áêiyen raatétaahuacaêa aêɨÌjna É¨Ì canuuhuaêa tɨ veêée, tɨÌêij ajta jɨÌn huaêutévaɨ É¨Ì ruteɨÌtestemuaêa mej mi caí huácuiêini. Ayee pu aêɨÌjna jɨÌn huarɨÌj, aêɨÌɨ pu huaêutáêa aêɨÌmej É¨Ì mej íiyen japuan seijreêecaêa É¨Ì chaanaca mej ráamuaêaree mej caí xɨÌêepɨêɨn rɨjcaa É¨Ì Dios jemi. AêɨÌj pu jɨÌn, ayée pu tiraacɨÌêɨ aêɨÌjna É¨Ì Noé teecan tɨÌêij ayén rɨêéeneêecán jɨÌn huateáturan É¨Ì Dios jemi aêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua. 8 Ayee pu cheêatá naêa téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Abraham teecan. AêɨÌj pu jɨÌn ayén raêaráêastijre tɨÌêɨj Dios ayén raataêítecaêa tɨ aêuun áêuraêani aêujna aêu tɨ yéêecɨêɨti. AêɨÌj pu jɨÌn, aêɨÌɨn caí ramuaêareerecaêa aêu tɨ áêume, aêɨÌɨ pu aêuun áêuraa. 9 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua, aêɨÌɨ pu áêucatii aêu tɨ caí éêemeêecan, aêájna seɨÌj chuéjraêa japua tɨ jɨÌmeêen Dios ayén teêataújratziiriêi tɨ ayén yéêecɨêɨti. Aêuu pu áêucatii navij chiêiraêa jete aêɨÌjna jamuan É¨Ì Isaac teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Jacobo teecan, É¨Ì tɨ huáêa jemi Dios ayén cheêatá naêa aêɨÌjna jɨÌn teêataújratziiriêi tɨ ayén tihuáêucɨêɨti tɨÌj ajta tíêijcɨêɨti aêɨÌjna É¨Ì Abraham teecan. 10 AêɨÌj pu jɨÌn ayén huarɨÌj aêiné ayée pu tíêijchuêeveêecaêa tɨ aêuun aêuteárute aêájna chajtaêa tɨ caí jaêatÉ¨Ì jaêanáj ratéêuuna aêɨÌjna jɨmeêe tɨ Dios ruseɨÌj ráasiɨɨmuaêa aêij tɨ seíireêe aêame, ajta ráêajtaahuacaêa. 11 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Sara teecan, aêɨÌj pu jɨÌn Dios ayén tiraatáêa tɨ ayén paêarɨêɨ huataseíjreêen É¨Ì jetzen, capu amɨÌn aêij tɨ ari huápɨêɨ ucaristacaêa. Ayee pu aêɨÌjna jɨÌn ayén tiraacɨÌêɨ aêɨÌjna jɨmeêe tɨ ayén tiráêamitɨejteêecaêa tɨ aêɨÌɨn Dios ayén araúrastejsin aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tɨ jɨÌn teêataújratziiriêi. 12 AêɨÌj mú jɨÌn miyen airáane muêiitÉ¨Ì meêɨÌjna jetze seɨÌj tɨ ari áêameêerejcaêa. Ayee mú muêiitÉ¨Ì huataseíjre É¨Ì yaújmuaêameêen matɨÌj menaêa puaêamé É¨Ì xuêuraêave É¨Ì mej júteêe éêeseijreêe, nusu matɨÌj majta miyen aráêasecaêa tɨÌj É¨Ì sej tɨ aêuun éêejca aêu tɨ eêeveêeêástɨme É¨Ì jaj tɨ veêée. Ayee mú muêiicáa tɨ caí rɨêɨrí tɨ jaêatÉ¨Ì huaêutéêitɨen. 13 Naímiêi aêɨÌɨme mej caí xɨ raêancuréêacaêa meêɨÌjna tɨ jɨÌn Dios teêataújratziiriêi aêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua, aêɨÌɨ mú huácuii. Cu xɨee muêuri aêɨmuá raseíira, majta aêɨmuá aêutéêuu maraatateújte meêɨÌjna tɨ tihuáêacɨêɨti aêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua. Ayee mú meêɨÌjna jɨÌn huarɨÌj, ayée mú majta meêɨÌjna jɨÌn tiraataxájtacaêa yee mej caí huáêa jetze ajtémeêecantacaêa aêɨÌmej É¨Ì mej íiyen huachéjme chaanaca japua, majta caêaníjraêa jɨÌn u eêeráacɨ É¨Ì ruche. 14 Ajta, tɨ puaêa miyen tíêixajta É¨Ì teɨte matɨÌj aêɨÌɨme, ayée pu huataújmuaêa aêɨÌjna É¨Ì mej miyen tiêixa tɨjɨÌn muêuri seɨÌj chuéjraêa úuhuaumen aêu mej aêutéêen. 15 Ajta aêɨÌjna É¨Ì seɨÌj chuéjraêa É¨Ì mej nuêu rúuhuaumen, capu aêájna pɨÌtejáêarɨcɨ aêu mej u eêeráacɨ, aêiné tɨ puaêa miyen raêutámuaêaréerejcheêe meêɨÌjna É¨Ì chuéjraêa É¨Ì mej japuan eêeráacɨ, ayée pu rɨêɨríistacaêa mej huaréêecɨɨnejcheêe. 16 MÉ¨Ì majta aêɨÌɨme, muêuri miyen raxɨÌêeveêecaêa mej aêuun aêutéêen seɨÌj chuéjraêa japua tɨ jaítzeêe rɨÌêen. Ayee pu huataújmuaêa aêɨÌjna É¨Ì niuucari tɨjɨÌn seɨÌj chuéjraêa mú úuhuaumen tɨ ta japua éêeseijreêe. AêɨÌj pu jɨÌn, capu ratéviêirasteêe É¨Ì Dios mej miyen raatámuaêati tɨjɨÌn huáêa Dios pu púêeen, aêiné aêɨÌɨ pu ari rɨÌêɨ ráaruu seɨÌj chajtaêa aêu mej aêuteáturan tɨÌj naêa rusén jɨmeêe. 17 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Abraham teecan, aêɨÌj pu jɨÌn tɨÌêɨj Dios ayén raatéeseij, aêɨÌɨ pu raatámuaɨêɨvajtacaêa É¨Ì ruyauj aêɨÌjna É¨Ì Isaac teecan. AêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ raêancuréêa aêɨÌjna tɨ jɨÌn teêataújratziiriêi É¨Ì Dios, aêɨÌɨ pu ajta ayén titaúuraêacareêe tɨ raatámuaɨêɨvajta É¨Ì ruyauj tɨ seɨÌj naêa púêeen, tɨ ajta jɨÌmeêen Dios ayén raataxájtacaêa tɨjɨÌn: “Naímiêi É¨Ì mej aêiránejsin múêeetzi jetze, ayée mú raatámuaêatzi tɨjɨÌn huáêayaêupua pu púêeen aêɨÌjna É¨Ì Isaac." 19 AêɨÌj pu jɨÌn ayén tiráêamitɨejteêecaêa aêɨÌjna É¨Ì Abraham tɨ aêɨÌɨn Dios raayɨÌêɨtɨhuaêa tɨ huaêajjájpuan aêɨÌmej É¨Ì teteca É¨Ì mej meri huácuii. Ajta, tɨÌêɨj Dios ayén raatátui É¨Ì yaujraêan, ayée pu tiraatámitɨejte tɨ aêɨÌɨn Isaac aêitáraa huáêa tzajtaêa É¨Ì mej meri huácuii. 20 AêɨÌjna jɨÌn tɨ méêe ajta téêantzaahua, aêɨÌjna É¨Ì Isaac teecan, aêɨÌj pu jɨÌn ayén rájhuaviiriêi É¨Ì Dios tɨ aêɨÌɨn rɨÌêɨ tihuaêuteájtuaani mejcaêihuáyee É¨Ì yaújmuaêameêen aêɨÌjna É¨Ì Jacobo teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Esaú teecan. 21 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Jacobo teecan, aêɨÌj pu jɨÌn tɨÌêɨj ari áêameêerejcaêa, aicaújtuta japuan É¨Ì ruêitzɨÌj, rɨÌêɨ tihuaêuteájtuaa seɨj ajta seɨj É¨Ì yaújmuaêameêen aêɨÌjna É¨Ì José teecan. AêɨÌɨ pu ajta ranáêamicheêe É¨Ì Dios. 22 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì José teecan, aêɨÌj pu jɨÌn, tɨÌêɨj ari vástacɨraêitacaêa, ayée pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna jɨmeêe mej nuêu miyen huiráajuêun aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecantacaêa mej mi seɨÌj chuéjraêa japua aêutéêen. Ajta pu ayén tíhuaêutaêaíj aêu mej téjeêeváêanan É¨Ì tíêicariiraêan. 23 AêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua É¨Ì vaújsimuaêameêen aêɨÌjna É¨Ì Moisés teecan, aêɨÌj pu jɨÌn, tɨÌêɨj huanúêihuacaêa, aêɨÌɨ mú raatéêavaatacaêa huaíca máxcɨraêi jɨmeêe aêiné ayée pu tihuáêamitɨejteêecaêa tɨ naa seijreêecaêa aêɨÌjna É¨Ì paêarɨêɨ. Majta, camu raatátziɨn aêɨÌjna É¨Ì tɨ jɨÌn tiuêutaêaíjtacaêa aêɨÌjna É¨Ì rey mej nuêu huáêucuiêini É¨Ì tɨêɨríi mej teteca. 24 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Moisés teecan, tɨÌêɨj ari vástacaêa, capu huataúraêa mej miyen raatámuaêati tɨjɨÌn yaujraêan pu púêeen aêɨÌjna É¨Ì êɨÌitaêa É¨Ì rey tɨ rapeêeri. 25 Ayee pu tiraaxɨÌêepɨêɨntare tɨ ayén rajpuaíitzi áêaraêani aêɨÌmej jamuan É¨Ì mej teɨtestemuaêameêen púêeen É¨Ì Dios. Ajta, capu aêatzu raêaránajchecaêa tɨ ayén aêatzu áêateeviêin huataújtemuaêaveêen aêɨÌjna jɨmeêe tɨ ayén huárɨni aêɨÌjna tɨ aêij puaêa êeen É¨Ì Dios jemi. 26 Ayee pu tiráêamitɨejteêecaêa tɨ ayén jaítzeêe ratévaêɨri mej miyen tiráêuxɨeehuariêi Cɨríistuêu jetze meêecan caí tɨ ayén tiratévaêɨri tɨÌj naêa tɨ huápɨêɨ tíêijnajche É¨Ì mej tíêijchaêɨɨ aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêaijtacaêa aêujna u Egipto. Ayee pu êeen jɨÌn ayén rachúêeveêecaêa aêɨÌjna tɨ tíêiracɨêɨti É¨Ì Dios jemi. 27 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua, aêuun pu eêerájraa u Egipto. Ajta, capu raatátziɨn tɨ puaêa jeíhua huápɨêɨ huataniúêucan aêɨÌjna É¨Ì rey, sino temuaêa pu teêutáviicuaêiriêi. Cu xɨee tɨ cuj aêɨmuá raseíirecaêa aêɨÌjna É¨Ì Dios tɨ caí seijreêe. 28 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua, aêɨÌj pu jɨÌn ayén teêaráêaste aêɨÌjna xɨcáaraêan tɨ jetzen Dios tihuaêutáêuuniêi. Ayee pu êeen jɨÌn raêajtépɨtijraxɨ xúureêe jɨmeêe tɨ i caí ayén tihuáêucɨêɨti aêɨÌjna tɨ huáêacuiêini aêɨÌmej É¨Ì mej anáatéêee huanúnuêihuacaêa. 29 AêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua É¨Ì teɨte, aêɨÌj mú jɨÌn miyen antacɨÌj É¨Ì jaj japua tɨ veêée tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Jaj tɨ Paêu. Ayee mú japuan antacɨÌj tɨÌj chuej tɨ huáchi. MÉ¨Ì majta, aêɨÌɨme É¨Ì mej Egipto éêemeêecantacaêa, matɨÌêɨj miyen raataxɨÌêeve mej miyen cheêatá menaêa huárɨni, matɨÌêɨj mi auujámɨj. 30 AêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecantacaêa, aêɨÌj pu jɨÌn matɨÌêɨj meri aráhuaêapua xɨcaj puaêamé ataújnajchecaêa aêujna chajtaêa, aj puêi áêavatzɨ É¨Ì jaxuêu É¨Ì tɨ jɨÌn réêenamiêihuacaêa aêujna chajtaêa, u Jericó. 31 AêɨÌjna jɨmeêe tɨ téêantzaahua aêɨÌjna É¨Ì Rahab teecan, aêɨÌjna É¨Ì êɨÌitaêa tɨ huáêajijveêecaêa mej mi jamuan jiêipiteêe, aêiné aêɨÌɨ pu temuaêa naa huaêancuréêeviêitɨ aêɨÌmej É¨Ì mej miyen teêuhuaréêixɨêereêen É¨Ì chajtaêa, aêɨÌj pu jɨÌn caí huamɨÌêɨ huáêa jamuan É¨Ì mej caí raêaráêastijre É¨Ì Dios. 32 ¿Tiêitájni neajtahuaêa amuaatáêixaateêen? Capu tíêicɨêɨpe nej niyen tejámuaatáêixaateêen aêij mej huarɨÌj aêɨÌjna É¨Ì Gedeón teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Barac teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Sansón teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Jefté teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì David teecan, ajta aêɨÌjna É¨Ì Samuel teecan, majta aêɨÌɨme É¨Ì mej Dios jetze meêecan tíêixaxaêataêa. 33 Ayee mú huaêutéemuaêitɨ aêɨÌmej É¨Ì mej títetatéêecaêa É¨Ì rey jɨmeêe seɨÌj chuéjraêa japua, majta rɨÌêɨ tiuêutaêaíjtacaêa, majta raêancuréêa aêɨÌjna tɨ jɨÌn Dios teêataújratziiriêi. Majta seica miyen huaêancáanajxɨ huáêateniêitzeêe É¨Ì muajyéte. MatɨÌj menaêa mej miyen huarɨÌj, ayée mú meêɨÌjna jɨÌn huarɨÌj aêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua. 34 Majta seica miyen raêujéêica É¨Ì taij tɨ ij caí huaêuteátaira, majta seica huataúruu mej mi caí huáêucuiêini. Ayee pu tihuáêuruu aêɨÌmej É¨Ì mej caí rucacáêanejcaêa. Caêaníjraêa pu xaa huaêutáêa mej mi miyen huateújcaêanen temuaêa naa. MatɨÌêɨj mi miyen huaêutéemuaêitɨ matɨÌj menaêa mej jɨÌn huanéêuse, majta huaêutamuári aêɨÌmej É¨Ì xantaaruêu É¨Ì mej seɨj chuéjraêa japua éêemeêecantacaêa. 35 Majta aêɨÌɨme É¨Ì êuuca, ayée mú majtáhuaêa huaêancuréêeviêitɨ É¨Ì ruteɨÌtestemuaêa É¨Ì mej majtáhuaêa aitacɨÌj huáêa tzajtaêa É¨Ì mej meri huácuii. Majta seica, ayée mú rajpuaíitzi muáêaraa meêɨÌjna jɨmeêe mej caí huaêatáêacareêe mej huaêirájtuaani aêu mej huaêiteáana. Ayee mú êeen jɨÌn huarɨÌj meêɨÌjna jɨmeêe mej miyen rachúêeveêecaêa mej majtáhuaêa huatarún mej mi meêuun ruuri aêuteáturan seɨÌj chuéjraêa japua tɨ jaítzeêe rɨÌêen. 36 Majta seica miyen rajpuaíjtzi muáêaraa meêɨÌjna jɨmeêe mej huáêuxɨeehuariêiriêi nusu mej huaêutéevajxɨ naêari mej huaêanájɨêɨcɨêexɨ cadeena jɨmeêe naêari mej huaêitéanajxɨ. 37 Ayee mú majta huáêuruu. Mehuaêuteátuêasixɨ tetej jɨmeêe. Majta jáêitaêa huaêutaveíjchixɨ. Majta huáêucuii chun jɨmeêe tɨ ruxɨÌêejtaêa teêejcamɨÌɨmɨjmee. Ayee mú êeeneêen tiêitéchejcaêa meêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì huaêanavij É¨Ì cáneêaxɨ nusu É¨Ì huaêanavij É¨Ì caurasi. Camu aêij tíêijviicuaêiracaêa. Jéihua mú rajpuaíjtzicaêa. Majta aêij mú puaêa tihuáêajchaêɨɨcaêa. 38 Camu huatéechiêicaêa: aêu tɨ naêa mú áêujujhuaêaneêecaêa, aêu tɨ caí éêe tíêitɨɨtacaêa, majta aêu tɨ aêujɨÌrimeêecaêa. Majta aêúu mú éêechejcaêa aêu tɨ éêeteastaêa, majta meêújna cuunístaêa, ajta aêu tɨ naêa tɨ huacúunijmee tɨÌj naêa íiyen chaanaca japua. MÉ¨Ì majta aêɨÌɨme, jeíhua mú huápɨêɨ jaítzeêe tíêivaɨreêecaêa É¨Ì Dios jemi mecaí aêɨÌmej É¨Ì mej caí huáêaxeêeveêecaêa. 39 Dios pu ayén rɨÌêɨ tihuaêuteájtuaa naíjmiêica aêɨÌjna jɨmeêe mej téêantzaahua. MÉ¨Ì majta aêɨÌɨme, camu xɨ raêancuréêa aêɨÌjna tɨ jɨÌn Dios teêataújratziiriêi aêɨÌjna jɨmeêe tɨ Dios ari titaaxɨÌêepɨêɨntariêiriêi itejmi jemi aêɨÌjna tɨ jaítzeêe rɨÌêen tɨ aêɨÌɨn ayén téjmi jamuan huaêunaíjmireêen aêɨÌmej.