LUKE 23

1 Ná¹ee daÅa’adzaahíí dawa nádiikaigo Pílate bich’į’yú Jesus yiÅ onaÅsą́ą́. 2 Ãígé’ baa dahdaago’aa nkegonyaa, gádaaá¹iigo, DíŠná¹eehÅ dénchÇ«’égo iÅch’ígó’aahgo ná¹ee ch’a’oyihiÅkaad, Caesar doo bich’į’ nadaahoÅá¹iiÅ da, nohwiÅá¹ii Åa’íí, Shíí Christ, ízisgo nant’án nshÅįį, á¹ii. 3 Pílate Jesus nayídiÅkid gáyiÅá¹iigo, Ya’ ni Jews ízisgo binant’a’i Ålį́į́ née? Da’áígee áná¹ii, biÅá¹ii, Jesus. 4 Pílate okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Åa’íí ná¹ee daÅa’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gáá¹Ã­Ã­, DíŠná¹eehÅ doo nagontÅ‘og ye’at’éé dago bígosíÅsįįd. 5 Ndi dayúweh gádaaá¹ii, Gálileegé’ iÅch’ígó’aah godeyaa lę́’e, Jews daagolį́į́gee ná¹ee dahot’éhé yiÅ daagoshkish, áígé’ kú bengonyaa. 6 Pílate díí yidezts’ÄÄná’ na’ódiÅkid gáá¹Ã­Ã­go, Ya’ díŠná¹eehÅ Gálileegé’ nagháhi née? 7 Hérod yánant’a’íí yiyi’ naghaa lą́go yígoÅsįįd, áígé’ Hérod bich’į’ obidol’aad, Hérod k’adíí Jerúsalemyú naghaa lę́’e. 8 Hérod Jesus yiÅtsÄÄná’ dázhǫ́ yaa biÅ gozhǫ́ǫ́: Åą́ą́go baat’ínzįhíí bighÄ doo áníiná’ yiÅtséh hát’į́į́ da lę́’e; godiyįhgo áná’ol’įįÅíí Åa’ hostséh nzįgo. 9 Ãík’ehgo na’ódiÅkidgo Åzaad godeyáá ndi Jesus doo hat’íí biÅá¹ii da. 10 OkÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí Åa’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi bit’ah nazįį, baa dahdaagoz’aaníí yee nawode ádaaá¹iigo. 11 Hérod Åa’íí bisiláádahíí Jesus yaa daadlohgo yedaaÅdit’įįh lę́’e, áígé’ dázhǫ́ nÅt’éégo yik’e da’ilaago Pílate bich’į’yú onádais’a’. 12 Hérod Åa’íí Pílate díí dabí’iÅtséná’ dázhǫ́ doo iÅch’į’ at’éé da n’íí, áníita áí bijįį iÅt’eké silįį lę́’e. 13 Pílate okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí Åa’íí nadaant’aahíí Åa’íí ná¹ee daÅa’áyíílaago, 14 GáyiÅá¹ii, DíŠná¹eehÅ ná¹ee ch’a’oyihiÅkaad daadoÅá¹iigo shaa biÅ noÅkaihÅ nohwiá¹Ã¡Ã¡Å nahódéÅkid ndi baa yádaaÅti’ihíí doo da’aá¹ii dago bi’at’e’ nÅt’éégo bígosíÅsįįd: 15 Hérod bich’į’yú odaanohwiÅ‘a’ ni’; áíná’ Hérod díí k’ehgo bígoÅsįįd: doo hat’íí yighÄ zidee bik’eh da, doo hago ánát’įįŠda. 16 Ãík’ehgo habí’iÅtsaasgé’ ch’ínánshteeh. 17 (Da’adÄÄgee kogo goz’ÄÄ lę́’e, ná¹ee Åa’ ha’ásitíni bich’į’ ch’ínálteeh.) 18 Ná¹ee dáÅa’ nádidilghaazhgo, Ãí ná¹eehÅ yúwehyú, Barábbas nohwá ch’ínáÅÅteeh, daaá¹ii lę́’e: 19 (Ná¹ee Barábbas holzéhi kįh gozá¹ilíí biyi’ nant’án agohet’aa nkegonyaa, Åa’íí ná¹ee nastseedhíí bighÄ ha’ábi’dolt’e’.) 20 Ná¹ee daÅa’adzaahíí Pílate bich’į’ hananádzii, Jesus ch’ínáyíÅteeh hat’į́į́go. 21 Ãíná’ ná¹ee dawa daadilwoshgo gádaaá¹ii, Tsį’iÅna’áhi bíhoÅkaÅgo zodéé, tsį’iÅna’áhi bíhoÅkaÅgo zodéé. 22 Taadngee Pílate gánádo’á¹iid, Hat’íí bighÄ, hat’íí bee nchÇ«’go adzaago? Shíí díŠná¹eehÅ doo hat’íí yighÄ datsaah dago bígosíÅsįįd: áík’ehgo habí’iÅtsaasgé’ ch’ínánshteeh. 23 Ãíná’ ná¹ee daÅa’at’ééhíí nawode daadilwoshgo gádaaá¹ii, An tsį’iÅna’áhi bíhoÅkaÅgo datsaah dábik’eh: daadilwoshíí bee ná¹ee daÅa’at’ééhíí Åa’íí okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí itis okai. 24 Ãík’ehgo Pílate ná¹ee dahádaat’iiníí begolá¹e’go ngon’ą́ą́. 25 Ná¹ee nant’án agohet’aa nkegonyaa n’íí, ná¹ee nastseedhíí bighÄ ha’ábi’dolt’e’ihíí ch’ínáínÅtį́į́, ná¹ee nádaabokeedhíí bighÄ: áígé’ Jesus ná¹eehíí dahádaat’įįyú ádaabile’go yaa yidin’ą́ą́. 26 Silááda Jesus yiÅ dahnasą́ą́yú Åa’ ná¹ee Simon holzéhi, Cyrénegé’ gólíni, k’edolzaagé’ nadáÅi yiká ádaaná¹iidgo tsį’iÅna’áhi yiká’ dahdaistÄÄ, áŠJesus biá¹e’gé’ yá yogheeÅgo higaaÅ. 27 Ná¹ee dázhǫ́ Åą́ą́go biké’ naÅseeÅ, isdzáné aÅdó’ Jesus yaa chaÅ daadilwosh lę́’e. 28 Jesus bich’į’ adzaago gádaabiÅá¹ii, Isdzáné Jerúsalemgee daagonoÅíni, doo shíí shaa daaÅchag da, dánohwíí Åa’íí nohwichÄgháshé baa daaÅchag. 29 Isdzáné doo da’iÅchii dahíí, bibishch’id biyi’ doo mé’ daagoleeh dahíí, doo daabi’dilbe’ dahíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeÅ, daach’ididooá¹iiÅíí dahadíí bijįį biká’ ngowáh. 30 Åa’íí gádaaá¹ii doleeÅ, DziÅ nchaa’i, nohwiká’zhį’ nahigeeh le’; ch’ínálk’idíí, nohwik’i goziid le’. 31 Ch’il daadotÅ‘izhná’ díí ye’ádaadzaayúgo, náhisgÄyúgohíí hago ágoá¹e’? 32 Åa’ ná¹ee naki nchÇ«’go ádaadzaahíí biÅgo kiÅ onazą́ą́ lę́’e, nadaaki’ditseedyú. 33 Akú Cálvary golzeeyú kiÅ náÅzą́ą́yú tsį’iÅna’áhi bídaahaskaÅ, ná¹ee nchÇ«’go ádaadzaahíí aÅdó’, Jesus ba’ashhahgé’ dá’aÅ‘an, Åa’ dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go, Åa’íí be’eshganzhiá¹Ã©Ã©go. 34 Jesus gáá¹Ã­Ã­, ShiTaa, díí nchÇ«’go ádaat’įįhíí bighÄ baa nádaagodíőaah; doo yídaagoÅsį dago ádaat’įį. Ãígé’ bidiyágéhíí iÅta’isá¹iigo yighÄ da’diljoÅ. 35 Ná¹ee bit’ahgé’ nazįįgo daabineőį́į́. Nant’án daanliiníí aÅdó’ Jesus yaa yádaaÅti’go yaa daadloh gádaaá¹iigo, Åa’ ná¹ee hasdádaayiá¹iiÅná’ bíí aÅdó’ hasdá’ádólteeh le’at’éhi, bíí Christ, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ habiÅtiiníí nlįįyúgo. 36 Silááda aÅdó’ bedaanít’įįhgo nk’ǫ́zhi, vinegar holzéhi, bich’į’ dahyída’oÅtsi lę́’e, 37 GádaabiÅá¹iigo, Ni Jews ízisgo biNant’a’i Ålį́į́yúgo, dáni hasdá’áÅlteeh. 38 Jesus bik’ehgee Greek, Latin, Åa’íí Hebrew k’ehgo k’e’eshchįį lę́’e, gágolzeego, DÃà JEWS ÃZISGO BINANT’A’I NLĮĮ. 39 Ná¹ee nchÇ«’go ádaadzaahíí, áígee tsį’iÅna’áhi yídaayiskaÅíí daÅa’á beÅdít’įįhgo gábiÅá¹ii, Christ Ålį́į́ lę́’eyúgo hasdánohwiléh, Åa’íí ni aÅdó’ hasdá’áÅlteeh. 40 Ãíná’ Åa’ihíí áí áá¹Ã­Ã­híí gáyiÅá¹ii, Ya’ doo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ béÅldzid da, ni aÅdó’ dákoh niniigonÅt’éé, dáÅeÅt’eego nohwá ngot’ą́ą́? 41 Nohwíí da’ánohwidilá¹e’ dábik’ehyú ánohwi’delzaa: áíná’ díŠná¹eehÅ doo nagontÅ‘og ye’at’éhi da. 42 Ãígé’ Jesus gáyiÅá¹ii, SheBik’ehÅ, nant’ááyú Åyaago shénálá¹iih doleeÅ. 43 Jesus gábiÅá¹ii, Shíí da’aá¹iigo gániÅdishá¹ii, Díí jįį dázhǫ́ gózhǫ́ǫ́ goz’ÄÄyú shiÅ Ålį́į́ doleeÅ. 44 Dáha’iz’ÄÄgé’ taagi nehenkéézgo dahot’éhé godiÅhiÅ gozlįį lę́’e. 45 Ch’ígona’áí bich’ą́’idindííníí ásdįįd, kįh biyi’ da’ch’okÄÄhíí biyi’ yuá¹e’ daadintsoozi iÅk’edláád lę́’e. 46 Jesus nádidilghaazhgo gáá¹Ã­Ã­, ShiTaa, shiyi’siziiníí naa nshné’: díí yee áná¹iidná’ dá’iké’yú nádeyol. 47 Silááda yánant’aahi díí ánágot’įįdíí yiÅtsÄÄná’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yich’į’ ahénzįgo gáá¹Ã­Ã­, Da’aá¹iigo díŠná¹eehÅ ná¹ee nÅt’éhi nlįį lę́’e. 48 Ná¹ee daadéz’įįgo Åą́ą́go daÅa’adzaahíí dawa ánágot’įįÅíí daayiÅtsÄÄgo bijííláhzhį’ nádainÅts’įná’ onáskai. 49 Jesus yídaagoÅsiníí dawa Åa’íí isdzáné Gálileegé’ biké’ hikai n’íí aá¹ahgé’ nazįįgo díí ánágot’įįÅíí daayiÅtsÄÄ lę́’e. 50 Åa’ ná¹ee Joseph holzéhi, ná¹ee yánádaaltihíí itah nlíni; ná¹ee nÅt’éhi, dábik’ehyú át’éhi nlįį: 51 (Ná¹ee yánádaaltihíí nadaagoshchįįgo ánáda’ol’įįdíí Joseph doo hwaa itah ánát’įįd da:) áŠJews daanlíni bikįh gozá¹il Arimathéa golzeegé’ gólíni; Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nant’aa doleeÅíí ya’oÅíí lę́’e. 52 DíŠná¹eehÅ Pílate yich’į’ oyáá, Jesus bits’íhíí yíyókeedgo. 53 Tsį’iÅna’áhi yiká’gé’ nanáidnÅtįįgo nak’Ä’Åigaihi yik’íyidesdiz, áígé’ tsébii’i’áÅgo ágolzaa yuá¹e’ nyinÅtį́į́ lę́’e, doo hwahá hadŠákóá¹e’ nnilteehi da. 54 Jews daagonÅsiníí bijįį bee nkegonyaago iÅch’į’golá¹e’íí bijįį lę́’e. 55 Isdzáné Gálileegé’ Jesus yiÅ hikaihíí tsébii’i’áÅyú Joseph yiké’ hikaigo Jesus bits’íhíí hago’at’éégo nniÅtįį shįhíí daayiÅtsÄÄ lę́’e. 56 Onákaiyú ÅikÄgolchini Åa’íí ik’ah yiÅ iÅch’į’daizlaa; áígé’ Jews daagodnÅsiníí bijįį hádaayoÅ, dángot’ÄÄ lę́’ehíí k’ehgo.