SAN JUAN 7
WBT1 Néese Jesús yèepunÃcatéwa Galilea yà asu cáli Ãinatabà a. Cà mitaté iwà wa ìyaca Judea yà asu cáli Ãinata, nÃacáiná judÃo Ãiwacanánái nawà wacaté nanúacani. 2 Quéwa mawiénicaté judÃonái yà asu culto abéeri semanéerica Ãipidenéeri Enramadas, nà yacaténáté capìima irìcu. 3 Iná Jesús yéenánái náimaca irÃ: ââPicá piyamáawa chái, néese pìawa Judea yà asu cáli néré yéewacaténá pìasu wenà iwica ìyéeyéica néeni naicáca yái pimà nÃiricasa cà mÃirica áiba wenà iwica idé imà nica. 4 Aiba iwà wacaalà manùba wenà iwica náalÃa naicácani, néese cà mita imà ni wawà si ibà acanéeri iyú. BáisÃcaalà pÃalimá pimà nica yái cà mÃirica wenà iwica idé imà nica, yá iwà wacutá pimà nicani manùba wenà iwica yà acuésemi âânáimaca. 5 Cà ica Jesús yéenánái icà lidaca irÃni, cà micáiná nacái neebáida irÃ. 6 Néese Jesús Ãimaca nalÃ: ââCà mità acá nuénáiwaná yà anà a, quéwacué pÃalimá pÃibaidaca pìasu wawà siwa macái èeri imanùbaca. 7 Aibanái èeri mìnanái cà mÃiyéica yeebáida nutà acái cà mitacué yéewa báawaca naicáca pÃa, quéwa báawaca naicáca núa numà acacáiná náalÃacawa nabáyawaná ìwaliwa. 8 Pìacuéwa culto néré, núa quéwa cà mità acá nùawa siùca, cà micáinátà acá nuénáiwaná yà anà a cayába ââÃimaca yái Jesúsca. 9 Néese idécanáami cà i icà lidaca nalÃni, yá Jesús iyamáacawa náicha Galilea yà asu cáli néré. 10 Néeseté idécanáami Jesús yéenánái yà acawa, yá Jesús yà acawa nacái Jerusalén ìyacà lená nérépiná. Cà mita quéwa yà awa manùba wenà iwica yáapicha; yà acawa batéwa ibà acanéeri iyú. 11 Néese judÃo Ãiwacanánái nacutácani culto yaalÃ, Jerusalén ìyacà lená irìcu. Yá nasutáidaca néemìawa wenà iwicanái: ââ¿Alénásica yáara asìalica? âânáimaca. 12 NÃa nacái wenà iwicaca natà anÃca ibà acanéeri iyú nalÃwáaca Jesús ìwali: “Cayábéeri Ãiwitáise”, náimaca. Quéwa áibanái náimaca: “Cà mÃirita cayába, ichìwáidacáiná wenà iwica meedá”, náimaca. 13 Quéwa macáita natà anÃca Jesús ìwali ibà acanéeri iyú cáalucáiná naicáca judÃo Ãiwacanánái, nÃái báawéeyéica iicáca Jesús. 14 Idècunità acá namà nica culto semana ìwalìabà acatái, yáté Jesús iwà lùacawa templo irìculé. Yá idà baca yéewáidaca wenà iwica néré. 15 NÃái judÃo Ãiwacanánáica náináidacawa manuÃsÃwata néemìaca Jesús yéewáidáaná. Yá náimaca ìwali: ââ¡Canéeri iwèni meedá yà asu tà acáisi cà micáináté yéewáidawa wà asu escuela irìcu! âânáimaca nawènúadacaténá wenà iwica Ãiwitáise Jesús Ãicha. 16 Néese Jesús Ãimaca nalÃ: ââYái nuéwáidéericuéca pÃa ìwali cà mÃirita nùasu tà acáisi. Nucà lidacué pirà yà asu tà acáisi yái Núaniri Dios, yái ibà nuèrica núa. 17 Aibacaalà iwà wa imà nica cà ide iyúwa Dios iwà wáaná, yásà yáalÃacawa nuéwáidaca nÃa Dios yà asu tà acáisi iyú; náalÃa nacáiwa cà mita nuéwáida nÃa nùasu tà acáisi iyúwa meedá. 18 Cawinácaalà ità anÃirica Ãiwitáise iyúwa meedá iwà wa wenà iwicanái yà aca Ãimiétacaná, quéwa núa iwà wéeri wenà iwicanái yà aca Núaniri Dios Ãimiétacaná, yái ibà nuèrica núa. Iná nutà anÃca báisÃiri iyú, núacáináta yái báisÃirica, cà mita nacái nuchìwa. 19 “Profeta Moisés icà lidacaté pìawirináimicué irÃni cà inácaalà Dios iwà wáanácué pimà nica. Quéwa canácatacué pèewi áiba imà nÃirica cà ide iyúwa Dios iwà wáaná. ¿Cánácué piwà wa pinúaca núa? ââÃimaca yái Jesúsca. 20 Néese nÃái wenà iwicanáica náimaca irÃ: ââ¡Demonio ìyaca piwà walìcu idacuèri pÃiwitáise, Ãná máiwitáiseca pÃa meedá! ¡Canácata iwà wéeri inúaca pÃa! âânáimaca. 21 Néese Jesús Ãimaca nalÃ: ââMacáitacué pÃináidacawa manuÃsÃwata piicáidaca yái numà nÃiricaté áiba sábado bà aluité piyamáidacatáicuécawa, nuchùnìacaalÃté cáuláiquéeri asìali, Ãná báawacuéca piicáca núa numà nicáiná yái wawà si pÃiméericuéca ìwali cà mÃiricasa Dios imà aca wamà nica sábado irìcu judÃonái iyamáidacatáicawa. 22 Quéwa Dios imà acaca wáibaidaca sábado irìcu iwà wacutácaalà wamà nica áiba cayábéeri wawà si Dios ichùulièrica wamà nica. Cà ita ìyaca circuncisiónca. Profeta Moisés yéewáidacaté nÃa circuncisión ìwali, cà ide iyúwaté wà awirináimi imà nÃináté circuncisión néenibe asìanái irÃwa madécaná camuà Moisés ipÃchawáise. Yái Moisés yéewáidacaté nÃa iwà wacutáanácué pimà nica circuncisión sùmà i irà abéeri semana idénáami imusúaca iicá èeri éwita ìyacáanÃta sábado piyamáidacatáicuécawa. Iná pimà nicuéca circuncisión péenibe asìanái irÃwa cà inácaalà èeri iwà wacutácatáicué pimà nicani, yéewacaténácué pimà nica machacà nÃiri iyú cà ide iyúwa Dios ichùulìaná. 23 Cà ita pimà nicuéca cà ide iyúwa profeta Moisés ichùulìaná wà awirináimi Dios inùmalìcuÃse, yá pimà nicuéca circuncisión péenibe asìanái irÃwa éwitacué iwà wacutácáanÃta pimà nicani sábado irìcu wayamáidacatáicawa, idènìacaalà abéeri semana yái sùmà ica. Néese, ¿cánácué báawa piwà wa núapicha ìwalÃise yái nuchùnìanáca macái iiná yáara asìalica cáuláiquéerimica sábado piyamáidacatáicuécawa? 24 Picácué picháawà a wenà iwica iináwaná ìwali ipÃchawáisecué pÃalÃa nà wali cayába cà inácaalà namà nÃiná. Iwà wacutácué pÃináidacawa cáalÃacáiri iyú ipÃchawáise picà lidacuéca naináwaná ìwali. Néese, pità anÃcué báisÃiri iyú ââÃimaca yái Jesúsca. 25 Idécanáamité néemìaca Jesús Ãimáaná, néese abénaméeyéi ìyéeyéica Jerusalén ìyacà lená néeni nadà baca náimaca nalÃwáaca: ââ¡Yácata Jesús, yái asìali judÃo Ãiwacanánái nacutéerica nanúacaténáni! 26 Piicácué yái, ità anÃca iyúwa iwà wáaná ità anÃca macái wenà iwica yà acuésemi, quéwa wáiwacanánái cà mita nà alà a cachà inÃiri iyúni. Cawà wanáta wáiwacanánái náináidacawa ìwali MesÃascani, wacuèrinápiná wÃa judÃoca, Dios ibà nuèrica walÃ. 27 Quéwa cà mita yéewa MesÃascani, wáalÃacáináwa ácatáiséericaalà yái asìalica, quéwa MesÃas yà anà acaalÃpiná, yá canáca yáaliéripiná ìwali sÃisáanéericaalÃni âânáimaca. 28 Idècunità acá Jesús yéewáidaca wenà iwica templo irìcu, yá yéemìaca yái náiméerica ìwali. Néese Jesús Ãimaca cachà inÃiri iyú: ââPiyúunáidacuéca pÃalÃacawa nùwali. Piyúunáidacué nacái pÃalÃacawa sÃisáanéericaalà núa. Quéwa cà mita nùanà a numà nicaténá cà ide iyúwa nuwà wáaná, néese nudéca nùanà aca Dios ibà nùacáiná núa, yái Dios báisÃirica, cà mÃiricué pÃalÃa ìwali. 29 NúalÃaca Dios ìwali nùanà acáiná yà atanáise. Ibà nùa nacái núa néese ââÃimaca yái Jesúsca. 30 Néese judÃo Ãiwacanánái nawà wa náucaca Jesús presoÃyéi ibà nalìculé, quéwa cà mitaté náibà ani cà micáinátà acá Jesús yéenáiwaná yà anà a nanúacatáipinácaténi. 31 Quéwa madécaná wenà iwica neebáidaca MesÃascani, yái judÃo icuèrinápináca Dios ibà nuèrica nalÃ. Yá náimaca nalÃwáaca: ââIwà wacutá MesÃascani yái asìalica imà nicáiná macái Ãiwitáaná yái cà mÃirica áiba wenà iwica idé imà nica cà ide iyúwaté profetanái ità nà aná tà acáisi MesÃas ìwali Dios inùmalìcuÃse, yái MesÃas yà anèeripinácaté icùacaténá wÃa, wÃa israelitaca âânáimaca. 32 Néeseté abénaméeyéi fariseo néemìaca wenà iwicanái ità anÃca ibà acanéeri iyú nalÃwáaca Jesús ìwali. Iná fariseonái, sacerdote Ãiwacanánái yáapicha nabà nùaca nà asu úwináiwa icuèyéica templo náibà acaténá Jesús náucáanápináni presoÃyéi ibà nalìculé. 33 Iná Jesús Ãimaca: ââNùyacué pèewi achúma èerita. Néese nuèpùacawa Dios yà ataléwa yái ibà nuèricaté núa. 34 Néese picutápinácué núawa, quéwacué cà mita pidé pìanà aca núawa cà micáinácué yéewa pìanà aca néré nùyacatalépináca ââÃimaca yái Jesúsca. 35 Néese judÃonái náimaca nasutáca néemìawa nÃawáaca: ââ¿Alénásica yà awa yái asìalica cà micatalépinácasa wadé wà anà acani? Cawà wanáta yà acawa wéenánái yà atalé ìyéeyéica cà mÃiyéi judÃo yèewiré yéewáidacaténá cà mÃiyéi judÃo. Quéwa canápináta meedá yà acawa, cà micáiná neebáida ità acái. 36 ¿Cà inásica Ãimáaná? ‘Picutápinácué núawa quéwacué cà mita pidé pìanà aca núawa cà micáinácué yéewa pìanà aca néré nùyacatalépináca’, cà i Ãimaca âânáimaca, naicáanÃca Jesús iquÃniná. 37 Aiba èerité namáalà idáanápiná namà nica culto, máinÃiri iwà wacutácawa nalà yái èerica. Yá Jesús ibà lùacawa nà acuésemi, yá Ãimaca cachà inÃiri iyú, icà lidaca nalà comparación: ââPiwà wacaalÃcué picáucawa cà mÃiri imáalà awa cà ide iyúwa macà léeyéi iwà wa nawà wacaalà úni, néese peebáidacué nutà acái. Yásà nùacué picáuca cà mÃiri imáalà awa, cà ide iyúwa wà acaalà nà iraca úni, cawinácaalà macà léeyéica iwà wa. 38 Cà ide iyúwa Dios ità acái Ãimáaná profeta ità nèericaté Dios inùmalìcuÃse, cawinácaalà wenà iwica yeebáidéerica nutà acái, idènìapiná cáuri úni iwà walìcuwa, yái úni cáurica yèerica icáuca cà mÃiri imáalà awa cà ide iyúwa cayábéeri únibà a depuÃwéeri canácatáita chuìni ââÃimaca yái Jesúsca. 39 Jesús icà lidaca nalà yái comparaciónca yéewáidacaténá nÃa EspÃritu Santo ìwali, yái icuèripinácaté náiwitáise cawinácaalà yeebáidéeyéica Jesús ità acái. Yái úni cáurica Ãimáanáca cà icanide iyúwa EspÃritu Santo. Quéwa néenialÃté cà mità acá EspÃritu Santo yà anà aca aléi èeri irìculé cà micáinátécá Jesús yéetáwa, cà micaalÃtécá nacái imichà awa chènuniré ìyacaténá cáimiétacanéeri iyú Dios yáapicha. Ináté cà mità acá yéewa EspÃritu Santo yà anà aca aléi èeri irìculé. 40 Néeseté abénaméeyéi néená nÃái wenà iwicaca idécanáami néemìaca Jesús ità acái, yá náimaca: ââBáisÃcata profetacani yái Jesúsca, cà ide iyúwa profeta Moisés ità nà anáté tà acáisi profeta ìwali yà anèeripinácaté yéewáidacaténá wÃa âânáimaca. 41 Aibanái Ãimaca: ââMesÃascani, yái wacuèrinápiná Dios ibà nuèrica walÃ, wÃa judÃoca âânáimaca. Quéwa áibanái Ãima: ââCà mita yéewa wacuèrinápiná MesÃas yà anà aca Galilea yà asu cáli néese. 42 Iwà wacutá rey David itaquérinámicani yái MesÃasca, cà ide iyúwaté Dios ità acái Ãimáaná profetanái ità nèericaté. Iwà wacutá nacái imusúaca iicá èeri Belén ìyacà lená irìcu, yái yà caléca David imusúacatalécaté iicá èeri. Quéwa yái asìalica Jesús, Nazaret ìyacà lená néeséeri meedá. Iná cà mita yéewa MesÃascani âânáimaca, cà micáináté néemìa Jesús iináwaná ìwali imusúacaté iicá èeri Belén ìyacà lená irìcu, rey David itaquérinámi nacáicani, yái Jesúsca. 43 Cà ita náináidacawa Jesús ìwali, Ãná cà mita abédanama náiwitáise náapichawáaca nÃái wenà iwicaca. 44 Aibanái nawà wa náibà acani quéwa cà mitaté náibà ani. 45 Néeseté úwinái icuèyéica templo nèepùacawa fariseonái yà atalé, sacerdote Ãiwacanánái nacái. Yá náimaca úwinái irÃ: ââ¿Cánácué cà mita pité néeseni? âânáimaca. 46 Néese úwinái Ãimaca nalÃ: ââ¡Canátà acá áiba wenà iwica ità anÃirica à ta siùca nacáide cà ide iyúwa ità anÃiná yáara asìalica! âânáimaca. 47 Néese fariseonái náimaca nalÃ: ââ¿Pimà acasicué ichìwáidaca pÃa nacái cà ide iyúwa ichìwáidáaná áibanái? 48 Canácata wéená wÃa náiwacanánáica, wÃa nacái fariseoca, canácata wéená yeebáidéeri ità acái. 49 Quéwa áibanái wenà iwica yeebáidéeyéica ità acái, canéeyéica iwèni meedá nÃa, cà mÃiyéi yáalÃawa Dios ità acái ìwali, Dios yúuquéeyéipiná Ãichawa meedá âânáimaca. 50 Néese Nicodemo yái fariseo ipáchiéricaté Jesús yà atalé áiba catá ìyaca néeni fariseonái yèewi, judÃo Ãiwacanánái nacái. Yá Nicodemo Ãimaca nalÃ: 51 ââDios ità acái cà mita ibatà a wanúaca wenà iwica à ta wéemìacataléta icà lidaca iináwanáwa, wáalÃacaténáwa ìwali yái imà nÃináca ââÃimaca yái Nicodemoca. 52 Néese náimaca Nicodemo irÃ: ââ¿PÃatasica Galilea yà asu cáli néeséeri nacái? Pità anÃca máiwitáiséeri iyú meedá cà ide iyúwa canéeyéi iwèni Galilea yà asu cáli néeséeyéica. Pìa péewáidacawa Dios ità acái ìwali profetanái ità nèericaté, yásà pÃalÃacawa canáca profeta imusuéricatéwa Galilea yà asu cáli néese âânáimaca naimáichacáináté abénaméeyéi profeta nà anà acaté Galilea yà asu cáli néese. 53 Néese nèepùacawa macáita nacapèe néréwa.
