MATTHEW 12

1 Ãídá’ Jews daagodnÅsiníí bijįį Jesus tÅ‘oh nagháí hentííníí yiyi’yú higaaÅ; bitsiÅke’yu yiÅ hikaahgo shiá¹Ã¡’ daasilįįgo tÅ‘oh nagháí binest’Ä’ nadaayiá¹iiÅgo daayiyÄÄ nkegonyaa. 2 Pharisees daanlíni daabiÅtsÄÄdá’ gábiÅá¹ii, Díőįį, godilziníí bijįį doo baa nach’ighaa dahíí nitsiÅke’yu yaa nakai. 3 Jesus gádaabiÅá¹ii, Ya’ David hik’e yiÅ nakaihíí biÅgo shiá¹Ã¡’ daasilįįgo, hago ádaasdzaa láŠshįhíí doo hwahá baa da’ohshiih da née? 4 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ daach’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ ha’akaigo, báŠBik’ehgo’ihi’á¹aÅ ye’ okÄÄhgo baa hi’né’go nii’né’ n’íí, doo daayiyÄÄgo bágoz’ánihi daayiyą́ą́, áí báÅhíí okÄÄh yedaabik’ehi zhą́ daayiyÄÄgo goz’ánihi. 5 Da’ch’okÄÄh goz’ÄÄ yuá¹e’ okÄÄh yedaabik’ehi godilziníí bijįį doo daagodnÅsį da ndi doo bee bída’itah dahíí, begoz’aaníí bek’e’ eshchiiníí biyi’ doo hwahá baa da’ohshiih da née? 6 DzÄÄgee hadíŠda’ch’okÄÄh goz’aaníí yitisgo at’éhi naghaa, nohwiÅdishá¹ii. 7 Dawahá nastseedgo bedaashich’okÄÄhíí bitisgo ná¹ee Åaadaach’oba’íí hásht’į́į́, á¹iigo aá¹Ã­Ã­híí bídaagonoÅsįyúgo, shíí, doo shaa dahgoz’ÄÄ dahíí, doo shaa yádaaÅti’ da doleeÅ ni’. 8 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, godilziníí bijįį ndi beshik’eh. 9 Ãídí’ dahiyaadá’ Jews ha’ánáÅséh goz’ÄÄ yuá¹e’ ha’ayáá. 10 Ãígee ná¹ee bigan daÅa’ázhiá¹Ã©Ã© binawod ásdįįdi itah sidaa lę́k’e. Ná¹ee Åa’i Jesus dant’éhéta bee baa dahgosit’aa daanzįgo nayídaadiÅkid gádaaá¹iigo, Ya’ godilziníí bijįį ná’ch’ilziihíí begoz’ÄÄ née? 11 Jesus gádaabiÅá¹ii, Nohwitahyú ná¹ee Åa’ bidibeÅį́į́ daÅa’áhi godilziníí bijįį o’i’áŠyuá¹e’ ogo’yúgo, yiÅtsoodgo hanáidishood ya’? 12 Ná¹ee dibeÅį́į́ yitisgo ílį́į́ go’į́į́! Ãík’ehgo godilziníí bijįį nÅt’éégo ánách’ot’įįÅgo goz’ÄÄ. 13 Ãídí’ ná¹ee bigan binawod ásdįįdi yich’į’ gáá¹Ã­Ã­, Yushdé’ dahdinlá¹Ã­h. Ãík’ehgo bich’į’ dahdidilá¹iigo bigan nádzii, Åahzhiá¹Ã©Ã©híí ga’at’éé násdlį́į́. 14 Ãídí’ Phárisees daanlíni ch’ékaigo, hagot’éégo Jesus daayiziÅhee doleeÅíí yaa nadaagoshchįį. 15 Jesus díí yígóÅsįgo áídí’ dahnyaa: ná¹ee biké’ dahnánÅsÄÄ, áí dawa náyihilziih; 16 Ãídí’ gádaayiÅá¹ii, Ch’ídaashinoh’aah hela’: 17 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi, Esáias holzéhi, gáná¹iidíí begolá¹e’go ánágot’įįÅ, 18 Shinal’a’á, haÅtííníí, shiÅ nzhóni, shiyi’siziiníí biÅ dábik’ehyú át’éhi daaneőį́į́: shiSpiritâhíí biká’zhį’ ashÅéhgo doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ dábik’ehyú ágot’eehíí yaa nagolá¹i’ doleeÅ. 19 Doo nagontÅ‘og nago’aa da, doo dilwosh da doleeÅ; da’intínyú bizhiihíí doo hadíŠyidits’ag da doleeÅ. 20 Dábik’ehyú ánách’ot’įįÅíí itis silįįgo áyíílaazhį’ tÅ‘oh hichÇ«Ç«díí doo yitíh da, túkÇ«’íí beh hiit’i’íí dét’įh daÅchiihíí doo yinÅtsees da doleeÅ. 21 Bíí bizhi’íí doo Jews daanlįį dahíí bada’oÅíí doleeÅ. 22 Ná¹ee Åa’ ch’iidn isná ábiÅsini biá¹Ã¡Ã¡ ágodįh, Åa’íí doo yaÅti’ dahi baa biÅ ch’ikaigo náyilziih: áí ná¹ee doo yaÅti’ da n’íí yaÅti’ Åa’íí go’įį násdlį́į́. 23 Ná¹ee dawa biÅ díyadaagot’eego gádaaná¹iid, ÃÅ David biYe’ at’į́į́ ya’? 24 Phárisees daanlíni áí daidezts’ÄÄdá’ gádaaná¹ii, Ch’iidn nant’án, Beélzebub holzéhi, binawodíí bee díí ná¹ee ch’iidn hainihiyood, daaá¹ii. 25 Natsídaakeesíí Jesus yígóÅsįgo gádaayiÅá¹ii, Ná¹ee daÅaháyú binant’a’ golííníí dabíí iÅch’į’ nanágonÅkaadyúgo da’ílíí hileeh; kįh gozá¹ilgee daagolííníí dagohíí dáÅa’ naháztaaníí dabíí iÅk’ídahnájahyúgo doo aá¹ahyú bengonowáh át’éé da: 26 Satan ná¹ee biyi’dí’ Satan hainihiyoodyúgo, dabíí ích’į’ naná’idziid; áík’ehgo yebik’ehíí hagot’éégo Åzaad begoldoh? 27 Shíí Beélzebub bee ch’iidn haniisoodyúgo, nohwíí daanohwiye’íí hadíŠbee ch’iidn hadainiyood áídá’? Ãík’ehgo daanohwiye’íí ch’í’á¹ah ádaanohwile’. 28 Ãídá’ Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ biSpirit bee ch’iidn haniisoodyúgo, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ nohwitahyú iÅk’idá’ nant’aa. 29 Hagot’éégo Åa’ ná¹ee nalwodi bigowÄ yuá¹e’ ha’ách’ighaago dawahá bíyééhíí ch’in’įįh? Ná¹ee nalwodíí ntsé Åích’iltőó hik’e go’į́į́. Ãídá’ dawahá bíyééhíí bits’ą́’ ch’in’įįh. 30 HadíŠdoo biÅ gonsht’įį dahíí shich’į’ got’ínihi at’éé; hadíŠdoo biŠíÅa’áná’ishdle’ dahíí shits’ą́’ ts’iÅtįįgo áile’hi at’éé. 31 Ãík’ehgo gádaanohwiÅdishá¹ii, KonchÇ«’íí dawa Åa’íí Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ dénchÇ«’go baa yách’iÅti’híí bighÄ kaa nágodit’aah doleeÅ: áídá’ Holy Spirit dénchÇ«’go baa yách’iÅti’yúgohíí doo kaa nágodinot’aah at’éé da. 32 Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, dénchÇ«’go shaa yách’iÅti’híí bighÄ kaa nágodit’aah doleeÅ: áídá’ Holy Spirit dénchÇ«’go baa yách’iÅti’híí bighÄ doo kaa nágodinot’aah at’éé da, díí jįį goldohíí hik’e nágoldohíí ndi. 33 Ch’il nÅt’ééyúgo, binest’Ä’ aÅdó’ nÅt’éé ngolníí; áídá’ ch’il dénchÇ«’yúgo, binest’Ä’ aÅdó’ dénchÇ«’ ngolníí; ch’il hago’at’ééhíí binest’Ä’ bee bígózini at’éé. 34 Ch’osh bik’asda’ golííníí k’ehgo haÅinoÅt’įįÅíí, hagot’éégo nÅt’éégo yádaaÅti’, nchÇ«’go ádaanoht’eedá’? Kojíí yuá¹e’ hagot’éégo goz’ÄÄ shįhíí bee yách’iÅti’hi at’éé. 35 Kojíí yuá¹e’ nÅt’éégo goz’aaníí bee nÅt’éégo ách’ít’éhi at’éé: kojíí yuá¹e’ nchÇ«’go goz’aaníí bee nchÇ«’go ách’ít’éhi at’éé. 36 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee yándaago’aahíí bijįį ná¹ee yati’ da’ilíníhíí dawa yee hadaadzi’ n’íí bighÄ baa yá’iti’doleeÅ, nohwiÅdishá¹ii. 37 Niyati’ n’íí bee nÅt’éégo áÅt’ééhíí ná ha’dodzih, dagohíí niyati’ n’íí bee nángodot’aaÅ. 38 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi hik’e Phárisees daanlíni Åa’ Jesus gádaayiÅá¹ii, IÅch’ígó’aahíí, godiyįhgo be’ígóziníí Åa’ nohwiÅ ch’í’á¹ah áÅle’. 39 Yich’į’ hananádziigo gádaayiÅá¹ii, NchÇ«’go ádaat’éhi nant’į’ nakaihi daaÅinolt’įįÅíí godiyįhgo be’ígóziníí yiká daadéz’įį; áídá’ be’ígóziníí doo biÅ ch’í’á¹ah ádaalá¹e’hi at’éé da, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú na’iziidi n’íí, Jonas holzéhi, ná¹ee bich’į’ be’ígózįh alzaahíí zhą́. 40 Jonas taagi jįį hik’e taagi tőé’ Åóg nchaahíí bibid sitįįhíí k’ehgo shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, taagi jįį hik’e taagi tőé’ Åeyi’ sitį́į́ doleeÅ. 41 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee yándaago’aahíí bijįį ná¹ee Nínevehgee daagolį́į́ n’íí daahizįįgo ná¹ee daaÅinolt’įįÅíí yaa yádaaÅti’go, Nohwíí nohwitisgo daanchÇ«’ ni’, daadidoá¹iiÅ: Nínevehgee daagolííníí Jonas yaÅti’go daidezts’ÄÄdá’ binchÇ«’íí yits’ą́’zhį’ ánádaasdzaa; áídá’ k’adíí Jonas bitisgo ánsht’éhi niyáá. 42 Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ ná¹ee yándaago’aahíí bijįį isdzán nant’ánihi hayaadí’go nyááhíí hizįįgo ná¹ee daaÅinolt’įįÅíí yaa yaÅti’go, Shíí shitisgo daanchÇ«’ ni’, didoá¹iiÅ: áŠdázhǫ́ Åzaadí’ Åyáá, Sólomon bigoyÄ’ yidits’į́hgo; áídá’ k’adíí Sólomon bitisgo ánsht’éhi niyáá. 43 Spirit nchÇ«’íí ná¹ee yiyi’dí’ háyáádá’ tú ádįhyú aanádaaÅ, hayú hanayóoÅíí yiká hantaago; áídá’ doo hagee da lę́k’e. 44 Ãík’ehgo gáá¹Ã­Ã­, Shíí shigowÄyú hadí’ níyáá n’ííyú nádésdzá; bigowÄ n’íí doo nt’é siné’ da, nágolzhoogo dawahá nzhÇ«Ç«go neheshjaayú nádzá. 45 Ãík’ehgo spirits gosts’idi daanchÇ«’i yiÅ nakai, bíí bitisgo daanchÇ«’ihi, áí gowÄ yuá¹e’ yiÅ ha’akáhgo áígee ndaagoleeh: áík’ehgo ná¹ee ntsédá’ át’éé n’íí bitisgo at’éé hileeh. Ãík’ehgo díí nchÇ«’go daaÅinolt’įįÅíí aÅdó’ ágát’éé doo. 46 Jesus ná¹ee íÅa’adzaahíí t’ah yich’į’ yaÅti’dá’, bą́ą́ hik’e bik’isyú dadáÅyú nadaazį, yich’į’ hadaadzii hádaat’įįgo. 47 Ná¹ee Åa’ gábiÅá¹ii, Nimaa hik’e nik’isyú dadáÅyú nadaazį, nich’į’ hadaadzii hádaat’įįgo. 48 Ná¹ee biÅ nagosá¹i’íí gáyiÅá¹ii, HadíŠshimaa, hadíŠshik’isyú? 49 BitsiÅke’yu yich’į’ dahdidilá¹iigo gáá¹Ã­Ã­, Kú shimaa hik’e shik’isyú! 50 DahadíŠshiTaa yaaká’yú dahsdaahÅ yikísk’eh at’ééhíí shik’isn, dagohíí shilah, Åa’íí shimaa at’éé.