SAN JUAN 5
WBT1 Néeseté à niwa judÃonái namà nica áiba culto Jerusalén ìyacà lená irìcu, Ãná Jesús yà acawa néré à niwa. 2 Jerusalén ìyacà lená néeni ìyacaté abéeri úni yà alu manuÃri náiquéericaté cáli yèewiré mawiénita Jerusalén iwáiná inùma irÃ, abéeri inùma Ãipidenéeri Ovejanái yà asu. Yái úni yà alu manuÃrica Ãipidenéeri Betzata hebreo ità acái iyú idènièri itéesewa cinco namanùbaca capìima nacáiyéi manuÃnaméeyéi. 3 Madécaná cáuláiquéeyéi wenà iwica nà yaca macái capìima irìcu mawiénita úni yà alu manuÃri irÃ. Nà yaca néeni matuÃyéi, éeruÃyéi yà abà li nacái, máapinéeyéi nacái. Yá nalìacawa cáli Ãinata natuÃyà acaténá úni icusúanÃcawa. 4 Yácáiná áibaalÃté ángel iricùacawa chènunÃise yèewìadacaténá úni. Néese cawinácaalà idà báanéeri cáuláiquéeri iricùacawa úni yáaculé, yásà cayábacani, yá uláicái ichà bacawa Ãicha cà inácaalà uláicái wenà iwica idènièrica. 5 Néese ìyaca cáuláiquéeri asìali cáuláiquéeyéi yèewi. Cáuláicacaténi treinta y ocho camuÃ. 6 Néeseté Jesús yà anà aca néré, yá iicáca yái cáuláiquéeri irièricawa néenibà a. Jesús yáalÃacáinátéwa iináwaná ìwali yái cáuláiquéerica yùuwichà acatéwa madécaná camuÃ, Ãná Jesús Ãimaca irÃ: ââ¿Piwà wasica cayábaca pÃa à niwa? ââÃimaca yái Jesúsca. 7 Yái cáuláiquéerica Ãimaca irÃ: ââNéeni, canáca nulà áibanái itéenápiná núa úni yáaculé icusúacaalÃwa yái única. Macái yà awirÃata nuwà wacaalà nulicùacawa néré, yá áiba iricùacawa nupÃchalé ââÃimaca. 8 Néese Jesús Ãimaca irÃ: ââPimichà awa. Pichùnìa pìalubáiwa, pìanáwa ââÃimaca yái Jesúsca. 9 Yáta cayábaca yái asìalica. Néese yeedáca yà alubáiwa, yá idà baca yèepunÃcawa. Quéwa Jesús ichùnìacani sábado irìcu judÃonái iyamáidacatáicawa. 10 Iná abénaméeyéi judÃo Ãiwacanánái náimaca irà yái cáuláiquéerimica: ââSiùca sábado wayamáidacatáicawa, Ãná cà mita wà awirináimi Ãiwitáise imà aca pèepunÃdaca pìalubáiwa âânáimaca. 11 Néese yái asìali Ãimaca nalÃ: ââYáara ichùnièrica núa Ãimaca nulÃ: ‘Pichùnìa pìalubáiwa, pìanáwa’, Ãimaca nulà ââÃimaca yái cáuláiquéerimica. 12 Néese nasutáca néemìawani: ââ¿Cawiná ichùulìa pichùnìaca pìalubáiwa, pìanápináwa? ¿Cawiná cà i Ãimaca pirÃ? âânáimaca. 13 Quéwa yái asìali cà mita yáalÃawa cawinácaalÃni yái ichùnièricaténi madécanácáiná wenà iwica ìyaca néeni, Jesús nacái yà acatéwa Ãicha. 14 Néesecáwa Jesús yà anà aca yái asìalica templo irìcu. Yá Jesús Ãimaca irÃ: ââPéemìa cayába. Idéca cayábaca pÃa uláicái Ãicha. Picá pimà ni pibáyawanáwa quirÃnama ipÃchaná áiba yùuwichà acáisi báawéerÃwanái yà anà aca pìwali ââÃimaca yái Jesúsca. 15 Néese yái asìali yà acawa icà lidaca judÃo Ãiwacanánái irà Jesús iináwaná ìwali ichùnìacaténi. 16 Iná nÃái judÃo Ãiwacanánáica nà uwideca namà nica Jesús, nasà iwicaca irà wawà si nacái mamáalà acata ichùnìacáináté wenà iwica sábado irìcu judÃonái iyamáidacatáicawa. 17 Quéwa Jesús Ãimaca nalÃ: ââNúaniri Dios Ãibaidaca mamáalà acata, cà ita nacái nuÃbaidaca ââÃimaca yái Jesúsca. 18 Iná nÃái judÃo Ãiwacanánáica máinà cachà inÃwanái nawà waca nanúacani. Yá báawaca naicácani ichùnìacáiná wenà iwica sábado irìcu judÃonái iyamáidacatáicawa. Icà lidaca nacái iináwaná ìwaliwa cà ide iyúwa abéeri Dios inacáiri, Ãimacáiná Dios ìwali yáaniricani. 19 Néeseté Jesús Ãimaca judÃo Ãiwacanánái irÃ: “Péemìacué cayábani, núaquéi Dios Iiri cà mita yéewa numà ni wawà si nulÃnáamitawa. Numà nica abéerita yái nuiquéerica Núaniri Dios imà nica. Macáita yái Núaniri Dios imà nÃirica, cà ita nacái numà nica, núa Dios Iirica. 20 Cáininácáiná Núaniri Dios iicáca núa, Ãná yáasáidaca nulà macáita yái imà nÃirica. Yáasáidapiná nacái nuicá wawà si cachà inÃwanái, imà aquéeripinácué pÃináidacawa piicáidaca nulÃ. 21 Cà ide iyúwa Núaniri Dios imichà idáaná wenà iwica yéetácáisi Ãicha yà acaténá nacáuca à niwa, cà ita nacái numà nica, núa Dios Iirica: Nùaca nacáuca cawinácaalà nuwà wéeyéica idènìaca icáucawa. 22 Canácatáita Núaniri icà lida wenà iwica iináwaná ìwali yùuwichà idáanápiná nÃa nabáyawaná ìwalÃisewa, Dioscáiná idéca imà acaca nucà lidáanápiná naináwaná ìwali macáita wenà iwica báawéeyéica, nùuwichà idáanápiná nÃa nabáyawaná ìwalÃisewa, núa Dios Iirica. 23 Idé cà i Núaniri Dios imà nica yéewacaténá macái wenà iwica nà aca nucà aluÃniná, núa Dios Iirica, cà ide iyúwa nà aná Núaniri Dios icà aluÃniná. Cawinácaalà wenà iwica cà mÃirica yà a nucà aluÃniná, cà mita nacái nà aca Núaniri Dios icà aluÃniná, yái ibà nuèrica núa. 24 “Péemìacué cayábani, cawinácaalà yéemièrica nutà acái cayábéeri iyú, yeebáida nacái Dios ità acái, yái ibà nuèrica núa, yái wenà iwicaca idènìaca siùcáisede icáucawa cà mÃiri imáalà awa, yá ìyapiná cà iripináta Dios yáapicha. Iná cà mita iwà wacutápiná nuémìaca áibanái icháawà anáca iináwaná ìwali cà inácaalÃté imà ni ibáyawanáwa, ìyacáiná cà ide iyúwa wenà iwica imichèericawa yéetácáisi Ãicha, idènìacáiná siùcáisede icáucawa cà mÃiri imáalà awa. 25 Péemìacué cayábani, máinà mesúnamáita wenà iwicanái canéeyéi icáuca cà mÃiri imáalà awa néemìanápiná nutà acái. Yá néemìaca nà yaca nutà acái siùca, núa Dios Iirica. Cawinácaalà yeebáidéeyéica nutà acái, nadènìapiná nacáucawa cà mÃiri imáalà awa Dios yáapichawa. 26 Cà ide iyúwa Núaniri Dios idènìaná ichà iniwa yà acaténá nacáuca cà mÃiri imáalà awa, cà ita nacái idéca imà acaca nudènìaca nuchà iniwa, núa Iirica, nùacaténá nacáuca cà mÃiri imáalà awa. 27 Núaniri Dios idéca ichùulìaca nucà lidaca èeri mìnanái iináwaná nùuwichà idáanápiná nÃa nabáyawaná ìwalÃisewa, núa Dios Iirica, wenà iwicacáiná nacái núa, núa asìali Dios néeséerica. 28 Picácué pÃináidawa máinà cà ulenéericani yái tà acáisi nucà lidéericuéca pirÃ, yácáiná áiba èeriwa macáita yéetéeyéimiwa néemìapiná nutà acái, núa Dios Iirica, numáidacaalÃpiná nÃawa. 29 NéemìacaalÃpiná numáidáaná nÃa, yásà namichà acawa cà liculìi irìcuÃse. Cawinácaalà imà nÃiyéicaté cayábéeri, namichà apinácawa nà yacaténá cà iripináta Dios yáapicha, quéwa cawinácaalà imà nÃiyéicaté ibáyawanáwa, namichà apinácawa nà uwichà acaténáwa cà iripináta”, Ãimaca yái Jesúsca. 30 Jesús Ãimacaté judÃo Ãiwacanánái irÃ: “Cà mita yéewa numà nica wawà si nulÃnáamitawa. Nucà lidapiná wenà iwicanái iináwaná ìwali nùuwichà idáanápiná nÃa nabáyawaná ìwalÃisewa cà ide iyúwa Núaniri Dios ichùulìaná. Nucà lidapiná nacái naináwaná ìwali machacà nÃiri iyú nùuwichà idáanápiná nÃawa, cà micáiná numà ni cà ide iyúwa nuwà wáaná. Néese numà nica cà ide iyúwa Núaniri Dios iwà wáaná yái ibà nuèrica núa aléi èeri irìculé. 31 Nucà lidacaalà nuináwaná ìwaliwa máinÃiná cachà inica núatá, yásà yéewaná piyúunáidacuéca canéerica iwèni meedátáni, yái nutà acáica. 32 Quéwa ìyacaté áiba icà lidéericaté nuináwaná ìwali cawinácaalà núa, yácata Juan el Bautistami. Yá núalÃacawa icà lidacaté nùwali báisÃiri iyú. 33 Pibà nùacatécué wenà iwica nasutácaténáté néemìawa Juan el Bautista cà inácaalÃté Ãimaca nùwali. Yáté icà lidaca nuináwaná ìwali báisÃiri iyú. 34 Quéwa cà mÃiri máinà iwà wacutéeriwa nulà wenà iwicanái ità acái. Nucà lidacáitacué pirà ìwali yái tà acáisi Juan icà lidéericaté nùwali yéewanápinácué peebáidaca nutà acái nuwasà acaténácué pÃa Dios yà asu yùuwichà acáisi Ãicha. 35 Péemìacué comparación: Juan ìyacaté cà ide iyúwa lámpara ipucuéricawa, icà néeri wenà iwicanái ìwali. Cà ita Juan yéewáidacatécué pÃa amalácaténácué pÃiwitáise pìyáanápinácué machacà nÃiri iyú. Yáté achúma èerita casÃimáicatécué piwà wa péemìaca Juan ità acái. 36 Quéwa ìyaca áiba wawà si cawènÃiri Juan ità acái Ãicha. Yái numà nÃirica cà mÃirica áiba wenà iwica idé imà nica, cà ide iyúwa Núaniri Dios ichùulìaná numà nica, yácata yáasáidaca báisÃiri iyúcani Dios idéca ibà nùaca núa. 37 Núaniri Dios, yái ibà nuèrica núa, yácata nacái imà aquéericaté profetanái ità nà aca tà acáisi nuináwaná ìwali bà aluité Dios imà acacáináté natà nà aca ità acái, éwitacué cà micáanÃta pÃalimá péemìaca Núaniri Dios ità anÃca, cà mitacué nacái pÃalimá piicácani. 38 Quéwa cà mitacué piwà wa peebáidaca Dios ità acái Dios ibà nuèricatécué pirÃ, cà micáinácué piwà wa peebáidaca nutà acái, núa asìali Dios ibà nuèrica. 39 Pidécuéca péewáidacawa cayábéeri iyú Dios ità acái ìwali profetanái ità nèericaté Dios inùmalìcuÃse piyúunáidacáinácué pìyapináca cà iripináta ìwalÃise yái péewáidáanácuécawa meedá Dios ità acái ìwali, quéwa Dios ità acái icà lidaca nuináwaná ìwali. 40 Quéwa éwita Dios ità acái icà lidacáanÃta nùwali, cà icáanÃtacué cà mita piwà wa peebáidaca nulà pidènìacaténácué picáucawa cà mÃiri imáalà awa Dios yáapicha. 41 “Cà mita nucutá mamáalà acata wenà iwicanái naicáanápiná núa cà iride iyúwa máinÃirica cachà inica chái èeri irìcu. 42 NúalÃacuéca nuicá pÃiwitáise. Yá núalÃacawa cà mitacué cáininá piicáca Dios. 43 Núaniri Dios idéca ibà nùacuéca nùa pìatalé, quéwa cà mitacué pità ida núa cayába, cà mitacué nacái peebáida nutà acái. Quéwa áibacaalà péenácué yà anà a icà lidéeri yà asu tà acáisiwa meedá, yásà peebáidacuéca ità acái nutà acái Ãicha. 44 Cà mitacué pÃalimá peebáidaca nutà acái, piwà wacáinácué meedá pimà nica iyúwa pinacáiyéi iwà wáaná cayábacaténácué naicáca pÃa. Cà mitacué piwà wa pimà nica cà ide iyúwa Dios iwà wáaná, yái abéerita Diosca, yéewacaténácué casÃimáica iicáca pÃa. 45 Picácué pÃináidawa nucháawà anápinácué piináwaná ìwali Núaniri Dios irÃwa. Cà mita iwà wacutá nucháawà acuéca piináwaná ìwali, ìyacáiná áiba icháawèericuéca piináwaná ìwali, yái profeta Moisés ità nèericaté tà acáisi pibáyawaná ìwalicué, éwitacué piyúunáidacáanÃta Moisés yà asu tà acáisi iwasà anápinácué pÃa Dios yà asu yùuwichà acáisi Ãicha. 46 Profeta Moisés ità nà acaté tà acáisi nuináwaná ìwali Dios inùmalìcuÃse. Quéwa cà mitacué peebáida Moisés yà asu tà acáisi báisÃiri iyú. BáisÃcaalÃcué peebáidaca Moisés yà asu tà acáisitá, yá peebáidacuéca nutà acái nacáitá Moiséscáiná ità nà acaté nuináwaná ìwali. 47 Quéwa cà mitacué peebáida tà acáisi profeta Moisés ità nèericaté nuináwaná ìwali, Ãná cà mita nacáicué peebáidapiná yái tà acáisi nucà lidéeripinácuéca pirÔ, Ãimaca yái Jesúsca.
