MATTHEW 10

1 Jesus bitsiÅke’yu nakits’ádahíí yushdé’ daayiÅná¹iidá’ spirits daanchÇ«’i hadainihiyóód doleeÅgo yedaabik’ehgo yaa daagodez’ÄÄ, iÅtah at’éégo daaná¹iihíí hik’e kah iÅtah at’ééhíí yaa nadaakaihíí nádaayilziihgo aÅdó’ yaa daagodez’ÄÄ. 2 Nakits’ádah nadaal’a’á gádaaholzee; dantséhíí Simon, da’áŠPeter holzéhi, hik’e bik’isn Andrew; James Zebedee biye’hi, hik’e bik’isn John; 3 Philip hik’e Barthólomew; Thomas Åa’íí Matthew, tax bich’į’ nahi’á¹Ã­Åi; James, Alphéus biye’hi, hik’e Lebbéus, da’áŠTháddeus holzéhi; 4 Simon, Cánaanite nlíni, Åa’íí Judas Iscáriot, Jesus ch’íyido’aaÅíí. 5 Díí nakits’ádahíí Jesus odaahiÅ‘aago gádaayiÅá¹ii, Doo Jews daanlįį dahíí bitahyú dohkáh hela’, Åa’íí Samáriayú kįh nagozá¹ilyú dohkáh hela’: 6 Israel hat’i’íí bitahyú, dibeÅį́į́ ch’a’onehezdeehíí k’ehgo zhą́ bich’į’ dohkáh. 7 Desohkaiyú, Yaaká’yú dahsdaahÅ nant’aahíí biká’ nagowaa, daadohá¹iigo baa yádaaÅti’. 8 Daaná¹iihíí nádaahoÅziih, ná¹ee Åóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nakaihíí nÅt’éégo ánádaahdle’, nanezna’íí nádaabihoÅ’á¹aah, ch’iidn ná¹ee biyi’dí’ hadaanohohsood: daazhógo nohwaa daas’né’, daazhógo nadaahá¹iih. 9 Nohwibestso bizis biyi’ yuyaa óodo, béshÅigai, dagohíí zhaali Åitsogé odaahá¹Ã­Ã­Å hela’; 10 Hohkaahyú izis bena’iltiníí, dagohíí nohwi’íícho naki, ik’e’an nohwikee, Åa’íí tsį be’idiltÅishé dahdaadohá¹iiÅ hela’: ná¹ee na’iziidíí bá di’né’go goz’ÄÄ. 11 Dahadíí kįh nagozá¹il dagohíí gotahyú dohkáhyúgo, hadíŠnÅt’éégo at’ééhíí biká na’ídaadoÅkidgo, Åahyú naadohkáhzhį’ biÅ nahísóotÄÄ le’. 12 GowÄ yuá¹e’ ha’ahkaigee, IÅch’į’gont’ééhíí díí gowÄ yuá¹e’ be’ágót’ee le’, daadohá¹ii. 13 Ãígee daagolííníí nÅt’éégo ádaat’eeyúgo nohwiÅ iÅch’į’gont’ééhíí yiÅ daanlįį doo: doo nÅt’éégo ádaat’ee dayúgo, nohwiÅ iÅch’į’gont’ééhíí dánohwíí nohwiÅ nádodleeÅ. 14 DahadíŠdoo hádaanohwit’įį dayúgo, nohwiyati’ doo yídaayésts’ÄÄ dayúgo, áí gowÄ dagohíí kįh gozá¹ilíí bits’ą́’ dahnádohkáhgo, nohwikee bÄÄ Åeezhíí baa daaÅhaaÅ. 15 Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee yándaago’aahíí bijįį Sodom hik’e Gomórrah golzeegee daagolį́į́ n’íí biniidaagodilá¹e’íí bitisgo áí kįh gozá¹ilgee daagolííníí biniigodolá¹iiÅ. 16 Ma’ bitahyú dibeÅį́į́ k’ehgo daanohwideÅ‘a’: áí bighÄ ch’osh goyą́ą́híí k’ehgo daagonohsÄÄ, hawú ga’ádaanoht’eego doo t’ÄÄzhį’ nádaadoÅghash da. 17 Ná¹ee baa daagonohsÄÄ: yánádaaltihíí yaa nádaanohwide’aah doleeÅ, Åa’íí Jews íÅa’ánát’įįh nagozá¹il yuá¹e’ hanohwínáda’iltsas doleeÅ; 18 Åa’íí nant’ánchaÅ hik’e ízisgo nant’ánhíí biyahzhį’ nnádaanohwich’iÅteeh doleeÅ, shíí shighÄ, áí hik’e doo Jews daanlįį dahíí aÅdó’ biá¹Ã¡Ã¡Å shá nadaagoÅá¹i’ doleeÅ. 19 Nohwaa yá’iti’yú nohwiÅ ch’ideskaiyúgo, hagot’éégoshÄ’ hasdzii, hant’éshÄ’ dishá¹ii, doo daanohsį da: hant’é daadohá¹iihíí da’áí bik’ehenkéézgee nohwaa hi’né’ ndi at’éé. 20 Ãí doo dánohwíí hahdziih da, ndi nohwiTaa bits’ą́’dí’go Spiritâhíí nohwinkááyú hadziih ndi at’éé. 21 Ná¹ee Åa’ bik’isn zideeyú nyide’aah doleeÅ, Åa’íí ná¹ee Åa’ bizhaazhé ágáyidoliiÅ: chÄgháshé bą́ą́ hik’e bitaa yich’į’ nanádaagonÅkaadgo bik’ehgo nabi’ditseed doleeÅ. 22 Shizhi’ bee daanohwich’ozhiihíí bighÄ ná¹ee dawa biÅ daanohchÇ«’ doleeÅ: áídá’ dahadíŠdángont’í’zhį’ dahildǫ́híí hasdábi’ dolteeÅ. 23 Åa’ kįh gozá¹ilgee nohwiniidaagoch’idnÅsįyúgo, Åahyúgo náádohkáh: da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, nánsdzaazhį’ Israel hat’i’i bikįh nagozá¹ilíí t’ah doo hwahá dawago nohkáh da doleeÅ. 24 BiÅch’ígót’aahíí biÅch’ígó’aahíí doo yitisgo at’éhi at’éé da, Åa’íí na’iziidíí doo binant’a’ yitisgo at’éhi at’éé da. 25 BiÅch’ígót’aahíí biÅch’ígó’aahíí yiÅgo dáÅeÅt’eego dábik’eh, Åa’íí na’iziidíí binant’a’ yiÅgo dáÅeÅt’eego dábik’eh. BigowÄ golííníí Beélzebub daaÅch’iá¹iigo daabich’ozhííyúgo, bichÄgháshé itisgo nchÇ«’go daabich’ozhíí doleeÅ. 26 Ãík’ehgo doo bédaaÅdzid da: k’ad dawahá biÅ Åe’izkaad n’íí ch’í’á¹ah ádolá¹iiÅ; Åa’íí k’ad dawahá nanl’į’ n’íí bígózįhgo ádolá¹iiÅ. 27 GodiÅhiÅ yuá¹e’ nohwiÅ nagoshá¹i’íí idindláádyú baa nadaagoÅá¹i: nant’į’ego bee nohwich’į’ ha’odziihíí kįh biká’dí’ daadoÅwoshgo baa nadaagoÅá¹i’. 28 Hadíí kots’í nadaiÅtseedá’ koyi’siziiníí doo nadaiÅtseed at’éé dahíí doo bédaaÅdzid da; áídá’ ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’ yuyaa kots’í hik’e koyi’ siziiníí oyiné’híí, áŠzhą́ bédaaÅdzid. 29 Ya’ dlÇ«’dichiné naki zhaali Åichí’é daÅa’á ílį́į́go nahiá¹iih gá? Da’ágát’éé ndi nohwiTaa doo hat’į́į́ dayúgo daÅa’á ndi doo ni’yú bits’ą́’ naokáad at’éé da. 30 Nohwitsizíl ndi dawa iÅk’idá’ hotagi at’éé. 31 Ãík’ehgo doo nédaaÅdzid da, dlÇ«’dichiné doo aÅch’ídé bitisgo da’inohÅįį da. 32 DahadíŠná¹ee binadzahgee, ÃÅ bígonsį, shiÅá¹iihíí, áŠshiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ binadzahgee ágáÅdidishá¹iiÅ. 33 Ãídá’ dahadíŠná¹ee binadzahgee, ÃÅ doo bígonsį da, shiÅá¹iihíí, áŠshiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ binadzahgee ágáÅdidishá¹iiÅ. 34 Ni’gosdzáŠbiká’zhį’ iÅch’į’gont’ééhíí nkeniné’ doo daasho’á¹Ã­Ã­ da: doo iÅch’į’gont’ééhíí nkenishné’híí bighÄ niyáá da, bésh be’idiltÅishé niitą́ą́go niyáá. 35 Ná¹ee Åa’ bitaa biÅ ÅiÅ nanágonÅkaad doleeÅ, isdzán bi’isdzÄ’ biÅ ÅiÅ nanágonÅkaad, Åa’íí isdzán hik’e bá’iyéhíí aÅdó’ biÅ ÅiÅ nanágonÅkaadgo ashÅe’híí bighÄ niyáá. 36 Ná¹ee dabíí bichÄgháshé bich’į’ nanádaagonÅkaad doleeÅ. 37 DahadíŠbitaa dagohíí bą́ą́ shíí shitisgo biÅ nzhooníí doo shíyéé hileehgo dábik’eh da: Åa’íí dahadíŠbiye’ dagohíí bitsi’ shíí shitisgo biÅ nzhooníí doo shíyéé hileehgo dábik’eh da. 38 DahadíŠbitsį’iÅna’ááhíí doo dahiditįįhgo shiké’ dahdigháh dahíí doo shíyéé hileehgo dábik’eh da. 39 DahadíŠbi’ihi’á¹a’ biÅ ilííníí bits’ą́’ da’ilíí hileeh: áídá’ dahadíŠshíí shighÄ bi’ihi’á¹a’ doo biÅ ilį́į́ dahíí, áŠzhą́ dahazhį’ ihi’á¹aahíí yaa higháhi at’éé. 40 DahadíŠnánohwidnÅtiiníí shíí aÅdó’ náshidnÅtíni at’éé; dahadíŠnáshidnÅtiiníí shides’a’íí aÅdó’ náidnÅtíni at’éé; 41 DahadíŠná¹ee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi nlįįhíí bighÄ nádnÅtiiníí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi nt’é Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bainé’íí áŠaÅdó’ da’áík’ehgo baa hi’né’hi at’éé; dahadíŠná¹ee dábik’ehyú át’ééhíí nlį́į́híí bighÄ náidnÅtiiníí, ná¹ee ágát’éhi nt’é Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bainé’íí áŠaÅdó’ da’áík’ehgo baa hi’né’hi at’éé. 42 DahadíÅ, Jesus yiké’ higaaÅhíí bighÄ, díí doo ízisgo at’éé dahíí idee bee tú sik’azíí ndi yá ná’iÅsįįhyúgo, da’aá¹iigo gádaanohwiÅdishá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ nayihiá¹iiÅíí da’aá¹iigo bíyéé doleeÅ.