MARK 13

1 Ãídí’ Jesus da’ch’okÄÄh goz’ÄÄdí’ ch’ínyáágo, bitsiÅke’yu daÅa’á gábiÅá¹ii, IÅch’ígo’aahíí, díőįį, tséé ntso lÄÄ nÅt’éhi, Åa’íí kįh ntso lÄÄ gonÅt’éhi gozá¹il! 2 Jesus gábiÅá¹ii, Ya’ díí kįh ízisgo ádaagoszaahíí hí’į́į́ née? Díí tséé iÅká’ dahnagozá¹ilíí doo Åa’ iÅká’ dahnast’ą́ą́ da doleeÅ, dawa nanehiÅkaad doleeÅ. 3 Ãídí’ da’ch’okÄÄh goz’aaníí hanaayú dziÅ Olives holzéhi biká’yú Jesus dahsdaago, Peter, James, John hik’e Andrew biÅgo zhą́ nabídaadiÅkid, gádaaá¹iigo, 4 NohwiÅ nagolá¹Ã­’, da’os’ah ágoá¹Ã©hi? Dawa be’ágoá¹e’go hant’é bee bígózį doleeÅ? 5 Jesus gádaabiÅá¹ii godeyaa, Ãdaa daagonohdzÄÄ, ná¹ee Åa’ ch’a’onohoÅt’e’ hela’: 6 Ná¹ee Åą́ą́go shizhi’ yee daahikáh doleeÅ, Shíí Christ nshÅįį, daaá¹iigo; áí ná¹ee Åą́ą́go ch’a’odaayiÅkaad doleel. 7 NagonÅkaadíí ba’ikodaanohsį, Åa’íí nagonÅkaadíí baa ch’iá¹iigo daadohts’agdá’, doo nohwijíí natsídaahiltÇ«’ da le’; áí dawa begolá¹e’hi at’éé ndihíí t’ah doo hwahá nnágodáh da. 8 Ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí iÅch’į’ nanágonÅkaad doleeÅ, Åa’íí ná¹ee dala’á binant’a’ daagolínihíí aÅdó’ iÅch’į’ nanágonÅkaad doleeÅ: da’adzaayú ni’ nagohi’naa doleeÅ; shiá¹Ã¡’ góyééhíí benagowaa doo, Åa’íí nyé’i daats’idits’ag doleeÅ: áí koniidaagonÅt’ééhíí begodigháh doleeÅ. 9 Ãídá’ ídaa daagonohdzÄÄ: yánádaaltihíí yaa nádaanohwide’aah doleeÅ; Jews ha’anáÅséh nagozá¹il yuá¹e’hanohwínáda’iÅtsas doleeÅ; Åa’íí nant’ánchaÅ hik’e ízisgo nant’án daanliiníí daabiá¹Ã¡Ã¡Å shaa yádaaÅti’go biyahzhį’ nadaasozįį doo. 10 Yati’ baa gozhóni ná¹ee iÅtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa ntsé biÅ na’goá¹i’ ndi at’éé. 11 Nohwaa yá’iti’yú biÅ desohkaigo yánádaaltihíí yaa daanohwidez’ÄÄyúgo, doo hwahá hadaahdziih dadá’ nt’éshÄ’ dishá¹iih doo daanohsį da, Åa’íí doo nohwiini’ Åą́ą́ da le’: áídá’ daazhógo nohwaa hi’né’íí baa hadaahdziih, da’áí bik’ehenkéézgee: doo dánohwíí yádaaÅti’ da, Holy Spirit nohwiláhyú yaÅti’ doleeÅ. 12 Ná¹ee Åa’ bik’isn zideeyú nyiiÅtéeh doleeÅ, Åa’íí ná¹ee Åa’ biye’ ágáyidoliiÅ; chÄgháshé bitaa, bą́ą́ biÅgo yich’į’ nanáda’idziidgo, ádaaá¹iigo nabi’ditseed doleeÅ. 13 Shizhi’ bee daanohwich’ozhííhíí bighÄ ná¹ee dawa biÅ daanohchÇ«’ doleeÅ; áídá’ dahadíŠdángont’i’zhį’ dahildÇ«híí hasdábi’dolteeÅ. 14 Ãík’ehgo goÅchÇ«Ç«hgo o’á¹Ã­’ihíí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi Daniel holzéhi yaa yaÅti’ n’íí, doo bágoz’ÄÄ dagee sizįįgo daah’įįdá’, (dahadíŠáí yózhííhíí biŠígózį le’,) hadíí Judéa golzeeyú daagolííníí dziÅ naz’aaníí yich’į’ okeeh doo. 15 DahadíŠbikįh biká’yú dahsdaahíí gódah ch’ínádáhgo bikįh yuá¹e’ ha’awáh hela’, nt’éhéta náidiiné’go. 16 Åa’íí dahadíŠk’edolzaahíí yiyi’ na’iziidíí t’ÄÄzhį’ bidiyágé yaa nánódáh hela’. 17 Ãígee goldohíí daaltsaaníí Åa’íí isdzáné mé’ daabiÅbe’íí bá góyéé doleeÅ! 18 Haihíí biyi’ ágóá¹Ã©h hela’, daadohá¹iigo da’ohkÄÄh. 19 Ãígee goldohíí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dawahá áyíílaadí’ godezt’i’go díí jįįzhį’ goyéégo nagowaahíí áí ga’at’éhi doo hwahá be’ágoá¹e’ da, áí doo be’ágánágo’á¹Ã©h át’éé da. 20 Ãígee goldohíí nohweBik’ehÅ doo dé’igodégo áyíílaa dayúgo, ná¹ee doo Åa’ hasdáwáh át’éé da: áídá’ ná¹ee bitahasdlaahíí, dabíí yitahezlaahíí bighÄ Ã¡Ã­gee goldohíí dé’igodégo áyíílaa. 21 Ãígee ná¹ee Åa’, Daadeh’į́į́, Christ kú naghaa; dagohíí, Daadeh’į́į́, nlahyú naghaa, nohwiÅá¹iiyúgo, doo daahohdlÄÄ da: 22 Christ ádaadil’iiníí Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi ádaadil’iiníí hahikáh doleeÅ, áí godiyįhgo be’igóziníí ch’i’á¹ah ádaile’, Åa’íí ízisgo áÅda’ol’įįh doleeÅ, yídaanel’ÄÄyúgo áí bee ná¹ee bitahasdlaahíí ndi ch’a’odaiÅkaad doleeÅ. 23 Ãík’ehgo ídaa daagonohdzÄÄ: ídaayesóÅts’ÄÄ, iÅk’idá’ dabíntsé dawa baa nohwiÅ nagosisá¹i’. 24 Ãí benagowaadá’, goyéégo nagoyaahíí bikédí’go ya’áí diÅhiÅ doleeÅ, tőégona’áíhíí doo bee got’įį da doleeÅ, 25 Ts’iÅsÇ«Ç«sé yáádí’ nanihidéh doleeÅ, Åa’íí yáázhį’go inawodíí nagohi’naa doleeÅ. 26 Ãígee shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, shinawodíí bee, Åa’íí dázhǫ́ shits’ą́’idindláádgo yaak’os biyi’dí’ náshdaaÅgo daashidoÅtseeÅ. 27 Ãídá’ shinadaal’a’á yaaká’dí’ ohish’aa doleeÅ, bitahelááhíí dį́į́dí’, ni’gosdzáŠnel’ÄÄdí’ yáá nel’ÄÄzhį’ íŠíÅa’ádaile’. 28 Ch’il fig holzéhi bits’ą́’dí’ nohwiÅ ch’igót’aah; bits’ádaaz’aahíí dit’ódé daaleehdí’ bit’ÄÄ daagoleehyúgo k’ad shį́į́ nágodleehgo bídaagonoÅsį: 29 Da’áík’ehgo áí be’ádaagoá¹e’íí goldohgo daah’įįdá’, k’ad náshdaaÅzhį’ aÅhánégo godziihgo bídaagonoÅsį́: 30 Da’aá¹ii gánohwiÅdishá¹ii, díí daaÅinolt’įįÅíí doo nohwee ch’ígoá¹Ã¡h da, díí ádaanohwiÅdéá¹iidíí dawa begolzaago zhą́. 31 Yáá hik’e ni’gosdzáŠbiÅgo bech’ígoá¹Ã¡h doleeÅ; áídá’ shiyati’íí doo bech’ígowáh da doleeÅ. 32 Hadíí bijįį shįhíí dagohíí da’kwíí bik’ehenkéézgo shįhíí ágoá¹e’íí ná¹ee doo la’ yígólsį da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binal’a’á yaaká’yú daagolííníí Åa’íí biYe’ ndi doo yídaagoÅsį da, shiTaa zhą́ yígóÅsį. 33 Da’os’ah begoá¹Ã¡h shįhíí doo bídaagonoÅsį dahíí bighÄ Ã­daa daagonohdzÄÄ, biká nádaadeht’į́į́h, Åa’íí da’ohkÄÄh. 34 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, ná¹ee Åa’ bigowÄ yits’ą́ dahiyaago Åahyú óyááhíí k’ehgo ánsht’ee; áŠbánada’iziidíí bíyéé gólííníí yebik’ehgo áyíílaa, daÅa’á daantį́į́gee binasdziid golį́į́go; Åa’íí dáádítį́h yaasidaahíí nádét’įįhgo yángon’ ą́ą́. 35 Ãik’ehgo nádaadeht’įįh: bikįh golííníí da’os’ah nadáh doleeÅíí doo bídaagonoÅsį da, o’i’ą́ą́go shį, tőé’ís ahgo, tazhik’áné ádaaá¹iigo, dagohíí t’ahbį shį nadáh doleeÅ: 36 Doo nádaadeht’į́įh dayúgo dahį́ko nádaaÅgo da’oÅhoshgo nohwiká niigháh. 37 ÃdaanohwiÅdishá¹iihíí da’áí ná¹ee dawa ádaabiÅdishá¹ii, Nádaadeht’į́į́h.