San Lucas 19

1 TɨÌêɨj i Jesús aêuun pu aêuteájrupi u Jericó. Aêuu pu jáêitaêa auméêecaa. 2 Ajta seɨÌj aêuun aêutéveecaêa tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Zaqueo. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ tihuáêaijteêe aêɨÌmej É¨Ì mej huáêajiêivi É¨Ì mej tíêitɨcɨ. Chíjteaani pu púêeen aêɨÌjna É¨Ì Zaqueo. 3 AêɨÌɨ pu raseijramɨêɨcaêa jaêatɨ tɨ pɨÌrɨcɨ aêɨÌjna É¨Ì Jesús. Aru capu rɨêɨríistacaêa aêiné jeíhua mú teɨte, ajta iêitzapuátuun aêɨÌjna É¨Ì Zaqueo. 4 AêɨÌj pu jɨÌn anayeíxɨêɨ aêutɨéechejraa. Aj pu i antíraa É¨Ì mejchi jetze tɨ ij raaseíj temuaêa naa aêiné puêuri ramuaêareerecaêa tɨjɨÌn áa pu aêireêenejsin. 5 TɨÌêɨj Jesús aêuun eêiréêene. Aj pu i ájneerecaêa É¨Ì cɨyej jetze. Aj pu i ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âZaqueo, patáêaj caêanacan acájraêani. Ayee pu hui tiúêujxeêeveêe nej neêuun anúêasti íjii neêájna aêu pe éêeche. 6 TɨÌêɨj i caêanacan acájraa. Aj pu i raêancuréêeviêitɨ temuaêa naa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 7 Majta aêɨÌɨme É¨Ì teɨte, matɨÌêɨj raaseíj, matɨÌêɨj mi autéjhuii mej miyen aêij puaêa tíêixajta tɨjɨÌn: âAêuu pu aêumé tɨ aêuun anúêasti aêu tɨ éêeche seɨÌj tɨ aêij puaêa tiêitiújchaêɨɨ. 8 Ajta aêɨÌɨn Zaqueo, á pu aêutéechaxɨ. Aj pu i ayén tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨjɨÌn: âCasiêi, nevástaraêa, nuêuri jáêitaêa huaêutapuaíjveêesin aêɨÌmej É¨Ì mej caí aêij tíêijviicuaêi, jáêitaêa É¨Ì nej tíêijchaêɨɨ. Ayee nu hui neajta rɨni. TÉ¨Ì puaêa necaí jaêanáj jaêatɨ tiuêunáhuaêiriêi, ayée nu muáacuaca puaêaméca raatáêasin. 9 Aj pu i Jesús ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âIjii pu xaa Dios huaêirájtuaa aêɨÌmej íiye mej che aêiné aêíjna É¨Ì jaêatɨ, aêii pu ajta aêɨÌɨn púêeen huáacɨxaêaraêan aêɨÌjna É¨Ì Abraham teecan. 10 ‘Ayee pu tíêeen aêiné inee, i nej neajta huáêa jetze airáane É¨Ì teɨte, ayée nu hui êeen jɨÌn mú aêuvéêemej nej ni huaêavéêehuauni, neajta huaêirájtuaani aêɨÌmej É¨Ì mej miyen áêujujhuaêan cu xɨee mej meri áêuveti. âAyee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 11 Maúcheêe mú tíêinamuajracaêa É¨Ì teɨte, tɨÌêɨj Jesús seɨÌj niuucari jɨÌn tihuaêutáêixaa aêiné puêuri vejliêi antenéesimeêeca ánti Jerusalén. Majta aêɨÌɨme É¨Ì teɨte, ayée mú tíêimuajca tɨjɨÌn puêuri tɨÌmuaêa huataseíjreêesin tɨ Dios autéjcheni tɨ tiuêutaêaíjta íiyen chaanaca japua. 12 AêɨÌj pu jɨÌn ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee pu nuêu hui jaêanáj tiujuêurɨÌj aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ huáêa jetze airáane É¨Ì teɨte É¨Ì mej tíêaijtacaêa. Tɨêɨj jí u aêuméêe aêame seɨÌj chuéjraêa japua mej mi meêuun yeêentíhuauni rey jɨmeêe. TɨÌêɨjtaêi nuêu uvéêenejsin. 13 ‘TɨÌêɨj caí xɨ u áêume, amuacaícan pu nuêu aêɨÌmej huatajé É¨Ì mej tíêimuarɨêe É¨Ì jemin. Tamuáamuataêa mú hui aráêasecaêa. Aj pu i tumin huaêutáêa seɨj ajta seɨj, tɨ ayén tíêijnajche ayén puaêamé aêachú mej ramuáêitɨcɨ huaíca máxcɨraêi jɨmeêe. Ayee pu nuêu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: “Setáêaj seêɨÌjna jɨÌn tiraamuáristeêen tɨ jaítzeêe raamuáêitɨn, ajta nenaêa caí uvéêenen." 14 ‘Mɨ majta meêɨÌn É¨Ì tɨ tihuáêaijteêe, aêɨÌɨ mú nuêu hui rájchaêɨɨreêecaêa. MatɨÌêɨj mi seica huataêítecaêa mej mi miyen tiraataêixaateêen yee mej caí raxɨÌêeveêe tɨ aêɨÌɨn teêenteárute É¨Ì rey jɨmeêe. 15 ‘Mɨ ajta aêɨÌɨn tiraêanteájrupi rey jɨmeêe. Ajta nuêu uvéêene aêájna tɨ éêeche. Aj pu i huaêutajé aêɨÌmej É¨Ì tɨ huaêutáêa É¨Ì tumin tɨ ij ráamuaêaree aêachú mej caj raamuáêitɨ seɨÌj ajta seɨj. 16 ‘Ajta aêɨÌɨn tɨ amuacaí á eêiréêene, ayée pu nuêu hui tiraataêixaa tɨjɨÌn: “Nevástaraêa, aêɨÌjna É¨Ì tumin múêeetzi tɨ aêáa, ayée pu yeehui tamuáamuataêa puaêaméca huamuáêitɨ." 17 ‘Ayee pu nuêu tiuêutaniú aêɨÌjna tɨ tíêiraêaijteêe tɨjɨÌn: “XɨÌêepɨêɨn pej huarɨÌj mɨ pej rɨÌêɨ nevaɨreêe. Aêiné capej tiêitɨÌj jɨÌn aêutéêɨtzee peêɨÌjna jɨmeêe tɨ caí veêée, nee nu yeehui tíêimuaêijcateêen patáêaj tiuêutaêaíjta tamuáamuataêa puaêamecɨé É¨Ì chajtaêa jetze." 18 ‘Ajta aêɨÌɨn tɨ tíêivaɨreêe tɨ raêitéêasi, aêɨÌɨ pu ajta á eêiréêene. Ayee pu nuêu tiraataêixaa tɨjɨÌn: “Nevástaraêa, aêɨÌjna É¨Ì tumin, múêeetzi tɨ êaêáa, anxɨÌvica puaêaméca huamuáêitɨ." 19 ‘Ajta aêɨÌɨn tɨ tíêiraêaijteêe, ayée pu nuêu tiraataêixaa tɨjɨÌn: “Ayee nu yeehui tíêimuaêijcateêen patáêaj tiuêutaêaíjta anxɨÌvica puaêamecɨé É¨Ì chajtaêa." 20 ‘Tɨêɨj jí seɨÌj á eêiréêene tɨ tíêivaɨreêe É¨Ì jemin. Ayee pu nuêu tiraataêixaa tɨjɨÌn: “Nevástaraêa, yeêecui yeehui múêeetzi tɨ aêáa É¨Ì tumin. Ayuu nu jetze raêancáajɨêɨcɨe cɨÌɨxuri jetze. NetɨÌêɨj ni yeehui raatéêavaata. 21 Ayee nu yeehui huarɨÌj aêiné nemuaatátziɨn. Muárɨêeri tɨ jaêatɨ rɨÌêɨ tiuêuteáturan múêeetzi jemi. Múêee pej raaréêeseêɨri É¨Ì pej caí tiuêutáêa. Pajta múêee tíêitzaêanaca aêu pej yeehui caí tejéêehuasteêe." 22 ‘Aj pu nuêu i ayén tiuêutaniú aêɨÌjna tɨ tíêiraêaijteêe tɨjɨÌn: “Nee nu yeehui puaíjtzi muaatáêasin neêɨÌjna jɨmeêe aêij pej tiuêutaxájtacaêa, mɨ pej aêij puaêa tíêivaɨreêe. Múêee pe rúêumuaêareerecaêa tɨjɨÌn netiêáijtaca caêanéeri jɨmeêe. Neajta raaréêeseêɨri É¨Ì nej caí tiuêutáêa. Pajta piyen tíêinexa yee netíêitzaêanaca aêu nej caí tejéêehuasteêe. 23 ‘TÉ¨Ì puaêa yeehui piyen tíêimuajca, ¿aêiné êeen jɨÌn pecaí piyen huarɨÌj pej á yaúutuaa É¨Ì tumin huáêa jemi É¨Ì mej tíêineêɨjte tɨ i aêatzu raamuáêitɨn? Ayee pepuêu jɨÌn huárɨniicheêe, nee nu raêancuréêaniicheêen neetzi tɨ neêáa, neajta É¨Ì tɨ raamuáêitɨ netɨÌêɨj uvéêene." 24 ‘Aj pu i ayén tihuaêutáêixaa aêɨÌmej É¨Ì mej á vejliêi aêutéêuucaêa tɨjɨÌn: “Setáêaj yeehui ráêariêi É¨Ì tumin tɨ ruêitéêaa, sej si raatáêan seêɨÌjna tɨ tamuáamuataêa ruêitéêaa." 25 ‘Majta aêɨÌɨme, ayée mú nuêu tiraataêixaa tɨjɨÌn: “Tavastaraêa, ¿aêiné tɨ i? AmÉ¨Ì pu yeehui ari ruêitéêaa tamuáamuataêa puaêaméca É¨Ì tumin." 26 ‘Ayee pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: “Ayee nu yeehui tejáêamuaêixaateêe. Jaêatɨ tɨ naêa tɨ jeíhua tíêijchaêɨɨ aêɨÌjna jɨmeêe tɨ rɨÌêɨ tiuêutévaɨ, jaítzeêe pu yeehui tíêijcɨêɨti aêɨÌjna. Ajta jaêatɨ tɨ naêa tɨ caí tiêitɨÌj tíchaêɨɨ aêɨÌjna jɨmeêe tɨ aêij puaêa tiuêutévaɨ, Dios pu ráêariêira É¨Ì tɨ cɨÌj caj tíêijchaêɨɨ. 27 Majta aêɨÌɨme É¨Ì mej néjchaêɨɨreêe, majta mej caí raxɨÌêeveêecaêa nej rey jɨÌn teêenteárute nej ni tíhuaêutaêaíjteêen, mé xu yeehui huajeêevéêeviêitɨÌn, seajta huáêucuiêini íiye vejliêi ne jemi.” Ayee pu nuêu hui tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì rey. 28 TɨÌêɨj Jesús raatapuáêajtacaêa tɨ tihuáêaêixaateêen, aj pu i anayeíxɨêɨ áêuraa. Aj pu aêujnéesimeêeca ánti Jerusalén. 29 TɨÌêɨj jí aêuun vejliêi aêuréêene aêujna jáêahuaêa Betfagé, ajta aêujna jáêahuaêa Betania, chajtaêa tɨ aêuun aêutacáêa ájcaêi jɨrí jetze tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Aceituunajemi. Aêuu pu huaêapuaca huataêítecaêa É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. Ayee pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âSetáêaj seêuun aêuteárute aêájna chajtaêa, aêɨÌɨn tɨ éêeseijreêe É¨Ì juye jetze. Aêájna vejliêi aêu sej aêuteáruti, áa xu puuruêu éêeteuni tɨ aêijtápiêi, tɨ caí xɨ jaêanáj jaêatɨ japuan avéêeyeijxɨ. Setáêaj ráêijxɨjta. Seajta yeêeráajan. 31 TÉ¨Ì puaêa hui jaêatɨ ayén tejáêamuaêihuaêura yee aêiné êeen jɨÌn seráêijxɨjta, setáêaj siyen tiraataêixaateêen yee tavástaraêa pu nuêu hui raxɨÌêeveêe. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 32 MatɨÌêɨj mi meêuun u áêujuêun É¨Ì tɨ huaêutaêítecaêa. Ayee pu teêirájraa tɨÌj tihuaêutáêixaa. 33 MatɨÌêɨj mauj ráêijxɨjtajmeêecaêa É¨Ì puuruêu, matɨÌêɨj mi huaêuseíj aêɨÌɨme É¨Ì tɨ huáêacɨi. Aj mú mi tihuaêutaêíhuaêuriêi tɨjɨÌn: â¿Aêiné êeen jɨÌn seráêijxɨjta mɨ puuruêu? 34 MatɨÌêɨj mi miyen tiuêutaniú tɨjɨÌn: âTavastaraêa pu nuêu hui raxɨÌêeveêe. 35 MatɨÌêɨj mi yaêujáj É¨Ì Jesús jemi. MatɨÌêɨj mi tiúêujcɨɨxu tiraêitéêitate. Aj mú mi raêantítuaa meêɨÌjna É¨Ì Jesús É¨Ì puuruêu jetze. 36 TɨÌj naêa tiuêuméêecaa É¨Ì Jesús, teɨte mú cɨÌɨxuri tiuêuteváarajyeêicaa É¨Ì juye jetze aêu tɨ auméêecaa. 37 TɨÌêɨj i aj auméêecaa aêájna Aceituunajemi, aêu tɨ aêucaújcɨjmeêen. Naímiêi É¨Ì mej jamuan huajúêucaa, aêɨÌɨ mú autéjhuii mej rɨÌêɨ tiraatáêan É¨Ì Dios meêɨÌjna jɨmeêe mej huataújtemuaêave aêiné jeíhua mú tiuêuséij tɨ huápɨêɨ tiúêujxeêeveêe. 38 Ayee mú tíêixajtacaêa tɨjɨÌn: RɨÌêɨ pu tiraatáêa aêɨÌjna tɨ rey jɨmeêe tiêitéjvee tɨ ajta méêe véêeme niuucajtzeêen É¨Ì tavástaraêa, amɨÌjna tɨ Dios raêantíhuaêu. Michéêe rɨÌêɨ hui tiêitechée muáêaraêani aêɨÌɨme É¨Ì mej ta japua éêeseijreêe. Michéêe majta rɨÌêɨ tiraatáêan aêɨÌjna tɨ aêuun áêujca antiɨÌêɨmua. 39 Majta seica É¨Ì fariseos, matɨÌêɨj ráanamuajriêi, ayée mú tiraataêixaa meêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨjɨÌn: âMaeestru, huaêutáêijmɨijriêi mej mi caí chaêa miyen tíêixajta aêɨÌɨme É¨Ì mej á jamuan áêujujhuaêan. 40 Aj pu i Jesús ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âAyee nu tejáêamuaêixaateêe. TÉ¨Ì puaêa aêɨÌɨme mecaí miyen tíêixajta, aêɨÌɨ pu hui tetej ayén cheêatá naêa tiêixáata aêame caêaníjraêa jɨmeêe. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 41 TɨÌêɨj á vejliêi auméêecaa u Jerusalén, aj pu i raaseíj É¨Ì chajtaêana. TɨÌêɨj i huaújyeinecaêa aêɨÌjna jɨmeêe. 42 Ayee pu tiuêutaxájtacaêa tɨjɨÌn: âTÉ¨Ì puaêa múêeen séjmuaêareere, íjii, aêíjna xɨcájraêa jetze tiêitɨÌj tɨ púêeen tɨ rɨÌêɨ tejámuaatáêasin sej si rɨÌêɨ tiêitechée xáêaraêani É¨Ì Dios jemi. Aru caxu raamuáêa. AêɨÌj pu hui jɨÌn ari rúêavaa sej si caí raaseíj. 43 Puêuri tejaêuréêenejsin múêejmi jemi aêájna xɨcájraêan jetze mej jetzen amuaaténeêusiêiteêesin aêɨÌɨme É¨Ì mej amuájchaêɨɨreêe. AêɨÌɨ mú hui raêatanájsin É¨Ì jaxuêu jetze meêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì É¨naamua mej ráêajtaahuacaêa. Majta amuaêiteánajsin. Majta nainjapua teêiteánaxɨêɨsin É¨Ì sej jetze huiráacɨêɨca. 44 ‘Majta, naíjmiêica mú hui aêantipuáêariteêe múêejmi, majta É¨Ì aêamuayaujmuaêa, É¨Ì mej meêuun aêuchéjme aêu tɨ jaxuêu jɨÌn tejeêeréêanamiêi. Nain mú huatéêuuna É¨Ì tetej tɨ rujapua ticaíjme, meêɨÌjna jɨmeêe sej hui caí ramuaêareerecaêa jaêanáj tɨ Dios huataseíjre múêejmi jemi. 45 Aj pu i aêuun aêuteájrupi u teyujtaêa. TɨÌêɨj i aêutéjche tɨ huaêirámuariteêen aêɨÌmej É¨Ì mej meêuun tíêituaá muáêayeêi. 46 Ayee pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee pu téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze yee: “Ayee pu tíêivaɨreêe É¨Ì nechiêi mej mi meêuun huatéjniuuni É¨Ì Dios jemi.” MÉ¨Ì seajta múêeen, ayée xu hui raruure tɨ tíêivaɨreêe tɨÌj teástaêa aêu mej tzajtaêan éêeruêavaêataca É¨Ì nahuaêari. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 47 Nain xɨcaj tzajtaêa pu tihuáêamuaêatehuaêa É¨Ì teɨte u teyujtaêa. Majta aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêaijta u teyujtaêa, majta aêɨÌɨme É¨Ì mej tíêimuaêata É¨Ì yuêuxari jetze Moisés tɨ raêuyúêuxacaêa, majta É¨Ì mej jaítzeêe vivejméêen jɨÌn títetateí huáêa tzajtaêa É¨Ì teɨte, aêɨÌɨ mú tíêiteseêecaêa É¨Ì ru tzajtaêa aêij mej yeêí huárɨni mej mi raajéêica. 48 Aru camu aêij tirájteu aêij mej yeêí huárɨni aêiné naímiêi É¨Ì teɨte, aêɨÌɨ mú rɨÌêɨ tiêijnamuajracaa.