LUKE 1

1 Ná¹ee Åą́ą́go nohwitahyú hago ánágot’įįÅíí daÅiké’go yek’eda’ishchįįgo, 2 Ná¹ee da’iÅtsé godezt’i’gé’ biá¹Ã¡Ã¡Å ánágot’įįÅíí, Jesus biyati’ yaa nadaagolá¹i’íí nohwiÅ nadaagosá¹i’híí k’ehgo yek’eda’ishchįį; 3 Ãík’ehgo Theóphilus, ízisgo áÅt’éhi, shíí aÅdó’ da’iÅtsé godezt’i’gé’ hago ánágot’įįÅíí bígosiÅsįįdgo daÅiké’ ánágot’įįÅíí bee nich’į’ k’e’eshchįį hasht’į́į́, 4 Hago ánágot’įįÅíí niÅ na’gosá¹i’ n’íí da’aá¹iigo bígonÅsį́įhíí bighÄ nich’į’ bek’e’eshchii. 5 Hérod Judéa yánant’aaná’ ná¹ee, Zakarías holzéhi, okÄÄh yedaabik’ehi Abía hat’i’íí itah nlįį lę́’e: áŠbi’aad, Elísabeth holzéhi, Aaron hat’i’i nlįį. 6 Zakarías Åa’íí bi’aad biÅgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee dánÅt’éégo ádaat’ee, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ngon’ááníí Åa’íí biyati’íí nzhÇ«Ç«go yikísk’eh hi’ash lę́’e. 7 BichÄgháshé doo hwaa da, Elísabeth doo iÅchiih dahíí bighÄ; sáan Åa’íí hastiin daasilįį’. 8 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee Zakarías okÄÄh yebik’ehgo baa gonyááná’, 9 Ná¹ee okÄÄh yedaabik’ehi dahgos’aaníí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daach’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ dilidgo ÅikÄgolchinihíí yidiÅtÅi’go habi’doltįį lę́’e. 10 ÅikÄgolchinihíí diltÅi’go biká’ ngonyaaná’ ná¹ee Åą́ą́go dadáÅyú daÅa’adzaago da’okÄÄh lę́’e. 11 Ãkóá¹e’ ÅikÄgolchinihíí biká’ dahsi’ÄÄgo yidiÅtÅi’íí dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’gé’hi biÅ ch’í’á¹ah adzaa. 12 Zakarías yiÅtsÄÄgo yik’e tsídolyizgo biÅgoyéé’go gozlįį. 13 Ãíná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á gáyiÅá¹ii, Doo nénldzid da, Zakarías: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ni’okÄÄhíí yidezts’ÄÄ; ni’aad Elísabeth bizhaazhé ishkiini ná yiÅchii, áí mé’ihíí bizhi’ John bá áÅle’. 14 Baa niÅ gozhǫ́ǫ́ doleeÅ, dázhǫ́ niÅ gozhǫ́ǫ́ doleeÅ; ná¹ee Åą́ą́go mé’ goleehíí yaa biÅ daagozhǫ́ǫ́ doleeÅ. 15 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee ízisgo at’éé doleeÅ, wine dagohíí iÅnágodiÅhisíí doo yidlÄÄ da doleeÅ; t’ah bimaa bibishch’id yiyi’ sitįįgé’ godezt’i’go Holy Spirit bee baa godet’ÄÄ doleeÅ. 16 Díí mé’ goleehíí ná¹ee Israel hat’i’íí Åą́ą́go beBik’ehÅ, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daayokÄÄhÅ, yich’į’ nnáhiikáhgo áidoliiÅ. 17 Elías biyi’siziiníí Åa’íí binawodíí k’ehgo beBik’ehÅ yádn dahdidogaaÅ doleeÅ, ná¹ee bichÄgháshé nÅt’éégo yaa tsínádaadikeesgo áidoliiÅ, Åa’íí hayíí doo ídaayésts’ÄÄ dahíí ná¹ee nÅt’éégo ádaat’eehíí bigoyÄ’ yídaayésts’ÄÄgo áidoliiÅ; beBik’ehÅ yaa higháhíí ná¹ee bijíí yuá¹e’ bá iÅch’į’gole’go áidoliiÅ. 18 Zakarías Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á gáyiÅá¹ii, Hago at’éégo shiye’ goleehíí bígonsį doleeÅ, shíí hastiin silįįná’ shi’aadÅ aÅdó’ są́ silįį? 19 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á bich’į’ hananádzii, gáá¹Ã­Ã­go, Shíí Gábriel honszee, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binadzahgee sizį́į́; shíí nich’į’ hasdziihgo díí nÅt’éégo ágoá¹e’íí baa niÅ nagoshá¹i’go shi’dol’aad. 20 Doo yáÅÅti’ da nleeh, díí ágoá¹e’ dishá¹iihíí begolzaahíí bijįį zhą́ hanáÅdziih, doo shondlÄÄ dahíí bighÄ, ágoá¹e’ dishá¹iihíí da’aá¹ii begolá¹e’hi at’éé. 21 Ná¹ee daÅa’at’éé n’íí Zakarías ch’éh yiba’ naháztÄÄ, hat’íí bighÄ doo hwaa ch’ínádáh da daanzigo. 22 Ch’ínádzaaná’ doo hago’at’éégo ná¹ee yich’į’ hadzii da: áík’ehgo hat’íhíta bich’į’ ch’í’á¹ah adzaa shį daanzį; t’ah doo yaÅti’ dago daazhógo na’ígizh lę́’e. 23 Ãígee binasdziidíí ÄÄŠáyíílaaná’ bigowÄyú onádzaa. 24 Ãí bikédé’go bi’aad Elísabeth hiltsÄÄ silįįná’ yaa ch’anant’į’go ashdla’i dahitÄÄ, gáá¹Ã­Ã­go, 25 Ná¹ee bich’į’ siste’ n’íí shich’ą́’zhį’go shá áile’híí bighÄ sheBik’ehÅ shaa ch’ozbaago díí k’ehgo shá ágólaa. 26 Isdzán holtsaanihíí gostáŠbehitÄÄgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á, Gábriel holzéhi, yaaká’gé’ kįh gozá¹il Názareth golzeezhį’ yíőaad, áí kįh gozá¹ilíí Gálileehíí biyi’, 27 Ãígee it’eedÅ k’ad ná¹ee, Joseph holzéhi, baa hiiÅtíni yich’į’ oyáá lę́’e, áí ná¹eehÅ David hat’i’i nlįį; it’eedÅ Mary holzee. 28 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’gé’hi Mary yaa nyáágo gáyiÅá¹ii, NiÅ gozhǫ́ǫ́ le’, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dázhǫ́ naa ch’oba’go nohweBik’ehÅ niÅ nlįį: dázhǫ́ niyaa gozhǫ́ǫ́ doleeÅgo isdzáné bitahgé’ haniÅtį́į́. 29 ÃÅ yo’į́į́go ábiÅá¹iihíí bighÄ tsídolyiz, yaa tsídiskeezgo hat’ííshÄ’ á¹iigo aá¹Ã­Ã­ nzį lę́’e. 30 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á gábiÅá¹ii, Doo nénÅdzid da, Mary: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ naa ch’oba’go haniÅtį́į́. 31 IsÄÄ, hinÅtsą́ą́ nleehgo ishkiiníí hinÅchii, áŠJesus golzeego áÅlííÅ. 32 Ãzisgo at’éé doleeÅ, Da’tiséyé At’éhi biYe’ holzee doo; áŠDavid yá niltįįgo godoleeÅ, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohweBik’ehÅ David yánant’aa lę́’e n’íí yánant’aago ábile’: 33 Jacob hat’i’i daanliiníí dahazhį’ yánant’aa doleeÅ; nant’aago doo bee nnágódáh da. 34 Mary Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á gáyiÅá¹ii, Hago’at’éégo díí, shikÄ’ doo hwaa daná’? 35 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á gábiÅá¹ii, Holy Spirit niká’zhį’ at’éé doleeÅ, Da’tiséyú At’éhi binawodíí niká’zhį’ áiléh: áík’ehgo ni’imé’ goleehíí dázhǫ́ dilzini doleeÅ, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biYe’ holzee doo. 36 Elísabeth, nik’íí, doo iÅchíhi da daaÅch’iá¹ii n’íí, są́ silįį ndi aÅdó’ hiltsÄÄ, gostáŠbedahitÄÄ, bi’imé’ ishkiin doleeÅ. 37 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo hat’íí ch’éh áil’įį da. 38 Mary gáá¹Ã­Ã­, Shíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bíyéé nshÅįį; ha’aa dishá¹ii, da’áná¹iihíí bikísk’ehyú áshidolííÅ. Ãígé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á bich’ą́’ onádzaa. 39 Ãígé’ Mary dahaÅeego aá¹ahyú beezhį’yú kįh gozá¹ilyú Judahíí biyi’ oyáá lę́’e; 40 Ãkú Zakarías bigowÄ yuá¹e’ ha’ayáágo Elísabeth yich’į’ hadzii. 41 Elísabeth Mary biyati’ yidezts’ÄÄgo biyi’ mé’ dehes’naa lę́’e; Åa’íí Elísabeth Holy Spirit bee baa godet’ÄÄ lę́’e: 42 ÃÅ nawode hadzii lÄÄ gáá¹Ã­Ã­go, Isdzáné bitahgé’ niyaa gozhǫ́ǫ́ doleeÅ, mé’ nibishch’id biyi’ sitiiníí aÅdó’ biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeÅ. 43 Hago’at’éégo lą́hi sheBik’ehÅ bimaa shaa ch’oba’go shaa nyáá? 44 Niyati’íí disets’ÄÄná’ mé’ biÅ gozhǫ́ǫ́go shiyi’ dehes’naa lÄÄ. 45 Isdzán osdlÄÄdíí biyaa gozhǫ́ǫ́: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’gé’híí binkááyú ábiÅá¹iihíí da’aá¹ii begolá¹e’híí bighÄ. 46 Mary gáá¹Ã­Ã­, Shijíí dawa bee sheBik’ehŠízisgo at’ééhíí baa nagoshá¹i’, 47 Shiyi’siziiníí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ HasdáshíÅtííníí yaa biÅ gozhǫ́ǫ́. 48 Shíí binal’a’á nshÅíni doo hat’íí be’ánsht’ee da ndi nÅt’éégo shaa tsínádeskeez: kogé’ godezt’i’go ná¹ee daaÅinolt’įįÅíí dawa, isdzán biyaa gozhóni daashiÅá¹ii doleeÅ. 49 Dázhǫ́ k’a’at’éhi dázhǫ́ nÅt’ééhíí áshíílaa; áŠbizhi’íí dilzįh. 50 IÅké’ nánot’įįÅíí dahadÅ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biÅ diyinihíí baa ch’oba’ doleeÅ. 51 Binawod ch’í’á¹ah áyíílaa: bijíí yuá¹e’ dázhǫ́ ádaadilkÄhíí yiÅ nadaagodesgeed, 52 Ná¹ee hayíí ízisgo ádaat’ee n’íí hayaa ánáyiidlaaná’ doo ízisgo ádaat’ee da n’íí hadag ánáyiidlaa. 53 Hayíí dáshiá¹Ã¡’ nakai n’íí dawahá nÅt’ééhíí yá ná’nné’ ni’; áíná’ ízis da’it’iinihíí dádilkÇ«Ç«go onáyis’a’ lę́’e. 54 Bána’iziidíí, Israel holzéhi, bich’ozá¹i’, biÅgoch’oba’íí yee yénálá¹iihgo; 55 Dahazhį’ Abraham Åa’íí bich’ą́’gé’ hadaaÅinolchiiÅííbiÅ goch’oba’, daanohwitaa n’íí ágáyiÅá¹ii n’íí k’ehgo, á¹ii, Mary. 56 Mary Elísabeth yiÅ sikeego taagi dahitÄÄ lę́’e, áígé’ bigowÄyú onádzaa. 57 Elísabeth iÅchiigee ngonyaa lę́’e; áígee ishkiin yizhchįį. 58 Hago’at’éégo Elísabeth Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa ch’ozbaadíí, ba’ashhahgé’ daagolííníí Åa’íí daabik’ííhíí yaa t’ídaanzįgo biÅ daagozhǫ́ǫ́ lę́’e. 59 Mé’ tsebíí beyiskÄÄgo circumcise alá¹Ã©hgo baa ch’ikai; Zakarías holzee doleeÅ, bitaa bizhi’híí k’ehgo, daach’iá¹ii. 60 Ãíná’ mé’ bimaahíí, Dah; John bizhi’ hileeh, á¹ii. 61 Nik’íí doo Åa’ ágágolzee da, daabiÅch’iá¹ii. 62 Ãík’ehgo mé’íí bitaahíí bich’į’ na’ída’ch’igizhgo, Díí mé’íí hat’íí holzee doo? daabiÅch’iá¹ii. 63 Ãík’ehgo Zakarías biká’ k’e’elchiihíí hát’į́į́go na’ígizh, áígé’, Díí mé’íí John holzee doo, á¹iigo biká’ k’e’eshchįį. Ãí bighÄ ná¹eehíí biÅ díyadaagot’ee lę́’e. 64 Ãígé’ dahį́ko Zakarías hanádziigo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ya’ahénzį lę́’e. 65 Ãígé’ ba’ashhahgé’ daagolííníí tsídaadesyiz: díí ágodzaahíí ni’ Judéa biyi’ dahyisk’idyú daagoch’ilííníí dawa bitahyú didesdlaad. 66 Hayíí áí ch’iá¹ii daidezts’aaníí bijíí yuyaa nazné’go, Díí mé’íí hagoshÄ’ at’éé hileehi! daaá¹ii. Ãígé’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yiÅ nlįį lę́’e. 67 Zakarías, mé’ bitaahíí, Holy Spirit yábiyiÅti’go Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú yaÅti’, gáá¹Ã­Ã­go, 68 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Israel hat’i’i beBik’ehÅ ba’ahégosį; ná¹ee bíyééhíí yaa nyáágo hanáyíá¹ilhíí bighÄ, 69 Bána’iziidíí, David holzéhi, bich’ą́’gé’ hadaaÅinolchiiÅíí bitahgé’ dázhǫ́ nalwodi hasdánohwiá¹iiÅ doleeÅíí nohwá hayiÅtį́į́; 70 Ni’gosdzáŠalzaagé’ yúshdé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi daadilzini yinkááyú nohwich’į’ hadziigo gánohwiÅná¹iid: 71 Nohwik’edaaná¹iihíí Åa’íí hayíí biÅ daanlchÇ«’íí dawa nohwidás sizįį doleeÅ; 72 Daanohwitaa n’íí áyiÅá¹ii n’íí k’ehgo nohwaa daach’oba’, Åa’íí áí biÅgo godiyįhgo Åángot’ÄÄ n’íí yénálá¹iih, 73 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bitÅ‘a dahdidilá¹iigo díí k’ehgo nohwá ngon’ą́ą́, 74 Nohwíí hayíí nohwik’edaaná¹iihíí nohwidás sizįįgo, doo nídaahiildzidgo da Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bá nada’iidziid doo, 75 Dáhandaahiná¹a’zhį’ daagodinlzįgo Åa’íí nÅt’éégo binadzahgee ádaant’eego. 76 Ni, mé’íí, Da’tiséyú At’éhi binkááyú na’iziidíí honlzee doo: ni nohweBik’ehÅ bádnyú iÅch’į’goléhgo dahná¹Ã¡h; 77 Ná¹ee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bíyééhíí hago’at’éégo binchÇ«’íí bá da’ízlį́į́ ánánlá¹e’go hasdaakáh doleeÅgo yídaagoÅsįįhgo ánle’, 78 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daahohiikÄÄhÅ nohwaa ch’oba’íí binkááyú; da’áŠbik’ehgo yaaká’gé’ idindláádíí nohwaa nyáá, 79 Hayíí chagoÅheeÅyú naháztaaníí da’itsaah yédaaldzidíí bá idindláádgo ágole’, Åa’íí iÅch’į’gont’éégo yikísk’eh hiikaahgo áile’, á¹ii lę́’e, Zakarías. 80 Mé’ nchaa silįįgo biyi’siziiníí dázhǫ́ nalwod silįį, Israel hat’i’i bich’į’ ch’í’á¹ah ádilá¹e’íí bijįįzhį’ da’izlįįyú naghaa lę́’e.