MARK 9

1 Jesus gádaabiÅá¹ii, Da’aá¹ii gánohwiÅdishá¹ii, kúgee nadaaziiníí Åa’ dá doo da’itsaahíí dailįhé Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ binawod golį́į́go nant’aa nkegonyaago daayiÅtséh. 2 Ãídí’ gostáŠiskÄÄgee Peter, James hik’e John, Jesus dasahndi yiÅ okai lę́k’e, dziÅ n’ááyú; áígee binadzahgee Jesus Åahgo ánolįh silįį. 3 Bidiyágé bik’ina’didlaad silįį, zas k’ehgo Åigaigo, ná¹ee ni’gosdzáŠbiká’gee doo hadíŠágát’éégo Åigaigo áyóle’ at’éé da. 4 Ãígee Moses hik’e Elías biÅ daanlįįgo silįį: Jesus yiÅ yádaaÅti’go. 5 Peter Jesus gáyiÅá¹ii, NohweBik’ehÅ, kú nkaihíí nohwá nzhÇ«Ç«; tÅ‘ohdahskáŠtáágo ádaagohiidle’; Åa’ ni ná, Åa’ihíí Moses bá, Åa’ihíí Elías bá. 6 Nt’éshÄ’ dishá¹ii nzį lę́k’e; Ådaaldzidhíí bighÄ. 7 Ãígee yaak’os biká’ dahiyaa: nt’éégo yaak’os biyi’dí’ yati’ daidezts’ÄÄ gáá¹Ã­Ã­go, Díínko shiYe’ shiÅ nzhóni; hódaayeÅts’ą́ą́. 8 Dagoshch’į’ bitsiÅke’yu Åédaadnghalgo, ná¹ee doo Åa’ dadá’ Jesus zhą́ itah sizįįgo daayo’įį. 9 DziÅdí’ nkenádikaigo, Jesus gádaabiÅá¹ii, DaahoÅtsÄÄ n’íí hadíŠbiÅ nadaagoÅá¹i’ hela’, shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, dasitsÄÄdí’ naadisdzaago zhą́. 10 Ãík’ehgo áá¹Ã­Ã­ n’íí doo hadíŠyiÅ nadaagolá¹i’ da lę́k’e, áídá’ gádaaÅiÅdi’á¹ii, Nt’éshÄ’ áiÅá¹ii, dasitsą́ą́dí’ naadishdáh, á¹iihíí? 11 BitsiÅke’yu nabídaadiÅkidgo gádaabiÅá¹ii, Hant’é bighÄ Elías dantsé hígháh, daaá¹ii, begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi? 12 Jesus gádaabiÅá¹ii, Elías da’aá¹ii dantsé hígháhgo dawahá iÅch’į’nádaidle’; áídí’ shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, díí k’ehgo shaa k’e’eschchįį lę́k’e, doo aÅch’ídn shiniigodilá¹e’ da, Åa’íí doo shiÅ da’ch’oÅtag da doleeÅ. 13 Ãídí’ gánohwiÅdishá¹ii, Elías iÅk’idá’ nyáádá’ baa k’e’eshchiiníí k’ehgo ná¹ee dabíí hádaat’įįyú ánádaayol’įįŠlę́k’e. 14 Ãídí’ bitsiÅke’yu Åa’ihíí yaa nákaidá’ ná¹ee Åą́ą́go biá¹aayú nadaazįįgo begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi yiÅ Åádaadit’áhgo Jesus yiÅtsÄÄ. 15 Ná¹ee dawa Jesus daayiÅtsÄÄgo biÅ díyadaagot’ee, áídí’ dagoshch’į’ baa biÅ daagozhǫ́ǫ́go bich’į’ nádnkįį. 16 Ãígee begoz’aaníí ye’ik’eda’iÅchíhi gádaayiÅá¹ii, Nt’é baa biÅ Åadaadoht’áh láÅ? 17 Ãík’ehgo ná¹ee íÅa’at’ééhíí Åa’ gáá¹Ã­Ã­, IÅch’ígó’aahíí, shiye’ naa biÅ ní’áázh, spirit nchÇ«’i biyi’ golį́į́go doo yaÅti’ da. 18 Dahagee nabihiÅaagee nádinigis; áídí’ bizédí’ táÅwosh hahigháh hileeh, biwoo’íí ÅíidiÅk’ash, Åa’íí doo nÅdzil da hileeh: nitsiÅke’yu hadainihiyoodgo nádaahoshkÄÄh: ndi doo hagot’éégo da ni’. 19 Jesus gábiÅá¹ii, Nohwi’odlÄ’ édaadįhgo daaÅintoÅt’įįÅíí, dahosahzhį’ nohwiÅ nahashtÄÄ? Dahosahzhį’ lÄÄ nohwidag ánsht’ee? Yushdé’, niye’ shich’į’ biÅ nn’áash. 20 Ãík’ehgo ishkiinhíí baa biÅ hikai: nt’éégo spirit nchÇ«’ihíí Jesus yiÅtsÄÄdá’ dagoshch’į’ ishkiinhíí nádinigisgo ni’yúnágo’; áígee anáyis lę́k’e, bizédí’ táÅwosh hahigháhdá’. 21 Jesus ishkiin bitaahíí nayídiÅkid gáá¹Ã­Ã­go, Dadá’ át’į́į́ godeyáhi? AÅts’í ę́Ädá’ át’íni, á¹ii. 22 Åahgee spirit nchÇ«’ihííkÇ« biyi’ onábiÅt’ee, tú aÅdó’ biyi’ onábiÅt’ee, biziÅheego ch’éh ábiőįįgo; bínil’ą́ą́yúgo nohwaa ch’onbaahgo nohwich’oná¹ii. 23 Jesus gábiÅá¹ii, OndlÄÄyúgo, dahadíŠodlaaníí dawahá bá Åaalá¹e’hi at’éé. 24 Dagoshch’į’ ishkiinhíí bitaa hichago nádidilghaazhgo gáá¹Ã­Ã­, Shíí oshdlÄÄ; doo oshdlÄÄ dagee oshdlÄÄgo áshíÅÅsį. 25 Jesus ná¹ee Åą́ą́go bich’į’ dahikeego yiÅtsÄÄdá’ spirit nchÇ«’i nÅdzilgo yich’į’ hadziigo gáá¹Ã­Ã­, Spirit nchÇ«’i Ålíni, doo yáÅÅti’i da, doo idints’agi da, biyi’dí’ halyeedá’ t’ÄÄzhį’ onándáh hela’, niÅdishá¹ii. 26 Ãídí’ spirit nchÇ«’íí nádidilghaazhdá’ nádinigisgo ábíílaago biyi’dí’ háyáá; áídí’ ishkiinhíí daztsáni k’a’ánolįh silįį; áík’ehgo ná¹ee Åą́ą́go, DaztsÄÄ lÄÄ, daaá¹ii lę́k’e. 27 Ãídá’ Jesus ishkiinhíí bigan yiÅtsoodí’ náidnlÇ«Ç«zgo hizį’. 28 Ãídí’ Jesus kįh yuá¹e’ ha’ayáádá’ bitsiÅke’yu dasahndi nabídaadiÅkidgo, Nohwihíí nt’é bighÄ doo hadaandzood da láÅ? daabiÅá¹ii. 29 Jesus gádaabiÅá¹ii, Spirit nchÇ«’i ga’at’éhihíí dáshiá¹Ã¡’ da’ch’okÄÄhgo zhą́ habidi’nedzoodhi at’éé. 30 Ãídí’ dahnanáskaidá’ Gálilee golzeeyú ch’ékai; áídá’ Jesus akú naghaa ndi ná¹ee doo Åa’ bígóÅsį hat’į́į́ da. 31 BitsiÅke’yu biÅ ch’ídaago’aah gáá¹Ã­Ã­go, Shíí, ná¹ee k’ehgo Niyááhíí, ná¹ee bilák’e shi’dolteeÅgo daashiziÅhee; áídí’ taagi jįį hileehgo naadishdáh. 32 Hant’é á¹iigo aá¹Ã­Ã­híí doo biŠídaagozį da, áídá’ nabídaadiÅkidzhį’ nédaaldzid. 33 Jesus Capérnaum golzeeyú Åyáá: áígee kįh yuá¹e’ ha’ayáádá’ bitsiÅke’yu nayídaadiÅkid gáá¹Ã­Ã­go, Hohkaahyú nt’é baa ÅiÅ nadaagoÅá¹i’? 34 Ãídá’ doo hant’é daaá¹ii da: Nohwitahyú hadíŠitisgo at’éhi? daaÅiÅdi’á¹ii ni’, hikaahyú. 35 Ãígee Jesus nezdaago nakits’ádahíí yiká áná¹iidá’ gádaayiÅá¹ii, DahadíŠshíí dantsé le’ nzįyúgo, áŠiké’zhį’ hileeh doo, áŠdawa yá áiőįį doo. 36 ChÄgháshé Åa’ íÅá¹Ã­’gee nyinlǫ́ǫ́z: áídí’ dahyinÅtįįgo bitsiÅke’yu gádaabiÅá¹ii, 37 DahadíŠshizhi’íí binkááyú chÄgháshé díí ga’at’ééhíí náidnÅtįįyúgo, shíí náshidnÅtíni at’éé; Åa’íí dahadíŠnáshidnÅtiiníí doo shíí zhą́ náshidnÅtįį da ndi shides’a’íí aÅdó’ náidnÅtíni at’éé. 38 John gábiÅá¹ii, ShiNant’a’, ná¹ee Åa’ doo biÅ daandlįį dahíí nizhi’íí binkááyú ná¹ee biyi’dí’ ch’iidn hainiyoodgo daahiit’įį; áík’ehgo, Doo ágáÅt’įį da, daabiÅn’á¹iid, doo biÅ daandlįį dahíí bighÄ. 39 Ãídá’ Jesus gábiÅá¹ii, Doo ágádaabiÅdohá¹ii da: dahadíŠshizhi’íí binkááyú godiyįhgo áná’ol’įįÅíí, doo dénchÇ«’égo áshiÅdoá¹i’ at’éé da. 40 HadíŠdoo nchÇ«’go nohwich’į’ na’iziid dahíí, áŠbiÅ daagohiit’įį. 41 HadíŠshizhi’íí bighÄ, Christ bíyéé daanohÅįįhíí bighÄ, idee bee tú nohwá nayiziidíí, da’aá¹iigo gánohwiÅdishá¹ii, Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bich’į’ nayihiá¹iiÅíí da’aá¹iigo bíyéé doleeÅ. 42 DahadíŠdíí doo ízisgo ádaat’ee da ndi daashodlaaníí daÅa’á nchÇ«’go at’į́į́go áile’íí, áŠtséé be’ik’áhi nchaahi bik’osyú bidestÅ‘Ç«Ç«go túnteel beh hilt’e’go bá nzhÇ«Ç« doleeÅ ni’. 43 Nigan nchÇ«’go ánát’įįŠáníÅsįyúgo nadnÅgeesh; nigan daÅa’á ádįh ndi dahazhį’ ihi’á¹aahíí biyi’ oná¹Ã¡hgo doo hago at’éé da, áídá’ nigan nakigo ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’i, kÇ«’ dahazhį’ diltÅi’íí biyi’ yuyaa oná¹Ã¡hyúgo doo ná nzhÇ«Ç« da: 44 Ãkú ch’osh doo naná¹e’ da, Åa’íí kÇ«’ doo nÅtséés da. 45 Nikee nchÇ«’go ánát’įįŠáníÅsįyúgo nadnÅgeesh; nikee daÅa’á ádįh ndi dahazhį’ ihi’á¹aahíí biyi’ oná¹Ã¡hgo doo hago at’éé da, áídá’ nikee nakigo ch’iidn bikÇ«’ diltÅi’i, kÇ«’ dahazhį’ diltÅi’íí biyi’ yuyaa oni’dolt’e’yúgo doo ná nzhÇ«Ç« da: 46 Ãkú ch’osh doo naná¹e’ da, Åa’íí kÇ«’ doo nÅtséés da. 47 Niá¹Ã¡Ã¡ nchÇ«’go ánát’įįŠáníÅsįyúgo ha’aah; niá¹Ã¡Ã¡ daÅa’á ádįh ndi Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ bilaÅtőáhgee goz’ÄÄ yuá¹e’ ha’áná¹Ã¡hgo doo hago at’éé da, áídá’ niá¹Ã¡Ã¡ nakigo ch’iidn bikÇ«’ dahazhį’ diltÅi’i biyi’ yuyaa oni’dilt’e’yúgo doo ná nzhÇ«Ç« da: 48 Ãkú ch’osh doo naná¹e’ da, Åa’íí kÇ«’ doo nÅtséés da. 49 Daakówa kÇ«’ bee hadaakodilá¹e’ doleeÅ, ishįįh k’ehgo, be’okÄÄhíí natseedgo Bik’ehgo’ihi’á¹aÅ baa hi’á¹iiÅíí ishįįh bee daadilk’Ç«sh doleeÅ. 50 Ishįįh nÅt’éé ndi doo nk’ǫ́ǫ́zh da silįįyúgo, nt’é bee nk’ǫ́ǫ́zhgo ánálá¹e’? Nohwiyi’ ishįįh daagolį́į́ le’, áídí’ iÅch’į’ daanohjÇ«Ç« le’.