MARK 8

1 Ãí benagowaadá’ ná¹ee Åą́ą́go íÅa’adzaa, doo nt’é daiyÄÄ dago Jesus bisiÅke’yu, Yushdé’, yiÅná¹iidgo gádaayiÅá¹ii, 2 Ná¹ee íÅa’at’ééhíí baa daach’oshba’, dá biÅ nashkaigo taagiskÄÄ, k’adíí doo nt’é daiyÄÄ da. 3 BigowÄyú dáshiá¹Ã¡’ onádaasiÅ‘a’yúgo, nákaahyú dánko shiá¹Ã¡’ yik’ee odaatÅish: Åa’íí Åzaadí’ neheskaihíí bighÄ. 4 BitsiÅke’yu gádaabiÅá¹ii, Da’igolį́į́gee hadí’ báŠnádaach’idiné’, díí ná¹ee bá daan’né’go? 5 Jesus gádaabiÅá¹ii, BáŠdijolé da’kwíí nadaahné’? Gosts’idi, daaá¹ii. 6 Ãígee ná¹eehíí, Ni’yú dinohbįh, daayiÅá¹ii: áídí’ báŠgosts’idi náidnné’go ya’ihénzįgo oskÄÄdí’ iÅk’ídaizné’go bitsiÅke’yu yaa daizné’, ná¹ee yitada’iá¹iihgo; áík’ehgo yitada’izá¹ii. 7 Åóg aÅts’ísę́híí da’ayą́hágo aÅdó’ nadaané’: áí ya’ihénzįgo oskÄÄdgo, Díí aÅdó’ ná¹ee bitadaahá¹iih, á¹ii, Jesus. 8 Ãík’ehgo da’iyÄÄgo náda’isdįįd: áídí’ ch’ékaadíí táts’aa gosts’idi bik’ehgo nádaihezlaa. 9 Ná¹ee dį́į́dn doo náhóltagyú áhoÅánishį da’iyÄÄ: áídí’ onádaihes’a’ lę́k’e. 10 Dagoshch’į’ bitsiÅke’yu biÅgo tsina’eeÅíí beh hikai, áídí’ Dalmanútha golzeeyú biÅ nda’iz’eel. 11 Phárisees baa hikaigo yiÅ Åahada’dit’áh nkegonyaa, bídaantááh daanzįgo gádaabiÅá¹ii, Yaaká’dí’ godiyįhgo be’ígózini nohwiÅ ch’í’á¹ah áÅle’. 12 Jesus biyi’siziiníí doo biÅ gozhǫ́ǫ́ dago gáá¹Ã­Ã­, Nt’é bighÄ díí daaÅinolt’įįÅíí be’ígózini yiká daadéz’įį? Da’aá¹ii gádaanohwiÅdishá¹ii, be’ígózini doo biÅ ch’í’á¹ah ádaalá¹Ã©hi at’éé da. 13 Ãídí’ tsina’eeÅíí yeh nanadzaago hanaayú yits’ą́’ biÅ naná’diz’eel. 14 BitsiÅke’yu báŠyínádaasá¹ah ni’, daÅa’á zhą́ tsina’eeÅíí biyi’ si’ÄÄ lę́k’e. 15 Jesus biÅ ch’ígó’aahgo gádaabiÅá¹ii, BáŠbenilzooÅé Phárisees daanlíni bíyééhíí, Åa’íí Hérod aÅdó’ bíyééhíí baa daagonohsÄÄ. 16 BitsiÅke’yu iÅch’į’ yádaaÅti’go gádaaá¹ii, BáŠdoo daasii’né’ dahíí bighÄ aá¹Ã­Ã­. 17 Jesus ádaaá¹iihíí yígóÅsįgo gábiÅá¹ii, Hant’é bighÄ báŠdoo daasoné’ dahi baa iÅch’į’ yádaaÅti’? Ya’ doo hwahá bídaagonoÅ‘aah da, doo nohwiŠídaagozį da nee? Ya’ nohwijíí t’ah daantÅ‘iz? 18 Nohwiá¹Ã¡Ã¡ daagolį́į́dá’ doo bee daadeh’į́į́ da née? Nohwijeyi’ daagolį́į́dá’ doo bee ídaayesóÅts’ÄÄ da née? Ya’ doo bínádaaÅá¹iih da née? 19 BáŠdijolé ashdla’i iÅk’ídaasiiné’go ná¹ee ashdladn doo náhóltago bá da’dená’ n’dá’, ch’ékaadíí da’kwíí táts’aa bik’ehgo Ådaahesolaa láÅ? Gosts’idi, daaá¹ii. 20 BáŠdijolé gosts’idi iÅk’ídaasiiné’go ná¹ee dį́į́dn doo náhóltago bá da’dené’ n’dá’, ch’ékaadíí da’kwíí táts’aa bik’ehgo Ådaahesolaa láÅ? Gosts’idi, daaá¹ii. 21 Ãík’ehgo Jesus gánádo’á¹iid, Nt’é bighÄ doo nohwiŠídaagozį da? 22 Ãídí’ Jesus Bethsáidayú Åyáá; áígee ná¹ee biá¹Ã¡Ã¡ ágodini baa biÅ ch’ikaigo, Bik’enlá¹Ã­h, daabiÅá¹iigo nádaabokÄÄh. 23 Ãík’ehgo ná¹ee biá¹Ã¡Ã¡ ágodinihíí bigan yiÅtsoodgo kįh gozá¹ilíí bits’ą́’yú oyilǫ́ǫ́z; ákú biá¹Ã¡Ã¡ yik’ídihizheedá’ yiká’ ndelá¹iihgo gáyiÅá¹ii, Nt’éhéta hí’į́į́ née? 24 Déz’įįgo gáá¹Ã­Ã­, Ná¹ee hikahgo daash’įį ndi t’iis hikahi ga’at’éé. 25 Jesus ná¹eehíí biá¹Ã¡Ã¡ yiká’nnádelá¹iihdá’, Díőįį, biÅá¹ii; áníita biá¹Ã¡Ã¡ nágosdlįįgo ná¹ee dawa nÅt’éégo yo’įį lę́k’e. 26 Ãídí’ Jesus gowÄyú onábíőa’ gábiÅá¹iigo, Kįh gozá¹ilyú dáko nádódáh hela’, hadíŠbiÅ nagolá¹Ã­’ hela’. 27 Ãídí’ Jesus bitsiÅke’yu biÅgo Caesaréa Philíppi golzéhi biá¹aayú kįh nagozá¹ilyú okai: hikaahyú bitsiÅke’yu nayídaadiÅkidgo gáyiÅá¹ii, Ná¹ee hadíŠát’į́į́ daashiÅá¹ii? 28 GádaabiÅá¹ii, Åa’, John, Baptize ágole’ n’íí át’į́į́, daaniÅá¹ii; Åa’ihíí, Elías at’į́į́, Åa’ihíí, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binkááyú nada’iziidi n’íí Åa’ at’į́į́, daaniÅá¹ii. 29 Jesus gádaabiÅá¹ii, Nohwíí nohwich’į’yúgohíí, hadíŠát’į́į́ daashiÅdohá¹ii? Ni Christ ánt’į́į́, yiÅá¹ii, Peter. 30 Jesus gádaabiÅá¹ii, HadíŠshaa biÅ nadaagoÅá¹i’ hela’. 31 Ãídí’ biÅ ch’ídaago’aah nkenágodidzaa gáá¹Ã­Ã­go, Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, doo aÅch’ídn shiniigodilá¹Ã©h da, Jews yánazíni, okÄÄh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Åa’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi doo hádaashit’įį dago shidizideedá’ taagi jįį hileehgo naadishdáh. 32 Ãí doo nainőį’ dago aá¹Ã­Ã­. Ãídá’ Peter bich’į’ yaÅti’ nkegonyaago, Doo áná¹ii da, biÅá¹iigo. 33 Ãídá’ Jesus t’ÄÄzhį’ adzaago bitsiÅke’yu Åa’ihíí yich’į’ déz’įįdgo Peter nÅdzilgo bich’į’ hadziigo, Satan, yúwehyú shiké’zhį’ áná¹e’: Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binatsekeesíí k’ehgo doo natsíÅkees da lÄÄ, ná¹ee binatsekeesíí zhą́ bee natsíÅkees, biÅá¹ii. 34 Ãígee ná¹eehíí bitsiÅke’yu biÅgo yiká áná¹iidgo gádaayiÅá¹ii, DahadíŠshiké’ dahdigháh hát’į́į́yúgo, ídaayo’á¹ahdá’ bitsį’iÅna’áhi dahyidotįįhgo shiké’ dahdowáh. 35 DahadíŠbi’ihi’á¹a’ yaa biÅ goyééhíí áí bits’ą́’ da’ilíí hileeh: áídá’ dahadíŠídaayis’á¹ahgo shíí shighÄ Åa’íí yati’ baa gozhónihíí bighÄ bi’ihi’á¹a’ da’ilíí silįį’į́į́, áŠihi’á¹aa doo ngonel’ÄÄ dahíí yee hiá¹aa doleeÅ. 36 Ni’gosdzáŠdágoz’ÄÄ nt’éégo ch’ist’įįdá’, koyi’sizíni da’ilíí silįįyúgo, áí hant’é bits’ą́’dí’ ch’it’įįh? 37 Dagohíí koyi’sizíni hant’é bideá¹Ã¡ nch’iné’? 38 Díí nchÇ«’go nant’į’ nakaigo daaÅinolt’įįÅíí bitahgee dahadíŠshik’e ídaayándzįhíí, Åa’íí shiyati’ yik’e ídaayándzįhíí, shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, aÅdó’ áŠbik’e ídaayánsdzį doo, nánshdáhgee, shiTaa bits’ą́’idindláádíí bee shits’ą́’idindláádgo, binal’a’á yaaká’yú daagolííníí dilzini biÅ nánshkáhgo.