San Lucas 2
WBT1 Aêájnáêɨmua, tɨÌêɨj aêɨÌɨn tiêitéveecaêa É¨Ì rey jɨmeêe aêɨÌjna É¨Ì Augusto tɨ ajta ayée ántehuaacaêa tɨjɨÌn César, aêɨÌɨ pu tÃraataêaÃjtacaêa mej mi ahuaujyuêuxan mej mi huaêutéêitɨen naÃjmiêica mej aêuun aêuchéjme tɨÌj naêa aêu tɨ tejéêaijta. 2 Ayee pu tiuêurɨÌj tɨÌêɨj auj Cirenio tiêitéveecaêa tajtuhuan jɨmeêe aêájna u Siria. AêɨÌɨ pu aêɨÌɨn púêeeneêe tɨ huaêutaêÃtecaêa É¨Ì mej amuacaà huaêutéêitɨee. 3 Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, naÃmiêi mú aêucɨÌjxɨ aêu mej éêemeêecan mej mi aêahuaújyuêuxa. 4 AêɨÌj pu jɨÌn, aêɨÌɨn José pu huirájraa aêujna Nazarét, Galilea jetze tɨ ajtémeêecan. Aêuu pu aêaráêa u Judea, chajtaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Belén. Aêuu pu jaêunúêihuacaêa aêɨÌjna É¨Ì David teecan, aêɨÌjna tɨ ajmÃêi tiêitéveecaêa É¨Ì rey jɨmeêe. Aêiné aêɨÌj pu jetze huanéj aêɨÌjna É¨Ì José, aêɨÌj pu jɨÌn aêuun áêuraa. 5 Ajta pu aêɨÌɨn áêuraa É¨Ì MarÃa aêɨÌjna jamuan É¨Ì José tɨ raêancuréêeviêitɨ. Ajta aêɨÌjna É¨Ì MarÃa, puêuri autájucacaêa. 6 Aêuu mú aêutéêuucaêa tɨÌêɨj tejaêuréêene É¨Ì xɨca tɨ jetzen huanúêihuacaêa É¨Ì paêarɨêɨ. 7 AêɨÌj pu jɨÌn tiyaúj jáêaraa amuacaÃcan jɨmeêe. Teáatacaêa É¨Ì paêarɨêɨ. CɨÌɨxuri pu jɨÌn racáêijcatacaêa tɨÌêɨj huanúêihuacaêa. AêɨÌj pu jetze raêatéete tiêitɨÌj jetze cɨyej tɨ atécun aêu mej yeêemuaate tejéêecuaêaca aêiné camuchéêe úêuvejricɨcaêa cuaartu tzajtaêa mej meêuun aêuteárute. 8 Aêujna vejliêi u Belén, seica mú aêutéêuucaêa cáneêaxɨ mej tiseÃjracaêa. Aêuu mú eêetáxaêiirihuaêa huáêa jamuan. 9 Tɨêɨj jà seɨÌj pu huataseÃjre tɨ ta japua tÃêivaɨreêe tavástaraêa jemi. JɨÌmeêen puêu huataseÃjre, aj pu i aêɨÌɨn tavástaraêa á eêetatátzavajraa huáêa jemi É¨Ì mej eêejteÃ. Majta meêɨÌn cáneêaxɨ mej seɨreêe, temuaêa mú jeÃhua tiuêutátziɨn. 10 Ajta ayén tihuaêutáêixaa aêɨÌjna tɨ ta japua tÃêivaɨreêe tɨjɨÌn: âCaxu tÃêitziɨɨneêe. Ayee nu êeen jɨÌn mú aêuvéêemej neatáêaj niuucari amuaatáêixaateêen É¨Ì sej jɨÌn huataújtemuaêaveêesin jeÃhua, tɨ tiêivaɨÌreêe aêame para naÃjmiêica jemi. 11 ‘Ijii, aêájna chajtaêa David teecan tɨ jetzen éêemeêecan, múêejmi jɨmeêe pu hui jaêunúêihuacaêa aêɨÌjna tɨ amuaêirátuaasin. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì CɨrÃistuêu, É¨Ì tavástaraêa, aêɨÌjna tɨ Dios raêantÃhuaêu. 12 ‘Ayee xu éeniêicɨêe ramuaêaréeren aêij tɨ éeneêe aêɨÌɨn púêeen. Aêuun xu yéêeteuni É¨Ì paêarɨêɨ, cɨÌɨxuri jɨÌn caÃcatziêihua. Aêuu pu aracaêitÉ¨Ì aêame cɨyej jetze taêatécun, yeêemuaate mej jetzen téêecuaêaca. 13 JÃyeêitzi mú jɨÌn jeÃhua huataseÃjre aêɨÌɨme É¨Ì mej ta japua tÃêivaɨreêe meêɨÌjna jemi É¨Ì seɨÌj. MatɨÌêɨj mi naÃjmiêi rɨÌêɨ tiraateájtuaa É¨Ì tavástaraêa. Ayee mú tiuêuxájtacaêa. 14 Miyen tɨjɨÌn: Tichéêe rɨÌêɨ tiraatáêan É¨Ì Dios tɨ huápɨêɨ naa seijreêe É¨Ì ta japua. Ajta Ãiyen chaanaca japua, michéêe rɨÌêɨ tÃêitechéjmeêeni É¨Ì teɨte É¨Ì tɨ Dios rɨÌêɨ tihuaêutáêasin. Ayee muêu tiuêutaxájtacaêa. 15 MatɨÌêɨj mi aêucɨÌj aêɨÌɨme É¨Ì mej ta japua tÃêivaɨreêe. Majta meêɨÌn É¨Ì mej cáneêaxɨ tiseÃjracaêa, ayée mú tiuêutaúêixaa tɨjɨÌn: âTichéêe u áêujuêun aêujna Belén tetáêaj yaêuseÃj aêɨÌjna aêij tɨ huarɨÌj É¨Ì tɨ taataêixaa É¨Ì tavástaraêa. 16 MatɨÌêɨj mi caêanacan u áêujuêun. Aêuu mú yáêuteu meêɨÌjna É¨Ì José, majta MarÃa, majta É¨Ì uneecaêi. Aêuu pu cɨyej jetze arácaêatii, yeêemuaate mej jetzen téêecuaêaca. 17 MatɨÌêɨj raaseÃj É¨Ì paêarɨêɨ, aj mú mi huaêutáêixa É¨Ì teɨte aêij tɨ aêɨÌɨn tihuaêutáêixaa tɨ huáêa jemi huataseÃjre, aêij tɨ tihuaêutáêixaa aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì paêarɨêɨ tɨ huanúêihuacaêa. 18 Majta meêɨÌn É¨Ì mej huáêunamuajriêi aêij mej tÃêixajtacaêa aêɨÌɨme cáneêaxɨ mej tiseÃjracaêa, naÃmiêi mú rɨÌêɨ naa tihuaêutaseÃj. 19 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì MarÃa, aêɨÌɨ pu rúêavaatacaêa É¨Ì ru tzajtaêa. Jéihua pu tÃêimuaêajca aêij tɨ tiêitÉ¨Ì huarɨÌj huáêa jemi. 20 MatɨÌêɨj mi aêucɨÌj aêɨÌɨme cáneêaxɨ mej tiseÃjracaêa. Jéêecan maújtemuaêaveêe É¨Ì Dios jemi, majta rɨÌêɨ tiraatáêa niuucari jɨmeêe aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì mej ráanamuajriêi, majta É¨Ì mej raaseÃj. NaÃmiêi pu ayén tejaêuréêene aêij tɨ tihuaêutáêixaa É¨Ì tavástaraêa. 21 TɨÌêɨjta tejauuméêeca aráhuaica xɨca jetze, tɨÌêɨj i tejaêuréêene É¨Ì xɨca mej jetzen raêantisÃjchi É¨Ì naviiraêan É¨Ì tɨ jetzen teêeviêi É¨Ì paêarɨêɨ. MatɨÌêɨj mi miyen raatamuáêa tɨjɨÌn Jesús, tɨÌj ayén amuacaÃcan tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì seɨÌj tɨ ta japua tÃêivaɨreêe. 22 TɨÌêɨjta ari tejaêuréêene jaêanáj matɨÌj puaêa ɨÌêɨhuaca aêij tɨ yeêà téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze Moisés tɨ raêuyúêuxacaêa, matɨÌêɨj mi meêájna yaêuvÃêitɨ meêájna Jerusalén mej mi u yaêutaseÃjrata É¨Ì paêarɨêɨ u teyujtaêa É¨Ì tavástaraêa jemi. 23 Ayee mú huarɨÌj, aêiné ayée pu téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze tɨjɨÌn: “Ayee pu tiúêujxeêeveêe mej yaêutaseÃjrata É¨Ì tavástaraêa jemi naÃjmiêica aêachú mej puaêaméca É¨Ì mej amuaatéêee muaanúnuêihuacaêa É¨Ì tɨêɨrÃi É¨Ì mej teteca." 24 Majta tiuêutámuaɨêɨvejtan aêij tɨ ajta téêeyuêusiêi aêɨÌjna jetze tɨ jɨÌn tihuáêuêitɨiiriêi É¨Ì tavástaraêa. Ayen tɨjɨÌn: “Micheêe huaêapuaca huatámuaɨêɨvejta É¨Ì cucuiêise naêari huaêapuaca É¨Ì jáamuaêise." 25 Aêájnáêɨmua, seɨÌj pu aêuun eêechéjmeêe aêájna Jerusalén. Ayee pu ántehuaacaêa tɨjɨÌn Simeón. RɨÌêɨ pu tiêitiújchaêɨɨcaêa É¨Ì Dios jemi. Ajta jeÃhua pu ráêastejcaêa É¨Ì ruyeêirá. AêɨÌj pu tÃêijchuêeveêecaêa aêájna xɨcájraêan jetze tɨ jetzen Dios huáêancuêuvajxɨêɨsin aêɨÌmej É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. Ajta aêɨÌɨn xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, aêɨÌɨ pu jemin huateájturaa. 26 AêɨÌn xɨéjniuêucareêaraêan ayén tiraataêixaa tɨ nuêu caà mɨêɨni caà xɨ huataseÃjreêen É¨Ì CɨrÃistuêu, tɨ tavástaraêa yeêutaêÃtiêi. AêɨÌɨ pu nuêu Simeón raseijran. 27 Tɨêɨj jÃ É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios caêanÃjraêa raatáêa aêɨÌjna É¨Ì Simeón tɨ aêuun aêatanén u teyujtaêa aêu tɨ eêeráyaujtaêa. Majta meêɨÌn É¨Ì vaújsimuaêameêen É¨Ì paêarɨêɨ, aêúu mú majta aêaráêa u teyujtaêa mej mi miyen ráaruuren É¨Ì paêarɨêɨ aêij tɨ tiúêujxeêeveêe mej mi raêaráêasten É¨Ì ruyeêirá. 28 Aj pu i aêɨÌɨn Simeón raêancuréêechui aêɨÌjna É¨Ì paêarɨêɨ. Tɨêɨj jà rɨÌêɨ tiraatáêa É¨Ì Dios tɨjɨÌn: 29 Nevástaraêa, puêuri rɨêɨrà pej naatáêan nej nexɨéehua huámɨêɨni, aêiné pepuêuri raêaráêaste aêɨÌjna É¨Ì pej jɨÌn teêatáêaratziiriêi ineetzi jemi i nej muavaɨreêe. 30 Aêiné nejɨÌêɨ nu jɨÌn raaseÃj aêÃjna É¨Ì pej jɨÌn tuêirátuaasin, aêÃjna É¨Ì pej yen raateájtuaa metiêiseÃiracaêa naÃjmiêi É¨Ì teɨte aêachú mej puaêamé yen huachéjme Ãiyen chaanaca japua. 32 AêɨÌɨ pu huaêatátzaviêira aêame temuaêa naa aêɨÌmej É¨Ì mej caà Israél jetze ajtémeêecan mej mi caà chéêe miyen êeeneêen matɨÌj aêɨÌɨme É¨Ì mej huachéjme tɨÌcaêamisteêe. Ajta aêɨÌɨ pu hui veêecán jɨÌn tÃhuaêutaêaÃjteêesin É¨Ì Ã¡êateɨtestemuaêa, aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan. Ayee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Simeón. 33 Jéêecan mú naa rɨÌêɨ tiraêutaseÃj É¨Ì vaújsimuaêameêen É¨Ì paêarɨêɨ aêɨÌjna jɨmeêe aêij tɨ tiuêutaxájtacaêa É¨Ì paêarɨêɨ jɨmeêe. 34 Tɨêɨj jà Simeón rɨÌêɨ tihuaêuteájtuaa. Tɨêɨj jà ayén tiraataêixaa É¨Ì MarÃa, É¨Ì náà najraêan É¨Ì paêarɨêɨ tɨjɨÌn: âCasiêi, ayée pu tiúêuxɨêepɨêɨntariêihuacaêa tɨ aêɨÌjna paêarɨêɨ jɨmeêe. MuêiitÉ¨Ì mú veêecán jɨÌn titeêenteárutixɨêɨsin aêɨÌɨme É¨Ì mej Israél jetze ajtémeêecan, ajta muêiicáca pu téêariêira É¨Ì mej jɨÌn tÃtetateÃ. AêɨÌj xu jɨÌn siyen tiráamuaêaree tɨ ayén téêeme aêiné jeÃhua mú ratÃti. 35 ‘Ayee pu téêeme tɨÌêij mé jéjreêe seijreêe aêij mej tÃêimuaêatze É¨Ì teɨte mémuêiitɨÌ. Ajta múêeetzi, ayée pu cheêatá naêa tÃmuêuhuatacuÃêini É¨Ì Ã¡êa tzajtaêa cumu tɨ jaêatɨ muaêantéjtzeti nahuaa jɨmeêe. âAyee pu tiraataêixaa. 36 SeɨÌj pu ajta vejliêi huatéveecaêa tɨ tÃêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. êÆÌitaêa pu púêeen tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Ana. Puêuri ucarij. AêɨÌɨ pu yaujraêan púêeen aêɨÌjna É¨Ì Fanuel, É¨Ì tɨ Aser jetze ajtémeêecan. AêɨÌjna É¨Ì êɨÌitaêa, ayée pu áêatee tɨ viɨÌcheêe aêachú cumu aráhuaêapua nineêiraêa. Tɨêɨj jà huamɨÌêɨ É¨Ì cɨÌnaêaraêan. 37 Tɨêɨj jà ruséɨjta jáêaraa. Jéihua pu ari áêatee tɨ ayén ruseɨÌj. Ajta puêuri ayén ucarij naêa cumu muáacuate japuan muáacua nineêiraêa. Capu ajta jaêanáj huiráayeêicaa u teyujtaêa sino aêúu pu rɨÌêɨ tiratáêacareêe É¨Ì Dios jemi nain xɨcaj tzajtaêa, ajta nain tɨÌcaêari tzajtaêa. Ajta pu rúêitziêiveêecaêa, ajta téniúuveêe É¨Ì Dios jemi. 38 JɨÌmeêen puêu raatapuáêajtacaêa É¨Ì Simeón tɨ tiuêutaxájtacaêa, aj pu i aêɨÌɨn aêuréêene aêɨÌmej jemi. Tɨêɨj jà rɨÌêɨ tiraatáêa É¨Ì Dios. Tɨêɨj jà aêutéjche tɨ huaêutáêixaateêen É¨Ì teɨte aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì paêarɨêɨ. AêɨÌɨme É¨Ì teɨte, aêii mú aêɨÌɨn púêeen É¨Ì mej rachúêeveêecaêa tɨ Dios huaêirájtuaani naÃmiêi aêuun mej Jerusalén huachéjme. 39 Majta meêɨÌn É¨Ì vaújsimuaêameêen É¨Ì paêarɨêɨ, matɨÌêɨj nain jɨÌn teêaráêaste aêij tɨ téêeyuêusiêi aêɨÌjna jetze tɨ jetzen tihuáêuêitɨiiriêi É¨Ì tavástaraêa, matɨÌêɨj mi aêucɨÌj aêájna jáêahuaêa Galilea. Aêuu mú aêutanéj u Nazarét, aêu mej éêemeêecan. 40 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì paêarɨêɨ, aêɨÌɨ pu huavéêese, ajta huateújcaêane. Jéêecan pu rɨÌêɨ mé teúumuaêarejcaêa. Ajta pu Dios rɨÌêɨ tiratáêacareêe. 41 Majta aêɨÌɨme É¨Ì vaújsimuaêameêen É¨Ì paêarɨêɨ, tɨÌêɨj pÉ¨Ì naêa nineêiraêa jetze, aêúu mú aêatánineicaêa aêánna Jerusalén mej mi raêutámuaêaree aêájna xɨcájraêa tɨ jetzen Dios tihuaêutáêuuniêiriêi É¨Ì huáêa yaujmuaêa mej anáatéêee muaanúnuêihuacaêa. 42 TɨÌêɨj ari rájchaêɨɨcaêa aêachú cumu tamuáamuataêa japuan huaêapua nineêiraêa aêɨÌjna É¨Ì paêarɨêɨ, aêɨÌɨme vaújsimuaêameêen, aêúu mú áêujuêun mej mi tiúêuyesten É¨Ì ruyeêirá jɨmeêe. 43 TɨÌêɨj teêupuáêarecaêa É¨Ì mej tiuêuyéêeste, matɨÌêɨj mi huaréêacɨ para aêujna mé éêeche. Ajta aêɨÌɨn É¨Ì paêarɨêɨ, aêúu pu aêuteájturaa aêájna Jerusalén. Majta meêɨÌn É¨Ì vaújsimuaêameêen, camu ramuaêareerecaêa. 44 Ayee mú tÃêimuaêajca tɨjɨÌn: Huáêa jamuan pu huaméj É¨Ì seica É¨Ì mej ta jamuan huajúêucaa. Muêuri seɨÌj xɨcaj áêatee mej miyen titeejúêucaa. MatɨÌêɨj mi autéjhuii mej ráahuauni huáêa tzajtaêa É¨Ì teɨte, ajta aêɨÌmej jemi É¨Ì mej huáêa jamuan huajúêucaa. 45 MatɨÌêɨj caà ráateu, matɨÌêɨj aêuun huaréêacɨ aêájna Jerusalén mej mi ráahuauni. 46 Miráêatee aêachú cumu huaÃca xɨcaj mej rahuauhuau. MatɨÌêɨj mi xaa ráateu. Aêuu pu unúêujcatii u teyujtaêa aêu tɨ eêeráyaujtaêa. Aêuu pu aêutácatii huáêa jamuan É¨Ì mej tÃêimuaêata. AêɨÌmej pu namuajracaêa, ajta tihuaêÃhuaêura. 47 Majta meêɨÌn É¨Ì mej ráanamuajriêi, naÃmiêi mú naa rɨÌêɨ tiraêutaseÃj meêɨÌjna jɨmeêe tɨ temuaêa naa tiyaúêitɨée jáêaraa aêij mej tiraataêixaa, majta meêɨÌjna jɨmeêe aêij tɨ aêɨÌɨn tiuêutaxájtacaêa. 48 Majta meêɨÌn É¨Ì vaújsimuaêameêen matɨÌêɨj raaseÃj tɨ huáêa tzajtaêa jéêejvee, jeÃhua mú aêij raêutaseÃj. Tɨêɨj jà ayén tiraataêixaa É¨Ì náà najraêan tɨjɨÌn: âNiyauj, ¿aêiné êeen jɨÌn piyen taruure? Tuêuri áêatee tej muahuauhuau inee, ajta aêatáà ta. Jéêecan tu aêij puaêa teêetamuaêate múêeetzi jɨmeêe. 49 Tɨêɨj jà ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: â¿Aêiné êeen jɨÌn siyen tÃêinehuauhuau? ¿Ni qui secaà ramuaêaree tɨ ayén tiúêujxeêeveêe nej niyen teêevéêenmuaêareere Ãiyu niTáà ta chiêij jetze? 50 Majta meêɨÌn, camu aêatzu meêɨÌn yaúêitɨée muáêaraa aêij tɨ tihuaêutáêixaa. 51 Tɨêɨj jà áêuraa huáêa jamuan É¨Ì ruvaújsimuaêa. MatɨÌêɨj mi meêuun aêucáane u Nazarét. Ajta aêɨÌɨn, aêɨÌɨ pu huáêantzaahua É¨Ì ruvaújsimuaêa. Ajta aêɨÌɨn náà najraêan, aêɨÌɨ pu nain teúêavaatacaêa É¨Ì ru tzajtaêa. 52 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Jesús, aêɨÌɨ pu huavéêese, ajta jaÃtzeêe ari tiúêumuaêareerecaêa. Dios pu rɨÌêɨ tiraatáêa, majta É¨Ì teɨte.