1 CORINTHIANS 15

1 K’adíí shik’ííyú, yati’ baa gozhóni nohwich’į’ baa nagosisá¹i’ n’íí nohwiÅ ch’í’á¹ah ánánáshdle’; áí nágodoh’ÄÄ n’íí, áí bee ndaasozįį; 2 Da’áí bee hasdánohwidi’á¹iiÅ, baa nohwiÅ nagosisá¹i’ n’íí bínádaaÅá¹iihgo daahonohtÄ‘yúgo; doo ágádaanoht’ee dayúgo doo da’aá¹iigo da’osohdlÄÄd da. 3 Yati’ shaa hi’né’íí itisgo at’éhi nohwaa daasiné’ ni’, gánohwiÅdéá¹iidgo, Christ nohwinchÇ«’híí bighÄ daztsÄÄ, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bek’e’eshchiiníí k’ehgo; 4 Ãídí’ Åehiiltįį, taagi hileehíí bijįį naadiidzaa, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bek’e’eshchiiníí k’ehgo. 5 Ãídí’ Céphas bo’įį lę́k’e, áídí’ binal’a’á nakits’ádahíí aÅdó’ daabo’įį lę́k’e: 6 Ãí bikédí’go nohwik’isyú, ínashood daanlínihíí, ashdla’ gonenadín bitisyú daÅa’ daabo’įį lę́k’e; áí dásdozhą́ dawa díí jįį t’ah daahiá¹aa, áídá’ Åa’ da’iÅhaazh. 7 Ãí bikédí’go James bo’įį lę́k’e; áídí’ nadaal’a’á dawa aÅdó’. 8 Da’iké’yú shíí aÅdó’ hiÅtsÄÄ ni’, doo gonshÅeeh dagee gosilį́į́híí k’ehgo. 9 Nadaal’a’á dawago shíí doo biŠótag dahíí nshÅįį, nal’a’híí k’ehgo doo shido’jíí bik’eh da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daayokÄÄhgo ha’ánáÅséhíí góyéégo bich’į’ nagosh’áá lę́k’ehíí bighÄ. 10 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅgoch’oba’íí bee ánsht’eehíí k’ehgo ánsht’ee: biÅgoch’oba’íí bee shaa godet’aaníí doo daazhógo shainé’ da; áídá’ da’des’a’íí dawa bitisgo nyeego nasízíid: áídá’ doo shíí ásht’į́į́ da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅgoch’oba’íí shiÅ nliiníí át’į́į́. 11 Ãgát’éé ndi shíí dagohíí Åa’ da’des’a’íí nohwich’į’ yádaaÅti’ ndi, díí k’ehgo yádaahiilti’go da’osohdlÄÄd. 12 Christ daztsÄÄdí’ naadiidzaago baa na’goá¹i’dá’, hagot’éégo nohwitahyú Åa’, nanezna’íí doo naadikáh da, daadohá¹ii? 13 Nanezna’íí doo naadikáh dayúgo Christ doo naadiidzaa da: 14 Åa’íí Christ doo naadiidzaa dayúgo, nohwiÅ nadaagohiilá¹i’íí doo ílį́į́ da silįį, Åa’íí nohwi’odlđíí aÅdó’ doo nt’é da silįį. 15 Nanezna’íí doo naadikáh dayúgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo Christ naadiidzaago áyíílaa da, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa Åéda’ilchoogo nohwígózį, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Christ naadiidzaago áyíílaa, daan’á¹iihíí bighÄ. 16 Nanezna’íí doo naadikáh da lę́k’eyúgo, Christ aÅdó’ doo naadiidzaa da: 17 Åa’íí Christ doo naadiidzaa dayúgo, nohwi’odlÄ’ doo ílį́į́ da; áík’ehgo nohwinchÇ«’íí t’ah biyi’ nahkai. 18 Ãík’ehgo Christ biÅ daÅa’á daanlįįgo da’iÅhaazhíí aÅdó’ ch’a’ondéeh. 19 Dadíí ni’gosdzáŠbiká’gee daahin’á¹aago zhą́ Christ bee nÅt’éégo ágot’eehíí ndaahóndliiyúgo, néé ná¹ee dawa bitisgo dénohwaagoch’oba’é. 20 Ãídá’ da’aá¹ii Christ daztsÄÄdí’ naadiidzaa, da’iÅhoshíí bitahdí’ dantsé naadiidzáhi nlįį. 21 Ãík’ehgo ná¹ee daÅa’á biláhyú da’itsaahi bengonyááhíí k’ehgo ná¹ee daÅa’á biláhyú nanezna’ n’íí naadikáh doo. 22 Adam bits’ą́’dí’ ná¹ee dawa nanne’híí k’ehgo Christ biÅ daÅa’á daanliiníí dawa nadaahi’á¹aa doleeÅ. 23 Ãídá’ ná¹ee daÅa’á daantį́į́gee naahikáh doleeÅ, Christ dantsé naadiidzaahíí nlįį; áí bikédí’go Christ daabíyééhíí aÅdó’ naadikáh, dabíí nádzáágo. 24 Nadaant’aahíí dawa, Åa’íí yedaabik’ehgo binawod daagolį́į́ n’íí dawa Christ da’ílíí yiÅchiihíí bikédí’go, áŠbilaÅtőáhgee begoz’ÄÄ n’íí biTaa, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ, yainádi’aahdá’ goldohíí bengodogaaÅ. 25 Christ be’ina’íí dawa bikeÅtőááh nni’á¹ilzhį’ yebik’eh doleeÅi at’éé. 26 Da’iké’yú be’ina’ da’ílíí yiÅchiihíí áí da’itsaahi. 27 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dawahá Christ bikeÅtőááhzhį’ nyiná¹il. Ãídá’, Dawahá bikeÅtőááhzhį’ nni’á¹il, á¹iidá’ hadíŠbikeÅtőááh dawahá nyiná¹ilíí doo itah nlįį dahíí nÅt’éégo bígózį. 28 Dawahá biyahzhį’ alzaadá’, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dawahá biYe’ biyahzhį’ áyíílaa n’íí biYe’ aÅdó’ dabíí biyahzhį’ ádedlaa, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dawa yebik’eh doleeÅ. 29 Doo ágát’éé dayúgo, daztsáni bá baptize ádaabi’ â dilá¹e’íí nt’é bighÄ Ã¡daat’įį? Nanezna’íí doo naadikáh dadá’ nt’éshÄ’ bighÄ bá baptize ádaabi’dilá¹e’? 30 Åa’íí nt’éshÄ’ bighÄ dawa jįį da’o’aaÅgee négodzidíí bidahzhį’ nasiidzįį? 31 Shik’ííyú, Christ Jesus biláhyú nohwee shiÅ gozhǫ́ǫ́híí bighÄ gánohwiÅdishá¹ii, Dawa jįį da’itsaahíí bee shich’į’ goz’ÄÄ. 32 Ná¹ee ni’gosdzáŠbiká’ zhiá¹eehíí yádaaÅti’híí k’ehgo yashti’go gádishá¹ii, DziÅká’yú bégódzidi daagolííníí Ephesusgee biÅ nadaagonshkaad lę́k’eyúgo, nt’é bee hisht’įį, nanezna’íí doo naadikáh dadá’? Åa’ gádaaá¹ii, HalÄÄ da’idÄÄ le’, da’idlÄÄ le’: hiską́ą́ dahiitsaahíí bighÄ. 33 Nohwich’į’ nadoch’aa hela’; ná¹ee daanchÇ«’ihíí biÅ nach’ikaiyúgo nÅt’éégo ách’ít’ééhíí yiÅchÇ«Ç«h. 34 Ch’ínádaanohdziid, nÅt’éégo ihi’á¹aahíí baa nánohkáh, nchÇ«’go ánádaahá¹e’ hela’; nohwitahyú Åa’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo yídaagoÅsį da: bik’ee ídaayádaanohdzį doleeÅhíí bighÄ Ã¡daanohwiÅdishá¹ii. 35 Ãídá’ ná¹ee Åa’ na’ídaadiÅkid, Hagot’éégo nanezna’ n’íí naadikáh? Bits’í hago’at’éhi yee naadikáh doleeÅ? daaá¹iigo. 36 Ni, ná¹ee doo gonyáni, nt’éhéta k’edíÅlaahíí ntsé datsaahíí k’ehgo alá¹e’yúgo zhą́ hajéeh: 37 Hant’é hajéédíí doo áí ga’at’éhi k’edíÅlaa da, k’edilzíí zhą́ k’edíÅlaa, tÅ‘oh nagháí dagohíí Åahgo at’éhihíí shį: 38 Hant’é hajéédíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dabíí hát’į́į́yú áile’, áík’ehgo k’edilzíí daÅa’á n’ą́ą́go hajéédgo iÅtah at’éégo ánolįgo áile’. 39 Its’í doo dawa ÅeÅt’ee da: Åa’ ná¹ee bits’í, Åa’íí dawahá nadaakaihíí, Åa’íí Åóg, Åa’íí dlǫ́’ aÅdó’. 40 Its’í Åa’ yaaká’yú daagolį́į́, Åa’ihíí ni’gosdzáŠbiká’ daagolį́į́: yaaká’yúhíí be’ízisgo at’éhi doo ni’gosdzáŠbiká’yúhíí be’ízisgo at’éhi ÅeÅt’ee da. 41 Ya’áí dásahngo bits’ą́’dindláád, tőé’gona’áí dásahngo aÅdó’ bits’ą́’dindláád, ts’iÅsÇ«Ç«sé dásahngo bits’ą́’dindláád; ts’iÅsÇ«Ç«sé daÅa’á n’ą́ą́go Åahgo at’éégo bits’ą́’dindláád. 42 Nanezna’ n’íí naadikáhíí aÅdó’ ágát’éé. Its’í k’edilzíí k’ehgo Åehi’né’íí hichÇ«Ç«h, its’í Åahgo at’éhi yee naadikáh, doo daahichÇ«Ç«hi da. 43 Its’í doo ílį́į́go Åehi’né’ n’íí ízisgo at’éégo nádidáhgo alá¹e’: doo nalwodgo Åehi’né’ n’íí binawod golį́į́go nádidáhgo alá¹e’. 44 Dá ni’gosdzáŠbiká’gee kots’íhihíí Åehi’né’ n’íí yaaká’dí’go kots’íhihíí bee nách’ididáh. Kots’í ni’gosdzáŠbiká’gee golį́į́, Åa’íí yaaká’dí’go kots’í gólį́į́. 45 Gáá¹Ã­Ã­go bek’e’eshchįį, Dantsé ná¹ee alzaahíí Adam holzéhi hiá¹aa silįį; Adam iké’yúhíí spirit be’ihi’á¹aahíí silįį. 46 Ãídá’ its’í yaaká’dí’ gólííníí doo ntsé begonyáá da, ndi its’í ni’gosdzáŠbiká’ gólííníí ntsé begonyáá, áníita its’í yaaká’dí’ gólííníí begonyáá. 47 Dantsé ná¹ee alzaahi ni’gosdzáŠbits’ą́’dí’ nlįį, Åeezh bee alzaa: iké’gee ná¹eehíí yaaká’dí’ nyáá, áŠnohweBik’ehÅ nlįį. 48 Ni’gosdzáŠbiká’ ná¹ee Åeezh be’ádaaszaahíí, dantsé ná¹ee Åeezh be’alzaahíí k’ehgo ádaat’ee: Åa’íí yaaká’yú daagolííníí, ná¹ee yaaká’dí’ nyááhíí k’ehgo ádaat’ee. 49 Ná¹ee Åeezh be’alzaahíí k’a’ádaandlįįgo daagosiidlįįhíí k’ehgo yaaká’dí’ ná¹ee aÅdó’ k’a’ádaandlįį doleeÅ. 50 Shik’ííyú, díí nohwiÅ nagoshá¹i’, ná¹ee daanliiníí bits’í hik’e diÅ biÅgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí doo itah daaleeh da; its’í nanne’ doleeÅíí ihi’á¹aa doo ngonel’ÄÄ dahíí doo bíyéé daaleeh at’éé da. 51 IsÄÄ, doo bígózį da n’íí nohwiÅ ch’í’á¹ah ashÅe’; doo daanohwigha da’iilwosh da doleeÅ, áídá’ Åahgo ádaant’eego ánohwi’dilá¹e’ doleeÅ, 52 Dagoshch’į’, ch’inesk’oÅíí k’ehgo, iké’yú béshdilwoshé áná¹iidgee: béshdilwoshé áá¹Ã­Ã­ doleeÅ, Åa’íí nanezna’ n’íí its’í doo hichÇ«Ç«híí bee naadikáhgo ádolá¹iiÅ, Åa’íí néé Åahgo ádaant’eego ánohwi’dilá¹e’ doleeÅ. 53 Díí its’í hichÇ«Ç«híí its’í áníidéhi doo hichÇ«Ç«h dahíí ík’eyidleeh doleeÅ, Åa’íí díí its’í datsaahíí its’í áníidéhi doo datsaah dahíí ík’eyidleeh doleeÅ. 54 Ãík’ehgo díí its’í hichÇ«Ç«híí doo hichÇ«Ç«h dahíí ík’eyiidlaago, Åa’íí díí its’í datsaahíí doo datsaah dahíí ík’eyiidlaago, gáá¹Ã­Ã­go bek’e’eshchiiníí begolá¹e’ doleeÅ, Da’itsaah n’íí baa gonezá¹aago doo nt’é da silįį. 55 Da’itsaahíí Ålíni, ninawod bee nohwighą́ą́ n’íí hayú begoz’ÄÄ? Da’itsaahíí Ålíni, gonÅá¹Ã©Ã© n’íí hayú goz’ÄÄ? 56 NohwinchÇ«’híí bighÄ da’itsaahíí nalwod; Åa’íí begoz’aaníí biláhyú nchÇ«’íí nalwod. 57 Ãídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ba’ihégosį, áŠnohweBik’ehÅ Jesus Christ biláhyú da’itsaahíí baa daagonlá¹Ã©Ã©hgo ánohwile’. 58 Ãí bighÄ, shik’ííyú, shiÅ daanohshóni, nÅdzilgo nasozįį, doo bits’ą́’ daadiho’náhgo da, da’ákozhą́ Åą́ą́go nohweBik’ehÅ bá nada’ohsiid, nohweBik’ehÅ biláhyú bá nada’ohsiidíí doo da’ílínéhi at’éé dago bídaagonoÅsįhíí bighÄ.