MATTHEW 15

1 Jerúsalemdí’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanlíni Jesus yaa hikai, gádaayiÅá¹iigo, 2 Hant’é bighÄ nitsiÅke’yú iÅk’idá’ ná¹ee yánazįį n’íí yendaago’aahíí doo yikísk’eh ádaat’ee da? Dá doo daagonÅsįgo táda’digisé da’iyÄÄ. 3 Jesus gádaabiÅá¹ii, Nohwíí hant’é bighÄ iÅk’idá’ ná¹ee ye’ádaaá¹iihíí zhą́ daahonohtÄ‘go Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yegos’aaníí doo bikísk’eh ádaanoht’ee da? 4 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ díí k’ehgo gos’ÄÄ, Nitaa hik’e nimaa dinÅsį́, á¹ii: Åa’íí, HadíŠbitaa dagohíí bą́ą́ yati’ yee yokáaÅíí zideego bá goz’ÄÄ. 5 Ãídá’ nohwihíí gádaadohá¹ii, HadíŠbitaa dagohíí bą́ą́, Nt’éhéta naa nshné’ doleeÅ n’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa nshné’, yiÅá¹iihíí; 6 Åa’íí bitaa, bą́ą́ biÅgo doo yidnÅsį da ndihíí, da’áík’eh nÅt’éé, daabiÅdohá¹ii. Ãík’ehgo iÅk’idá’ ná¹ee yendaagos’aaníí bee Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’íí doo nt’égo ádaanoÅsį da. 7 Nohwíí, ná¹ee nzhóni ádaadoÅ‘iiníí, Esáias da’aá¹iigo dabíntsé nohwaa nagolá¹i’ lę́k’e, gáá¹Ã­Ã­go, 8 Díí ná¹eehíí dáyáti’ zhą́ yee aÅhánégo shit’ah daanlįį, dáyáti’ zhą́ yee daashidnÅsį, áídá’ bijíí yee doo daashidnÅsį da. 9 DaashokÄÄh ndi ch’éh ádaat’įį, ná¹ee yegos’aaníí zhą́ yee iÅch’ídaago’aah. 10 Jesus ná¹ee Åáni yushdé’ daayiÅná¹iidá’ gádaayiÅá¹ii, ShídaayeÅts’ą́ą́go bídaagonoÅ‘aah. 11 Kozé’ yuá¹e’ be’ogohigháhíí doo nchÇ«’go kodiÅteeh da; áídá’ kozé’dí’ behagohigháhíí zhą́ nchÇ«’go kodiÅteehi at’éé. 12 Ãídí’ bitsiÅke’yu baa hikaigo Jesus gádaayiÅá¹ii, Ãí áná¹iihíí Phárisees daanlíni daidezts’ÄÄgo doo biÅ daanzhÇ«Ç« dahíí bígonÅsį́ née? 13 Ãídí’ gáyiÅá¹ii, K’edolzaahíí dawa shiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ doo k’eidnláá dahíí hi’á¹izh doleeÅ. 14 Ch’ík’eh da’áík’ehgo ádaat’ee: ná¹ee biá¹Ã¡Ã¡ ádaagodiníí Åa’ biá¹Ã¡Ã¡ ádaagodini ÅolÇ«Ç«síí k’ehgo ádaat’ee. Biá¹Ã¡Ã¡ ágodiníí Åa’ biá¹Ã¡Ã¡ ágodini ÅolÇ«Ç«syúgo, da’íÅa o’i’áŠyuyaa oÅiÅdeeÅ. 15 Peter gábiÅá¹ii, IÅch’ígon’áahgo nagosíÅÅá¹i’íí nohwiÅ ch’í’á¹ah áÅle’. 16 Jesus gádaabiÅá¹ii, Ya’ nohwíí aÅdó’ t’ah doo nohwiŠídaagozį da née? 17 Ya’ doo hwahá bídaagonoÅsįįhda, hadíí kozé’ yuá¹e’ be’ogohigháhíí kobidyú bendaagowa’, áídí’ nláhyú bech’ígohigháh? 18 Hadíí kozé’dí’ behagohigháhíí kojíídí’ behagohigháhi at’éé; áí nchÇ«’go kodiÅteehi at’éé. 19 NchÇ«’go natsí’ikeesíí, izideehíí, nant’į’ na’idaahíí, iké’ na’idaahíí, ich’in’įįhíí, Åé’iÅchoogo ánách’it’įįhíí, nchÇ«’go yách’iÅti’íí, díí dawa kojíídí’ behagohigháhi at’éé. 20 Ãí nchÇ«’go daakodihiá¹iiÅi at’éé: kogan dá doo tách’igisé da’ch’iyÄÄhíí doo nchÇ«’go kodiÅteehi at’éé da. 21 Ãídí’ Jesus dahiyaago Tyre hik’e Sídon golzeehíí biá¹aayú óyáá. 22 Isdzán áízhį’ golíni, Cánaan hat’i’íí nlíni, baa nyáágo gábiÅá¹ii, ShiNant’a’, David biYe’ Ålíni, shaa ch’onbáah; shizhaazhé na’ilíhníí góyéégo bich’į’ nagowaa, ch’iidn biyi’ golį́į́go. 23 Da’ágát’éé ndi doo yich’į’ hadzii da. BitsiÅke’yu baa hikai, gádaabiÅá¹iigo, Yúwehyú nádÅőáá; áŠnohwiké’ dilwoshgo anádaaÅ. 24 Jesus gáá¹Ã­Ã­, Israel hat’i’íí bitahyú ná¹ee dibeÅį́į́ ch’a’onehesdee’híí k’ehgo ádaat’eehíí zhą́ bighÄ niyáá. 25 Ãídí’ isdzánhíí biyahzhį’ hayaa adzaago bokÄÄhgo gábiÅá¹ii, ShiNant’a’, shich’oá¹iih. 26 Jesus gábiÅá¹ii, ChÄgháshé báŠbits’ą́’ nách’idiné’go gósé bich’į’ och’iÅkaadgo doo bik’eh da. 27 Isdzán gánábiÅdo’á¹iid, Da’aá¹ii, shiNant’a’: da’ágát’éé ndi báŠbizhool ná¹ee bibiká’idáné biká’dí’ nanihidéhíí, gósé daayiyÄÄ. 28 Jesus gánábiÅdo’á¹iid, Isdzán, dázhǫ́ ni’odlÄ’ golį́į́ lą́! Dá hánt’įįhíí k’ehgo ná Åalá¹e’ doleeÅ. Ãík’ehgo da’áí bik’ehenkéézgee bizhaazhé nÅt’éé násdlį́į́. 29 Jesus dahnadiidzaago túsikaaníí Gálilee holzéhi bit’ahyú Åyáá; áídí’ dziÅyú óyáágo akú dahnezdaa. 30 Ná¹ee doo aÅch’ídé baa náÅÅsą́ą́go, ná¹ee doo nakai dahíí, biá¹Ã¡Ã¡ ádaagodiníí, doo yádaaÅti’ dahíí, baa dahnagoz’aaníí, Åa’íí ik’e’an Åą́ą́go, Jesus dées’eezgee ndaihezá¹ilgo nádailziih: 31 Ãí bighÄ ná¹ee íÅa’at’ééhíí ná¹ee doo yádaaÅti’ da n’íí yádaaÅti’go nádaasdlįįgo daayiÅtsÄÄgo, Åa’íí baa dahnagoz’ÄÄ n’íí nÅt’éé nádaasdlįįgo, doo nadaakai da n’íí nÅt’éégo nakai nádaasdlįįgo, biá¹Ã¡Ã¡ ádaagodįh n’íí biá¹Ã¡Ã¡ nádaagosdlįįgo daayiÅtsÄÄgo biÅ díyadaagot’ee: áík’ehgo Israel hat’i’i Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daayokÄÄhíí ya’ihédaanzį lę́k’e. 32 Ãídí’ Jesus bitsiÅke’yu yushdé’ daayiÅná¹iidá’ gáyiÅá¹ii, Díí ná¹ee shaa náÅÅsą́ą́híí baa daach’oshba’, dá biÅ nashkaigo taagiskÄÄ, k’adíí doo nt’é daiyÄÄ da: doo dá shiá¹Ã¡’ nádaadish’aa hasht’į́į́ da, ágádaadzaayúgo nákaahyú dánko shiá¹Ã¡’ yik’e odaatÅizh. 33 BitsiÅke’yu gádaabiÅá¹ii, Da’igolį́į́gee hadí’ báŠdíí ná¹ee doo aÅch’ídé dahíí bá daan’né’go nádaadihii’né’? 34 BáŠdijolé da’kwíí nadaahné’, daabiÅá¹ii, Jesus. Gosts’idi, Åa’íí Åóg aÅts’ísę́hi ayą́hágo biÅgo, daabiÅá¹ii. 35 Ãígee ná¹eehíí, Ni’yú dinohbįįh, daayiÅá¹ii. 36 BáŠdijolé gosts’idihíí, Åógíí biÅgo náidnné’go ya’ihénzįgo oskÄÄdí’ iÅk’ídaizné’go bitsiÅke’yu yaa daizné’go ná¹ee yitada’izá¹ii. 37 Dawa da’iyÄÄgo náda’isdįįd lę́k’e: áídí’ ch’ékaadíí táts’aa gosts’idi bik’ehgo nádaihezlaa. 38 Isdzáné hik’e chÄgháshé doo biÅ otago da, dá ná¹ee zhą́go dį́į́dn doo náhóltagyú áhoÅáni shį da’iyą́ą́. 39 Ãídí’ ná¹ee baa náÅÅsą́ą́ n’íí onádaihes’a’dá’, bíhíí ni’ Mágdala golzeehíí biá¹aayú biÅ o’i’éél.