San Lucas 4

1 TɨÌêɨjí Jesús jemi huateájturaa É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios. TɨÌêɨj ji aêuun u eêerájraa u Jordán. Tɨêɨj jí xɨéjniuêucareêaraêan pu yaêuvíêitɨ aêu tɨ caí éêe tiêitɨÌj. 2 Aêuu pu éêetee aêachú cumu huaêapuate xɨcaj. Ajta aêɨÌɨn tiyaaruêu, aêɨÌɨ pu i tiúêujtesiêireêecaêa tɨ raamuáêitɨn tɨÌêij autéêɨtzen É¨Ì Dios jemi. Ajta aêɨÌɨn Jesús, capu tíêicuaêacáa tɨÌj naêa tɨ aêuun éêetee. TɨÌêɨj jí teêeraêastéesimeêeca É¨Ì huaêapuate xɨcaj, temuaêa pu jeíhua tiuêutáêicuatacaêa. 3 Tɨêɨj jí ayén tiraataêixaa É¨Ì tiyaaruêu tɨjɨÌn: âTÉ¨Ì puaêa hui yaujraêan pej púêeeneêen É¨Ì Dios, patáêaj raataêaíjteêen mɨ tetej tɨ pan huateújtaahua. 4 Jesús pu ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âAyee pu téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze tɨjɨÌn: “ÆÌ teáataêa, capu pan naêa jɨÌn ruuri aêame." 5 Tɨêɨj jí tiyaaruêu pu yaêuvíêitɨ É¨Ì jɨrí japua. TɨÌêɨj i tiraataseíjra nainjapua tɨÌj naêa veêetÉ¨Ì yen huatacáêa É¨Ì chaanaca japua, matɨÌj menaêa puaêamecɨé yen huachéjme i chaanaca japua. 6 Aj pu i ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âTÉ¨Ì puaêa piyen huárɨni pej títunuta ineetzi jemi, pajta naateánajche, nain nu muaatapuaíjveêesin pej múêee tíhuaêutaêaíjteêen, tɨ ij timuáacɨêɨti naíjmiêi tɨÌj naêa tɨ naa seijreêe tɨ huáêa jetze seijreêe. Ayee nu hui rɨni aêiné aêɨÌj nu jɨÌn antínmuaêaree, nej niyen raatapuaíjveêen É¨Ì jaêatɨ nej áêapuaijveêe. 8 Aj pu i Jesús ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âAyee pu téêeyuêusiêi tɨjɨÌn yee: “Setáêaj siyen senaêa rateáanajche É¨Ì tavástaraêa É¨Ì Dios. AêɨÌj xuêu huatévaɨreêen." 9 Tɨêɨj jí ajtahuaêa aêɨÌɨn É¨Ì tiyaaruêu yaêuvíêitɨ jáêahuaêa yee, aêájna Jerusalén. An pu raêantivíêitɨ japuan u teyujtaêa, japuan É¨Ì tɨ jaítzeêe antípiti. Ayee pu tiraataêixaa tɨjɨÌn: âTÉ¨Ì puaêa hui pe yaujraêan pepúêeeneêen É¨Ì Dios, ancájvetzi múucɨ, aêiné ayée pu téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze tɨjɨÌn: Dios pu á huajaêutaêíti É¨Ì mej jemin tíêivaɨreêe mej mi muáachaêɨn. 11 Memuaêancuréêeviêira múêeetzi pej pi caí á eêejváêɨtzɨêɨn. Aj mú mi muatétatza tɨ ij caí tiêitɨÌj aêij muáaruure. 12 Tɨêɨj jí Jesús ayén tiuêutaniú tɨjɨÌn: âAyee pu téêeyuêusiêi tɨjɨÌn: “Capej tiêitɨÌj jɨÌn aêij tíêiraêihuaêura É¨Ì Ã¡êa Dios aisí tɨ puaêa ayén huárɨni aêij pej tíêijxeêeveêe múêee.” âAyee pu tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 13 TɨÌêɨj nain antipuáêari É¨Ì tiyaaruêu, tɨ tiêihuaújtesiêijre, aj pu i áêuraa. Capu chaêa aêuréêenineicaêa jemin ajta caí tejaêureêenén jaêanáj tɨ puaêa raaxɨÌêepɨêɨntare tɨ ajtahuaêa huataújteseêen. 14 Tɨêɨj jí Jesús áêuraa aêujna Galilea. Ajta É¨Ì xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios jemin pu huateájturaa. Ajta nainjapua tɨ aêuun huatacáêa, jeíhua mú teɨte ráamuaêareeriêi aêij tɨ huarɨÌj. 15 AêɨÌɨ pu tihuaêumuáêate aêujna huaêatéyujtaêa. Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, aêɨÌɨ mú rɨÌêɨ tiraatáêa meêɨÌjna. 16 Tɨêɨj jí aêuun aêaráêa u Nazarét, aêu tɨ aêuvéêese. TɨÌêɨj tejaêuréêene aêájna xɨcájraêan jetze mej puaêa ruseêupi, aêúu pu teyujtaêa aêuteájrupi tɨÌj tíêijrɨêɨrejcaêa. Tɨêɨj jí aêutéechaxɨ tɨ ij huaêutánamuajristeêen. 17 MatɨÌêɨj mi raatapíj É¨Ì yuêuxari tɨ jíriêi tɨ Isaías teecan raêuyúêuxacaêa, aêɨÌjna tɨ tíêixaxaêataêa É¨Ì Dios jetze meêecan. Tɨêɨj jí raatáxɨjtacaêa, aj pu ráêuteu aêij tɨ téêeyuêusiêi tɨ ayén tɨ jɨÌmeêen yee: 18 ÆÌ xɨéjniuêucareêaraêan É¨Ì Dios, aêúu pu hui huateáturaasin neetzi jemi, aêiné aêɨÌɨ pu naêantíhuau, nej ni tihuaêutáêixaateêen aêɨÌmej É¨Ì mej caí aêij tíêijviicuaêi É¨Ì niuucari jɨmeêe É¨Ì mej jɨÌn huataújtemuaêaveêesin. Aêuu pu hui nejaêutaêítecaêa nej nuêu tihuaêutáêixaateêen aêɨÌmej É¨Ì mej námiêi tɨjɨÌn yee nuêuri amuaêirátuaasin. Ajta nej nuêu tihuáêuhuaateêen É¨Ì mej aracúcuêunijmee mej mi majtáhuaêa mé uunéjneêeri, ajta nej nuêu huáêa japua huániuuni aêɨÌmej É¨Ì mej rajpuaíjtzi. 19 Ajta nej nuêu huaêutáêixaateêen tɨjɨÌn: “Ijii puêuri xaa tejaêuréêene aêɨÌjna É¨Ì nineêiraêa jetze É¨Ì tɨ hui tavástaraêa rɨÌêɨ tihuaêutáêasin.” Ayee pu tiraêujíjve É¨Ì yuêuxari jetze. 20 Tɨêɨj jí ratéejire É¨Ì yuêuxari, tɨÌêɨj i raatapíj É¨Ì tɨ tíêivaɨreêe u teyujtaêa. Ajta aêujyeíjxɨ. Naímiêi matɨÌj menaêa aêúu mej huiiráteêecaêa, aêɨÌɨ mú raseíjracaêa. 21 Aj pu i aêutéjche tɨ ayén tihuaêutáêixaateêen tɨjɨÌn: âIjii pu hui ayén teêaraúraste múêejmi jemi aêij tɨ téêeyuêusiêi aêíjna jetze É¨Ì sej seri ráanamuajriêi. âAyee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 22 Naíjmiêica pu huaêaránajchecaêa. AêɨÌɨj mú jɨÌn naa rɨÌêɨ tiraêutaseíj aêɨÌjna jɨmeêe tɨ naa namuajreêe É¨Ì niuucari tɨ raataxájtacaêa. Ayee mú tiúêurihuaêuracaêa tɨjɨÌn: â¿Ni caí aêɨÌɨn púêeen É¨Ì yaujraêan É¨Ì José? ¿Aêiné hui auj tíêirɨêɨri? 23 Tɨêɨj jí Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âJee tzɨÌteêe, ayée pu hui tináêamitɨejteêe ineetzi sej siyen tinaatáêixaateêesin aêíjna i niuucari tɨ ayén namuajreêe tɨjɨÌn: “MÉ¨Ì pej tíêihuaêataca, patáêaj tihuáêahuaateêen aseɨÌj. Patáêaj piyen cheêatá penaêa huárɨni ayajna pej éêemeêecan aêij pej nuêu peri tiúêuruu aêujna jáêahuaêa Capernaúm É¨Ì tej teri ráamuaêareeriêi." 24 ‘Ayee nu hui tejáêamuaêixaateêe tzáahuatiêiraêa jɨmeêe, camu jaêanáj raêancuréêeviêitɨ jaêatɨ tɨ Dios jetze meêecan tíêixaxaêa aêɨÌɨme É¨Ì mej meêuun huachéjme aêujna tɨ éêemeêecan aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ. 25 ‘Jee tzɨÌteêe, ayén tiêayajna, ajmíêi tɨ auj seijreêecaêa aêɨÌjna É¨Ì Elías, muêiitÉ¨Ì mú hui seijreêecaêa íiye Israél aêɨÌɨme É¨Ì êuuca mej ruséɨjta muáêaraa. Aêájnáêɨmua, puêuri mú auuméêe aêachú cumu huaíca nineêiraêa japuan jáêitaêa mej caí chéêe viiye. Ajta, jeíhua pu huatújriêihuacaêa nainjapua tɨÌj naêa aêuun tɨ huatacáêa u Israél. 26 ‘MÉ¨Ì ajta, aêɨÌɨn Dios capu hui raataêítecaêa aêɨÌjna É¨Ì Elías tɨ huáêa jemi áêumeêen aêɨÌmej jemi É¨Ì êuuca É¨Ì mej Israél jetze éêemeêecan sino ayée pu tiraataêaíj tɨ aêuun áêumeêen aêɨÌjna jemi É¨Ì êɨÌitaêa tɨ ruséɨjta jáêaraa, aêɨÌjna tɨ aêuun éêechejcaêa u Sarepta, chajtaêa tɨ aêuun seɨÌj chuéjraêa japua eêejtémeêecantacaêa tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn Sidón. 27 ‘Ajta tɨÌêɨj auj tiêitéveecaêa aêɨÌjna É¨Ì Eliseo tɨ Dios jetze meêecan tíêixaxaêataêa, muêiitÉ¨Ì mú hui tíêicucuiêicaêa É¨Ì teɨte aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì tɨ tineájxɨ huáêahuaêiraêa jetze. MuêiitÉ¨Ì mú seijreêecaêa íiyen Israél. MÉ¨Ì ajta, capu jaêatɨ tihuáêuhuaa sino aêɨÌɨ puêu, aêɨÌjna É¨Ì Naamán, Siria tɨ éêemeêecan. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 28 JɨÌmeêen muêu ráanamuajriêi É¨Ì teɨte mej teyujtaêa huiráatei, matɨÌêɨj mi naímiêi huataníniuêucacucaêa. 29 Caêanacan mú ájhuiixɨ. MatɨÌêɨj mi yaêuvíêitɨ caêanéeri jɨmeêe, mej á puaêacɨé ruêirájtuaani u chajtaêa jetze. An mú yaêuréêeneijte aêu tɨ eêencátee É¨Ì jɨrí jetze É¨Ì tɨ japuan huachájtaêa. An mú raêancarɨénicheêe aêu tɨ eêencátee. 30 MÉ¨Ì ajta aêɨÌɨn Jesús, jáêitaêa pu huáêa jetze tanéj. Tɨêɨj jí áêuraa. 31 Tɨêɨquí aêuun aêucáane u Capernaúm, chajtaêa tɨ aêuun jetze ajtémeêecan u Galilea. TɨÌêɨj tejaêuréêene aêájna xɨcájraêa mé jetzen ruseêupi, aêɨÌɨ pu tihuaêumuáêate. 32 Jéihua pu huáêa jetze ráavatzɨ É¨Ì niuucari aêiné tɨÌj ayén tihuaêutáêixaa, yee pu tihuaêutámitɨejteêe tɨjɨÌn: âXɨee tɨ cu veêecán jɨÌn tiêitéjvee. 33 Meenti seɨÌj É¨Ì teáataêa, aêúu pu aêutéveecaêa u teyujtaêa. Tiyaaruêu pu tzajtaêan seijreêecaêa, tɨ aêij puaêa êeen. Caêanín pu jɨÌn raatajé aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 34 Ayen tɨjɨÌn: âMúêee, ¿aêiné tiêitɨÌj pej téêumuaêaree itejmi jemi, múêee Jesús, mɨ pej hui Nazarét éêemeêecan? ¿Ni piyen een jɨÌn yé taméj pej pi téjmi antipuáêajteêen? Némuamuaêate inee, jaêatɨ pej pɨÌrɨcɨ, mɨ pej Dios jemi rɨÌêɨ tíêiseijreêe. 35 Aj pu i Jesús jeíhua raêajtéêaxɨ É¨Ì tiyaaruêu tɨjɨÌn: âCapej tiêitɨÌj xajta. Huirájraa hui mɨ tevi jetze. Ajta aêɨÌɨn tiyaaruêu, aêɨÌɨ pu ráêarɨe á chuaataêa mejseíiracaêa É¨Ì teɨte. Tɨêɨj jí, caí aêij ráaruu É¨Ì tevi, aj pu i huirájraa. 36 Naímiêi mú rɨÌêɨ tiraêutaseíj É¨Ì teɨte. MatɨÌêɨj mi miyen tiuêutaúêixaa tɨjɨÌn: â¿Tiêitáani niuucarijraêa jɨÌn tiêixa? AêɨÌɨ pu hui tihuáêaijteêe É¨Ì tiyáaruêuse. Xɨee tɨ cu aêɨÌjna jɨÌn antiújmuaêareere, aêiné rumuárɨêeriêireêaraêan pu jɨÌn tíêimuarɨêe mej mi huirácɨɨne É¨Ì tiyáaruêuse É¨Ì teɨte tzajtaêa. âAyee mú tiuêutaxájtacaêa. 37 Ajta nainjapua tɨ aêuun huatacáêa, naímiêi mú ráamuaêareeriêi aêij tɨ Jesús tiêitɨÌj huáruu. 38 TɨÌêɨj jí huirájraa aêɨÌjna É¨Ì Jesús aêujna u teyujtaêa. Tɨêɨj jí aêuun aêaráêa É¨Ì Simón tɨ éêeche. Ajta aêɨÌɨn É¨Ì muêuneáraêan É¨Ì Simón, aêɨÌɨ pu tíêicuiêicaêa. PɨÌstacareêe aêɨÌjna É¨Ì êɨÌitaêa. MatɨÌêɨj mi raatáhuaviiriêi meêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨ nuêu tiráahuaateêen. 39 TɨÌêɨj ji Jesús aicaújtutzi aêɨÌjna jemi. Tɨêɨj jí raêajtéêaxɨ É¨Ì tɨ jɨÌn tíêicuiêi. Aj pu i huateápuaêarecaêa É¨Ì cuíêiniêiraêa. JɨÌmeêen puêu huateápuaêarecaêa É¨Ì cuíêiniêiraêa, aj pu i ájchee aêɨÌjna tɨ tíêicuiêicaêa. Tɨêɨj jí aêɨÌɨn tihuaêumí. 40 TɨÌêɨj huaréêecɨeenarecaêa É¨Ì xɨcaj, aêɨÌɨme É¨Ì teɨte huaêuréêenejteêaxɨ É¨Ì Jesús jemi naíjmiêica É¨Ì mej tiêicúcuiêijme. Capu tíêiseicaj naêa É¨Ì cuíêiniêiraêa. AêɨÌɨ pu huaêajtamuárɨêexɨ seɨj ajta seɨj. Tɨêɨj jí naíjmiêica tiúêuhuaa. 41 Majta meêɨÌn É¨Ì tiyáaruêuse É¨Ì mej teɨte tzajtaêa seijreêecaêa, naíjmiêi mú huiráacɨ. MatɨÌêɨj mi miyen caêanín jɨÌn tiraatajé tɨjɨÌn: âMúêee pe yaujraêan púêeen É¨Ì Dios. MÉ¨Ì ajta aêɨÌɨn É¨Ì Jesús, aêɨÌɨ pu huaêajtéêaxɨ. Capu huaêutáêa mej tiuêutaxáj aêiné méjmuaêareerecaêa tɨjɨÌn aêɨÌɨ pu aêɨÌɨn pɨÌrɨcɨ Dios tɨ án yáêujra É¨Ì É¨puari japua. 42 TɨÌêɨj tapuáêarijmeêeca, aj pu i huirájraa u chiêita É¨Ì Jesús. Aêuu pu aêaráêa aêu tɨ caí éêe tiêitɨ. Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, aêɨÌɨ mú ráahuausimeêe. MatɨÌêɨj mi meêuun aêaráêa aêu tɨ aêij éeneêe. Méjxeêeveêecaêa tɨ caí áêuraêani, tɨ aêuun aêuteáturan aêɨÌmej jemi. 43 MÉ¨Ì ajta aêɨÌɨn Jesús, ayée pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee pu ajta tiúêujxeêeveêe nej tihuaêutáêixaateêen É¨Ì seica É¨Ì teɨte mej méyee huachéjme neêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì niuucari tɨ rɨÌêɨ tihuaêutáêasin, É¨Ì tɨ ajta jɨÌmeêen raxájta tɨ aêɨÌɨn Dios yen huataseíjreêesin íiyen chaanaca japua tɨ i yen tiuêutaêaíjta tɨÌj naêa veêetÉ¨Ì yen seijreêe. Ayee nu hui êeen jɨÌn mú aêuvéêemej. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 44 Ajta aêɨÌɨn Jesús, aúcheêe pu tihuáêaêixaateêecaêa u tihuaêatéyujtaêa jetze tɨÌj naêa aêuun tɨ huatacáêa u Judea.