MARK 12

1 Jesus iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí bee bich’į’ yádaaÅti’ nkegonyaa. Åa’ ná¹ee dahts’aa k’eidnláádá’ yiá¹aayú ná’nezá¹il, dahts’aa hahigÄÄs doleeÅgee yá ogogéed, biká’dí’ idést’iiníí ágólaa, Åa’íí bá yiá¹Ã¡daadéz’íni yá ch’ígohet’ÄÄdá’ Åzaadyú ni’ goz’ÄÄyú óyáá. 2 Da’nest’ÄÄgee ngonyáágo bána’iziidi bidahts’aa bá yiá¹Ã¡daadéz’íni yich’į’ oyiÅ‘a’, binest’Ä’ Åa’ bá náyíné’go. 3 Ãídá’ biÅ ndaazdeelgo nyída’eshtÅizhdá’ dádílkÇ«Ç«hgo onádais’a’. 4 Ãídí’ bána’iziidíí Åa’ihi onaayíőa’; áŠbitsits’in yiá¹Ã­da’desá¹ih, Åa’íí nchÇ«’go ánádaabiőįįdá’ áŠaÅdó’ onádais’a’. 5 Ãídí’ Åa’ onaayíőa’; áŠdaizesâhį́į́; áídí’ da’áík’ehgo Åą́ą́go odaihes’a’, Åa’ nyída’eshtÅizh, Åa’ihíí nadaistseed. 6 Ãídá’ daÅa’á ná’godzii lę́k’e, biye’ biÅ nzhóni, áŠda’iké’yú oyiÅ‘a’, Shiye’ daidnÅsį doleeÅ, á¹iigo. 7 Ãídá’ bidahts’aa yiá¹Ã¡daadéz’íni gádaaÅiÅdi’á¹ii, Díí dahts’aa hentííníí bíyéé doleeÅíí át’éé, yushdé’, daazoldee, áík’ehgo bíyéé doleeÅ n’íí daanohwíyéé doleeÅ. 8 Ãík’ehgo yiÅ ndaazdeelgo daizesâhį́į́dá’ dahts’aa hentį́į́dí’ ch’ídaist’e’. 9 Ãídá’ dahts’aa hentííníí bíyééhíí hago ádaabile’shÄ’? ÃÅ nádáhgo dahts’aa bá yiá¹Ã¡daadéz’į́į́ n’íí naiÅtseedá’ dahts’aa hentííníí Åa’ihi yá ch’ínágohet’aah. 10 Díínko Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bek’e’ eshchiiníí doo hwahá daahohshiih da née: Tséé kįh ádaagole’íí yó’odaisá¹e’i n’íí, hagon’áágee dantsé si’aaníí silįį; 11 Díí nohweBik’ehÅ bik’ehgo ánágot’įįÅ, áí daanéel’įįgo nohwiÅ díyadaagot’ee, á¹iihíí daahohshíí née? 12 Ãídí’ Jesus ha’ádaiÅt’e’ hádaat’įį ndi ná¹ee Åáni yédaaldzid, iÅch’ígót’aahgo na’goá¹i’íí bíí ádaabiÅá¹iigo yídaagoÅsį lę́k’ehíí bighÄ; áík’ehgo bits’ą́’ okai. 13 Ãídí’ Åa’ Phárisees daanlíni, Åa’ Hérod yiÅ daagot’íni biÅgo Jesus bich’į’ odaach’is’a’, yaÅti’gee daabihiljizh, daabich’o’á¹Ã­Ã­go. 14 Ãí baa hikaigo gádaabiÅá¹ii, IÅch’ígó’aahíí, da’aá¹ii áná¹iigo, ná¹ee doo béníldzid dago yáÅÅti’go bídaagonlzį; ná¹ee doo Åa’ itisgo síÅÅtįį da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’zhiá¹Ã©Ã©go goz’aaníí da’aá¹iigo baa iÅch’ígóőaah. Ya’ Caesar bich’į’ tax nadaach’iá¹iiÅgo begoz’ÄÄ née? Née dah née? 15 Bich’į’ nadaahii’á¹iiÅ née, née doo bich’į’ nadaahii’á¹iiÅ da née? Ãídá’ daazhógo ádaaá¹iigo Jesus yígóÅsįgo gádaabiÅá¹ii, Nt’é bighÄ yashti’íí bee daashoÅjizhgo ádaashiÅdohá¹ii? Zhaali Åa’, penny holzéhi, shaa noh’aahgo nesh’į́į́. 16 Ãík’ehgo Åa’ baa daiz’ÄÄ. Jesus gádaabiÅá¹ii, HadíŠbe’ilzaa, hadíŠbizhi’ biká’ dahgoz’ÄÄ? Caesar bíyéhi lÄÄ, daabiÅá¹ii. 17 Ãík’ehgo Jesus gádaabiÅá¹ii, Caesar bíyééhíí Caesar baa daanohá¹iiÅ, áídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bíyééhíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa daanohá¹iiÅ. Ãígee ná¹eehíí biÅ díyadaagot’ee lę́k’e. 18 Ãídí’ Åa’ Sádducees daanlíni, nanezna’ n’íí doo naadikáh da daaá¹ihi, Jesus yaa hikaigo nayídaadiÅkidgo gádaaá¹ii, 19 IÅch’ígó’aahíí, Moses gáá¹Ã­Ã­go nohwá k’e’eshchįį lę́k’e. Åa’ ná¹ee bik’isn bi’aa yits’ą́’ daztsÄÄyúgo, bichÄgháshé doo Åa’ dayúgo, ná¹eehíí bik’isn n’íí bi’aa yiÅ nnádo’á¹eeÅgo bik’isn n’íí chÄgháshé bá ágodolá¹iiÅ, á¹iigo. 20 Åah ná¹ee iÅk’isn gosts’idi daanlįį lę́k’e, áí dantséhíí ná¹Ã¡Ã¡go bichÄgháshé doo Åa’ dago daztsÄÄ. 21 Bik’isn nakigeehíí yiÅ nnaná’á¹Ã¡Ã¡go dananástsą́ą́, bichÄgháshé doo Åa’ dago; taagigeehíí da’ágánánádzaa. 22 IÅk’isyú gosts’idíí dawa nanezna’, bichÄgháshé doo Åa’ dago. Dá’iké’yú isdzánhíí aÅdó’ daztsÄÄ. 23 Ãík’ehgo nanezna’dí’ naach’idikáhgee hadíí bi’aa doleeÅ? IÅk’isyú gosts’idihíí dawa yiÅ nadaazá¹aadá’. 24 Jesus gádaabiÅá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biyati’ bek’e’eshchiiníí dagohíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binawodíí doo bídaagonoÅsį dahíí bighÄ da’oÅsiih shį ya’? 25 Naach’idikáhgee doo nnádaach’iÅse’ da, doo ndaagoch’ihiá¹iiÅgo nnádaach’iÅse’ da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’yú daagolííníí k’ehgo daagoch’ilį́į́. 26 Ãídá’ ya’ Moses binaltsoos biyi’dí’ áá¹Ã­Ã­híí k’ehgo nanezna’íí naadikáhíí doo hwahá baa daahohshiih da née? Ch’il biyi’dí’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ Moses gáyiÅá¹ii, Shíí Abraham yokÄÄhíí nshÅįį, Isaac, Jacob aÅdó’ yokÄÄhíí nshÅįį. 27 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ doo nanezna’íí yokÄÄhÅ nlįį da, daahiá¹aahíí zhą́: áígee nohwíí dázhǫ́ da’oÅsiih. 28 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi daÅa’á ná¹eehíí Jesus yiÅ Åahadaadit’áhgo yidezts’ÄÄdá’ Jesus goyą́ą́go t’ÄÄzhį’ yich’į’ hadziigo yígoÅsįįdá’ nayídiÅkid gáá¹Ã­Ã­go, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ yegos’aaníí hadíí itisgo at’éé? 29 Jesus gábiÅá¹ii, Dantsé begoz’aaníí díínko, Israel hat’i’íí daanohÅíni, ídaayesóÅts’ÄÄ; Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohweBik’ehÅ Nant’án daÅa’á nlįį; 30 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ neBik’ehÅ nijíí dawa bee niÅ nzhÇ«Ç« le’, niyi’siziiníí dawa bee, ninatsekeesíí Åa’íí ninawodíí dawa bee; áí dantségee begoz’aaníí át’éé. 31 Nakigeehíí ágánánát’éé, Nit’ahdí’ gólííníí niÅ nzhÇ«Ç« le’, dáni ídiÅ njǫ́ǫ́híí k’ehgo. Díí begoz’aaníí bitisgo at’ééhíí doo Åa’ da. 32 K’e’iÅchiihíí gábiÅá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daÅa’á nlįį, ná¹iihíí da’aá¹ii áná¹ii, IÅch’ígó’aahíí, ba’ashhahíí doo Åa’ da, dabíí zhą́: 33 ÃÅ kojíí dawa bee koÅ nzhÇ«Ç«go, konatsekeesíí dawa bee, koyi’siziiníí Åa’íí konawodíí dawa bee, Åa’íí kot’ahdí’ gólííníí koÅ nzhÇ«Ç«go, dakó ídiÅ ch’ijǫ́ǫ́híí k’ehgo, áí okÄÄhgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ nch’ihiá¹iiÅíí dawa didlidíí, Åa’íí natseedíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ nch’ihiá¹iiÅíí dawa bitisgo at’éé. 34 K’e’iÅchiihíí góyą́ą́go hadziigo Jesus yígoÅsįįdá’ gábiÅá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee daanliiníí k’azhą́ itah nleeh lÄÄ. Ãí bikédí’go ná¹ee daaste’go doo hadíŠnabínáÅÅkid da. 35 Jesus da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ iÅch’ígó’aahgo gáá¹Ã­Ã­, Hagot’éégoshÄ’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi Christ David biye’ nlįį, daaá¹ii? 36 David dabíí Holy Spirit yábiyiÅti’go gáá¹Ã­Ã­, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ sheBik’ehÅ gáyiÅná¹iid, Shigan dihe’nazhiá¹Ã©Ã©go síÅdaa, ni’ina’ ni’isna’ ashÅe’go nikeÅtőááhyú niá¹Ã­lzhį’. 37 David dabíí sheBik’ehÅ biÅá¹iigo bozhíí; hagot’éégoshÄ’ biye’ nlįį áídá’? Ãígee ná¹ee Åą́ą́go biÅ daagozhǫ́ǫ́go daidezts’ÄÄ lę́k’e. 38 Jesus iÅch’ígó’aahgee gáá¹Ã­Ã­, Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi baa daagonohsÄÄ, áí bidiyágé daaná¹eezihi daagolį́į́go nakaigo, Åa’íí na’hiá¹iih nadaagoz’ÄÄyú bich’į’ ádaach’iá¹iigo biÅ daanzhÇ«Ç«, 39 Jews ha’ánáÅséh nagozá¹il yuá¹e’ ná¹ee yánazíni dahnádinbįhyú itah dahnanáztÄÄgo, Åa’íí da’idÄÄgee ná¹ee ízisgo ádaat’eehíí dahnádinbįhyú itah dahnaháztÄÄgo aÅdó’ biÅ daanzhÇ«Ç«: 40 Ãí isdzáné itsaa daanlíni bigową́ yits’ą́’ nádaagohi’aa, Åa’íí daazhógo ádaaá¹iigo Åzaad gont’i’go da’okÄÄh: áí itisgo biniigonÅt’éégo bándaagodot’aaÅ. 41 Jesus zhaali biyi’ ohilkaadíí bit’ahgee dahnezdaa, ná¹ee áí biyi’ yuyaa bizhaali odaayihiÅkaadgo yineőį́į́go: ná¹ee Åą́ą́go hádaaÅdzilíí bizhaali doo aÅch’ídé odaayihiÅkaad da lę́k’e. 42 Ãídá’ isdzán itsaa nlíni tét’iyéhi ákú Åyáágo zhaali naki doo ílínihi da oyiÅkaad, áí nakigo zhaaliÅché’é ílį́į́. 43 Ãík’ehgo Jesus bitsiÅke’yu yiká áná¹iidgo gádaayiÅá¹ii, Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, Ãí itsaa tét’iyéhíí ná¹ee dawa zhaali odaiheskaadíí bitisgo zhaali oyiÅkáad: 44 Ná¹ee hádaaÅdzilíí bizhaali dáÅahzhį́’ zhą́ odaiheskaad, áídá’ bííhíí tét’iyé ndi bizhaali da’áí zhą́ yee golíni n’íí oyiÅkáad.