San Marcos 14
WBT1 Puêuri tɨÌn aêájna tejaêuréêenejsimeêeca matɨÌêɨj puaêa tÃêiyestehuaêa meêɨÌjna jɨmeêe cáneêaxɨ mej huáêacuiêini, majta mej pan cuaêaca tɨ caà levadura ranaxca. Ayee pu téêaturaacaêa huaêapua xɨcaj. Majta meêɨÌn É¨Ì mej tÃhuaêuêaÃjteêe teyujtaêa, majta aêɨÌɨme É¨Ì mej téêeyuêuxaca, aêɨÌɨ mú tihuaúrixaa aêij mej yeêà avÃitzi jɨÌn tiraatéeviêi É¨Ì Jesús mej mi raajéêica. 2 Ayee mú tÃêiruixaateêecaêa tɨjɨÌn: âIjii catu raatéviêira. Aj tu ti tiyen rɨni matɨÌêɨj tiúêuyesten É¨Ì teɨte. TÉ¨Ì puaêa tiyen huárɨni Ãjii, ayée tu huaêutájaaxɨejteêesin É¨Ì teɨte. Aj mú mi huatanÃniuêucacu téjmi jemi. AêɨÌj pu jɨÌn tamuárɨêeristeêe aêame tɨ puaêa teraatéeviêi teêaêájna. âAyee mú tiuêutaxájtacaêa. 3 Meenti aêɨÌɨn É¨Ì Jesús, aêujna aêutéveecaêa u Betania. Aêuu pu aêutéveecaêa aêu tɨ éêeche aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨÌn Simón. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì mej miyen ratamuáêamua tɨjɨÌn TÉ¨Ì tineájxɨ huáêireêaraêan jetze É¨Ì atzaj. TɨÌêɨj aêɨÌɨn Jesús huatecaÃca meesa jetze, seɨj pu aveêeréêene. êÆÌitaêa pu púêeen aêɨÌjna. AêÉ¨Ì pu limeeta huajáasimeêe rumuájcaêa jetze. HuÃjpiticaêa aêɨÌjna É¨Ì tiêitɨÌ. Tetej limeetajraêa pu puêeeneêe. Ajta aceite pu avéêejɨsti, nardu jetze tɨ meêecan, tiêitÉ¨Ì tuêupi. Naa pu teáarɨÌêe aêɨÌjna É¨Ì aceite, ajta jeÃhua tÃêijnajche. Aj pu i aêɨÌɨn É¨Ì êɨÌitaêa, raêantÃtapua aêɨÌjna É¨Ì limeeta. TɨÌêɨj jà án yáêajtuaa aêɨÌjna É¨Ì aceite muêúutzeêen aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 4 Aj mú mi seica É¨Ì mej aêutéêuucaêa aêujna, aêɨÌɨ mú huatanÃniuêucacucaêa meêɨÌjna jemi É¨Ì êɨÌitaêa. Ayee mú tÃêiruixaateêecaêa tɨjɨÌn: â¿Aêiné een jɨÌn huaújhuajcacaêa amɨÌjna É¨Ì aceite tɨ iêicáujmeijra? 5 Iêirɨêɨriistacaêa pu mej ráatuaanijcheêen mej mi raamuáêitɨncheêe aêachú caj huaÃca cientos tumin naêari jaÃtzeêe, tɨÌêɨj ii tiuêutévaɨreêencheêe É¨Ì tumin mej huaêutévaɨreêen É¨Ì mej caà aêij tÃêijviicuaêi. âYee mú tiuêutaxájtacaêa. Aj mú mi raatájaaxɨejviêiriêi aêɨÌjna É¨Ì êɨÌitaêa. 6 TɨÌêɨj jà Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âXaatapuáêajta sej nÃniuêucacu. ¿Aêiné een jɨÌn jáêitaêa xuêuráninei? AêÃjna tɨ jɨÌmeêen ayén náaruu mɨ êɨÌitaêa, temuaêa pu naa xɨÌêepɨêɨn huarɨÌj. 7 Ayee nu tejáêamuaêixaateêe. AêɨÌɨme É¨Ì mej caà aêij tÃêijviicuaêi, aêɨÌɨ mú múêejmi jemi seÃireêe muáêajuêu tɨÌj naêa rusén jɨmeêe. Jaêanáj tɨ naêa puêi Ãêirɨêɨriista aêame sej huaêutévaɨreêen tɨ puaêa siyen tÃêijxeêeveêe. MÉ¨Ì ajta inee, canu chéêe múêejmi jemi seÃireêe naêame. 8 ‘Aêijna i êɨÌitaêa, ayée pu huarɨÌj aêachú tɨ caj tiuêutárɨêɨristarecaêa É¨Ì jemin. Nej caà xɨ huamɨÌêɨ, aêɨÌɨ pu amuacaà necámeijriêi ineetzi matɨÌj tÃêijrɨêɨre tɨ puaêa jaêatÉ¨Ì huámɨêɨni. 9 Ayej xaa neêu tiêayajna, ayée nu tejáêamuaêixaateêe, aêu tɨ naêa mej tihuaêutáêixaateêen É¨Ì teɨte niuucajtzeêen É¨Ì Dios, naÃjmiêicɨêe Ãiyen chaanaca japua, aêɨÌɨ mú majta huataxájta aêij tɨ huarɨÌj aêÃjna i êɨÌitaêa mej mi jeÃhua raêutámuaêaree. 10 Ajta seɨÌj ajtáraa aêu mej aêutéêuucaêa É¨Ì mej tamuáamuataêa japuan huaêapua aráêase. Ayee pu ántehuaa tɨjɨÌn Judás Iscariotes. AêÉ¨Ì pu aêɨÌɨn púêeen aêɨÌjna tɨ Jesús jetze ajtémeêecan. Ayee pu een jɨÌn ajtáraa tɨ i avÃitzi jɨÌn tejáêuxa huáêa jamuan É¨Ì mej teêáijta teyujtaêa. RaxɨÌêeveêecaêa mej naÃjmiêi raaxɨÌêepɨêɨntareêen aêij mej yeêà huárɨni tɨ i aêɨÌɨn huaêutátuiireêen É¨Ì Jesús. 11 MatɨÌêɨj meêɨÌn huánamuajriêi, jéêecan pu rɨÌêɨ huaêutáêa. Aj mú mi teêataújratziiriêi mej mi tiraanájchiteêen aêɨÌjna É¨Ì Judás. TɨÌêɨj jà áêuraa. TɨÌêɨj ji raachúêeve jaêanáj tɨ Ãêirɨêɨri tɨÌêij huaêutátuiireêen aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 12 TɨÌêɨj jà tejaêuréêene aêɨÌjna xɨcájraêa jetze, É¨Ì mej jetzen pan cuaêaca tɨ caà cuêusti, ajta aêɨÌjna xɨcájraêa mej jetzen mehuáêamuaɨêɨvajtacareêe É¨Ì cáneêaxɨ. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ áêamuajcaêa É¨Ì mej tÃêiyeste. Majta meêɨÌn É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêen, aêɨÌɨ mú mi miyen tiraataêÃhuaêuriêi É¨Ì É¨Ì Jesus tɨjɨÌn: â¿Aêuné jetze muaêaráanajche tej áêujuêun tej ti rɨÌêɨ tejáêuruuren teêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì pan tej ráacuaêani, tej ti raêutámuaêaree aêij tɨ titáachaêɨɨ É¨Ì Dios, aêɨÌjna xɨcájraêa jetze tɨ huáêucuii É¨Ì huáêayaujmuaêa É¨Ì mej amuáatée huanúnuêihuacaêa? 13 TɨÌêɨj jà huaêapuaca huataêÃtecaêa mej jamuan áêujujhuaêaneêen. Ayen tihuáêaêixaateêe tɨjɨÌn: âSericu aêájna chajtaêa. Aa xu jaêatÉ¨Ì Ã©êeteuni tɨ xaêari huátɨsin, jaj tuêurájmuaa. Aj xu si jamuan áêujuêun. 14 Aêu tɨ aêɨÌɨn aêuteáruti, aêájna xu ráahuauni chiêiraêan jetze É¨Ì jaêatɨ. Aj xu si siyen tiraataêixaateêen ayén tɨjɨÌn: “Yee pu tiêixa aêɨÌjna É¨Ì Maeestru yee: ¿Aêuné neêatáêaca nej tzajtaêan tiúêucuaêani huáêa jamuan É¨Ì neteɨÌtestemuaêa?” Seajta siyen: “Tetaêaj raêutámuaêaree aêɨÌjna xɨcájraêa jetze matɨÌêɨj huácuii É¨Ì huáêayaujmuaêa É¨Ì mej amuáatée huanúnuêihuacaêa.” Ayee xu tiraatáêixaateêesin. 15 TɨÌêɨj jà aêɨÌɨn hui amuaataseÃjrateêesin ánɨmua tɨ rujapua tiveêéjme cuaartu tɨ veêée. Puêuri rɨÌêɨ tiúêuruu temuaêa naa. Aêuu xu si rɨÌêɨ teêuhuáruuren É¨Ì tej ráacuaêani É¨Ì pan. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 16 MatɨÌêɨj mi u áêujuêu É¨Ì mej huaêapua. Ayee pu tejaêuréêene naÃjmiêi tɨ tihuaêutáêixaa É¨Ì Jesús. Aj mú mi rɨÌêɨ ráaru É¨Ì mej ráacuaêani mej mi raêutámuaêaree aêɨÌjna xɨcájraêa jetze tɨ Dios huáêuchaêɨj. 17 TɨÌêɨj ari huachúmuaêancaa, aj pu i aêuteájrupi u chiêita É¨Ì Jesús, majta É¨Ì mej tamuáamuataêa japuan huaêapua aráêase. 18 MatɨÌêɨj meri tÃêicuaêacaa meesa japua, aj pu i Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee nu xaa neêu tejáêamuaêixaateêe. SeɨÌj tɨ aêamua jetze ajtémeêecan múêeen mɨ sej tÃêicuaêa ne jamuan, aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ, aêɨÌɨ pu neetzi jɨmeêe tiuêutátuiireêesin huáêa jemi É¨Ì mej teêáijta teyujtaêa. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 19 TɨÌêɨj jà utéevatzÉ¨Ì É¨Ì huáêa tzajtaêa. Aj mú mi autéjhuii mej raataêÃhuaêu meêɨÌjna É¨Ì Jesús, seɨÌj ajta seɨÌj. Miyen tɨjɨÌn: â¿Aêataani púêeen? ¿Ni qui inee? Ajtahuaêa seɨÌj ayén tɨjɨÌn: â¿Aêataani, caêɨÌn inee? 20 Aj pu i ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAêii pu aêɨÌɨn púêeen, É¨Ì seɨÌj É¨Ì sej tamuáamuataêa japuan huaêapua aráêase. Aêii pu pan cuaêa aêÃjna jetze i tuxaêa ne jamuan. 21 Ayej xaa neêu tiêayajna. Ayee pu tejaêuréêenejsin ineetzi jemi nej neajta É¨Ì teáataêa jetze airáane aêij tɨ yeêà téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze. ‘MÉ¨Ì ajta, aêɨÌjna tɨ nejɨÌmeêen tiuêutátuiireêesin huáêa jemi, ayée nu tejáêamuaêixaateêe, aêii pu huápɨêɨ rajpuaÃjtzi aêame. JaÃtzeêe pu raatévaɨreêencheêe tɨ caà núêihuaacheêe. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 22 Maúcheêe mú tÃêicuaêacaa. Aj pu i Jesús pan tɨÌêɨj. Aj pu i rɨÌêɨ tiuêutáêa É¨Ì Dios jemi, ajta raêantÃtaaraxɨ, aêɨÌɨ pu huaêuréêeêɨêɨpɨêɨ. Ayen tɨjɨÌn: âXáacuaêa. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen i nehuáêiraêa. 23 Ajta áêiyen vaasu tijáj. Ajta rɨÌêɨ tiuêutáêa É¨Ì Dios jemi, aêɨÌɨ pu ajta huaêuréêijte. NaÃjmiêi mú raêantiêÃ É¨Ì jaj É¨Ì vaasu jetze. 24 Ajta ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAêijna tɨ urajmuaa i vaasu tzajtaêa, aêii pu aêɨÌɨn púêeen i nexuureêe É¨Ì nej raêiráxɨreêesin nej ni huaêutévaɨreêen muêiicáca jemi, ajta tɨ ij Dios raêantipuáêajteêen É¨Ì tɨ jéjcuacan jɨÌn teêataújratziiriêi ruseɨÌj aêɨÌmej jemi tɨ aêɨÌɨn tihuaêutáêuuniêi. 25 ‘Ayee nu tejáêamuaêixaateêe. Ayej xaa neêu tiêayajna. Ijii, canu chéêe raêantÃêisin aêÃjna i uuva jáêaraêa. MÉ¨Ì ajta, aêɨÌjna xɨcájraêa jetze tɨÌêɨj Dios avéuraêateêe nainjapua É¨Ì chaanaca, aêájna xɨcájraêa jetze nu xaa raêantÃêisin jéjcuacan jɨmeêe É¨Ì jáêaraêaraêan É¨Ì uuva. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 26 MatɨÌêɨj mi seɨj tiuêutáchuiicacaêa chuiicari É¨Ì mej jɨÌn rɨÌêɨ tiraatáêan É¨Ì Dios. MatɨÌêɨj mi aêucɨÌj. Aj mú meêuun aêaráêa Aceituunajemi, jɨrà tɨ aêutacáêa. 27 Aj pu i Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAyee pu téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze tɨ Dios ayén tiuêutaxájtacaêa tɨjɨÌn: “Nee nu i nej iêi Dios, aêɨÌj nu jéêicatan É¨Ì tɨ cáneêaxɨ tiseÃj. Majta aêucɨÌjxɨêɨsin É¨Ì cáneêaxɨ.” Yee puêu téêeyuêusiêi. Ayee pu tÃêineruuren ineetzi. Seajta múêeen, setiuêutatéviêiraêata ineetzi jemi. Aj xu si aêucɨÌjxɨêɨsin cumu É¨Ì cáneêaxɨ tɨ caà jaêatÉ¨Ì huáêajyeêemua. 28 MÉ¨Ì neajta inee, netɨÌêɨj huatarún, áa nu aêuméêe naêame aêájna Galilea. Amuacaà nu neêuun aráêaiixa. Seajta áêiyen múêeen. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 29 Aj pu i aêɨÌɨn Pedro ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âCapu amɨÌn tɨ puaêa metiuêutatéviêiraêata mɨ seica múêeetzi jemi. Canu niyen rɨni inee. 30 Aj pu i Jesús ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âAyee nu tÃêimuaêixaateêe. Ayee pu téêeme Ãjii tɨÌcaêa, tɨ caà xɨ huajÃjhuaêa É¨Ì tecuaaraêi, huaÃca pej piyen tiuêitéhuaêita tɨjɨÌn pecáj nemuaêate. 31 MÉ¨Ì ajta aêɨÌɨn Pedro, caêanÃn pu jɨÌn ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âTÉ¨Ì puaêa ayén tiúêujxeêeveêe nej huámɨêɨni á jamuan, canu cuiêi niyen tihuaêutáêixaateêesin yee canu muamuaêate. âYee puêu tiuêutaxájtacaêa. Majta É¨Ì seica, ayée mú cheêatá tÃêixajtacaêa seɨj ajta seɨj aêij tɨ Pedro tÃêixajtacaêa. 32 MatɨÌêɨj mi aêucɨÌj. Aa mú aêaráêa huastari tzajtaêa, cɨyej tɨ eêeréêevee tɨ ayén téjaêarájtehuaa tɨjɨÌn GetsemanÃ. Aj pu i Jesús ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âXaêujráêasi múêeen iiyecuÃ, meenti nee, neraatéhuauusin É¨Ì Dios jemi. 33 TɨÌêɨj i á aúurupi. AêɨÌmej pu aêuvÃêitÉ¨Ì aêɨÌjna É¨Ì Pedro, ajta É¨Ì Jacobo, ajta aêɨÌjna É¨Ì Juan. TɨÌêɨj jà aêij puaêa ruêuhuatáêa É¨Ì tzajtaêan. Jéêecan pu uhuateújxɨemɨste É¨Ì ru tzajtaêa. 34 Aj pu i ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âAêij pu puaêa neêase, huápɨêɨ. Xɨee nej cuj mɨêɨni. Yee xu huateáturan múêeen Ãiye. Seucheêe atanéjneêeri. âAyee puêu tihuaêutáêixaa. 35 TɨÌêɨj jà aêirájraa aêatzu êáêayee. Aj pu i aicaújtutzi á chuaataêa. Rájhuaviiriêi É¨Ì Dios tɨ puaêa nuêu Ãêirɨêɨristan tɨ caà ayén tejaêuréêenen aêɨÌjna xɨcájraêa tɨ nuêu jetzen tirajpuaÃitzi áêaraêani. 36 Ayee pu aêɨÌɨn tirájhuaviiriêi tɨjɨÌn: âDios, É¨Ì pej niyáêupua púêeen. NaÃjmiêi pu Ãêirɨêɨri múêeetzi jemi. TÉ¨Ì puaêa petiêitáêacareêen tɨ caà náacɨêɨti aêÃjna tɨ aêij puaêa een nej jɨÌn rajpuaÃitzi naêame. Aru tɨ puaêa Ãêirɨêɨristan, chéêe caà ayén tejaêuréêenineicaêan netɨÌj tÃêijxeêeveêe inee, sino patɨÌj múêee tÃêijxeêeveêe. âYee puêu. 37 Aj pu ijtáêi u yaêuvéêeme. Aa pu aêaráêa aêu mej aêutéêuucaêa É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. Muêuri Ãêicuêutzucaêa. Aj pu i huaêujɨÌste aêɨÌɨme. TɨÌêɨj jà ayén tiraataêixaa É¨Ì Pedro tɨjɨÌn: âSimón, ¿ni pecáj téêeviicuaêi pej atáneere aêatzu caj sei hora? 38 Seucheêe atanéjneêeri. Seajta raatéjhuauni É¨Ì Dios jemi tɨ ij caà tejamuáacɨêɨti tiêitÉ¨Ì É¨Ì sej jɨÌn auteáturan É¨Ì Dios jemi. Ayee nu tejáêamuaêixaateêe. RɨÌêɨ xu tÃteêuhuateújcaêanen É¨Ì ru tzajtaêa. MÉ¨Ì ajta caÃ, capu áêamuacaêanistiêi sej atanéjneêeri. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 39 Ajtahuaêa pu áêume. Ayee pu cheêatá naêa tirájhuaviiriêi É¨Ì Dios tɨ caà rajpuaÃjtzi áêaraêani. 40 TɨÌêɨj jà u aêuvéêemej. Ajtahuaêa pu huáêuteu mecuêutzúcaêa aêiné cutzi pu huaêamuaêitɨÌjcɨÌcaêa jeÃhua. Aj pu i Jesús huaêutajé. Capu aêij huáêamitɨejteêecaêa aêij mej yeêà tiraataêixaateêen. 41 HuaÃcaca tzajtaêa, ajtahuaêa pu áêume. Ajtahuaêa pÉ¨Ì aêuréêeve tɨ puaêa meriêijtáhuaêa Ãêicuêutzu. Aj pu i ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: â¿Ni seuj Ãêicuêutzu? ¿Ni seújseêupeêe? Puêuri aúcheêe. Puêuri aêájna tejaêuréêene mej meri nejɨÌmeêen tiuêutátuiireêesin, i nej neajta É¨Ì teáataêa jetze airáane, aêɨÌmej jemi É¨Ì mej aêij puaêa tÃêiteteɨte. 42 Xáêajhuiixɨêɨ. Cheêeré ticu. Puêuri eêevéêeme aêɨÌjna tɨ tiuêutátuiireêesin ineetzi jɨÌmeêen aêɨÌmej jemi É¨Ì mej teêáijta. 43 Aúcheêe pu tiêixáatacaêa aêɨÌjna É¨Ì Jesús, tɨÌêɨj seɨÌj eêiréêene tɨ aêɨÌmej jetze ajtémeêecan É¨Ì mej tamuáamuataêa japuan huaêapua aráêase. Judás pu ántehuaa. JeÃhua mú teɨte eêevéêejuêucaêa jamuan aêɨÌjna É¨Ì Judás. Huáêaniuucajtzeêe mú jɨÌn huajúêucaa meêɨÌjna É¨Ì mej teêáijta teyujtaêa, majta meêɨÌjna É¨Ì mej téêeyuêuxaca, majta meêɨÌjna É¨Ì vaujsi. 44 AêɨÌjna É¨Ì Judás, tɨ huaêutátuiireêesin É¨Ì Jesús, aêɨÌɨ pu teêataújratziiriêi aêɨÌjna jɨmeêe tɨ ayén huárɨni mej mi ráamuaêaree jaêatÉ¨Ì tɨ pɨÌrɨcɨ aêɨÌjna É¨Ì Jesús. Ayen tɨjɨÌn: âAêɨÌjna É¨Ì nej ruêitépɨêɨtzeêe, ajta É¨Ì nej raatateújteêesin, aêii pu aêɨÌɨn pɨÌrɨcɨ. Setáêaj raatéeviêi, seajta raêanján, amuajɨÌêɨcɨêihuacan temuaêa naa. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Judás. 45 JɨÌmeêen puêu aêaráêa, aj pu i ajteáxɨɨrecaêa aêu tɨ aêutéveecaêa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. TɨÌêɨj jà ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âMaeestru. AêÉ¨Ì pu ayén huataújseijratacaêa tɨÌj É¨Ì tɨ rajaahua aêɨÌjna É¨Ì Jesús. Ayen tɨjɨÌn: âMaeestru. Ajta ruêitépɨêɨtzeêe. 46 Majta meêɨÌn É¨Ì teɨte, aêɨÌɨ mú raatéeviêi. 47 SeɨÌj pu ajta aêájna huatéveecaêa. AêÉ¨Ì pu ruchun huÃjcupi. Aj pu i raêajtaveÃjchecaêa É¨Ì naxairaêan jetze É¨Ì tɨ ravaɨÌreêe aêɨÌjna tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca teyujtaêa. AêÉ¨Ì pu tiraapuaÃj. 48 TɨÌêɨj jà Jesús ayén tihuaêutaêÃhuaêuriêi aêɨÌmej É¨Ì teɨte tɨjɨÌn: â¿Aêiné een jɨÌn yé sevéêejuêu? ¿Aêiné sej si yé cɨyej tiêivéêɨêɨsin, seajta tepúustiêi chuumiraêa? ¿Ni qui nahuaêari nej púêeen sej si siyen tinaatevÃêira? 49 Nain tújcaêari tzajtaêa nu tejáêamuamuaêatehuaêa náêayeêi aêujna teyujtaêa. Caxu jaêanáj naateeviêi aêujna, aêiné ayée xu neruuren tɨ ij araúrasten aêij tɨ yeêà téêeyuêusiêi É¨Ì yuêuxari jetze. âAyee pu tihuaêutáêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 50 Majta meêɨÌn É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe, aêɨÌɨ mú huataúruu. Aa mú yaúurɨe naÃmiêi. 51 Ajta seɨÌj pu raavájrajmeêe cujtaêan É¨Ì Jesús. Temuaij pu púêeen tɨ saavana jɨÌn aêiréêechejcaêa tɨ jetzen aêiréêecaêitÉ¨Ì cúêucutzu. Seica É¨Ì teɨte mú raatéeviêi aêɨÌjna É¨Ì temuaij. 52 Ajta aêɨÌɨn, aêɨÌɨ pu aêiréujchui. A yaúuhuaêaxɨ aêɨÌjna É¨Ì rucɨɨxu. Aj pu i mú aêij huárupi. Aêutɨéechejraa muaêaviêi. 53 MatɨÌêɨj mi yaêuvÃêitÉ¨Ì aêɨÌjna É¨Ì Jesús aêɨÌjna jemi É¨Ì tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe naÃjmiêica É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca u teyujtaêa. NaÃjmiêi mú tiújseɨj, É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca u teyujtaêa, majta É¨Ì mej téêeyuêuxaca, majta É¨Ì huáêavaujsimuaêa. 54 Ajta aêɨÌɨn É¨Ì Pedro, á pu auméêecaa aêatzu ɨmuá huáêacujtaêan aêɨÌɨme É¨Ì mej yaêuvÃêitÉ¨Ì É¨Ì Jesús. Aa pu aêaráêa aêu tɨ éêeche aêɨÌjna tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca teyujtaêa. Aêuu pu aêuteájrupi jáêitaêa tɨ eêeráyaujtaêa. Aj pu i aêujyeÃjxɨ huáêa jamuan É¨Ì xantaaruêu. A pu aêutacái jáêaraa. AêujpɨÌsteêe pu jáêaraa É¨Ì taij jɨmeêe. 55 Majta meêɨÌn É¨Ì mej tÃhuaêuêaÃjteêe É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca teyujtaêa, majta huaêajueesi, aêɨÌɨ mú tÃêihuaêucaêa mej mi ráateuni tiêitɨÌj É¨Ì mej jɨÌn jetzen teêujpuáêajteêen, tiêitɨÌj É¨Ì mej jɨÌn raajéêica aêɨÌjna É¨Ì Jesús. Camu tiêitɨÌj huáteu. 56 Aêii muêu huáteu: Mej jeÃhua raahuáêitacaêa É¨Ì teɨte. MÉ¨Ì ajta, camu ramuaêareerecaêa É¨Ì seica, majta É¨Ì seica, tiêitɨÌj É¨Ì mej xajtacaêa. 57 Seica mú huatéhuiixɨ. Huaêitzi mú jɨÌn tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna jetze É¨Ì Jesús. Miyen tɨjɨÌn: 58 âAyee tu tiráanamuajriêi tɨ ayén tiêixa tɨ jɨÌmeêen yee: “Nee nu raatéêuuna aêÃjna i teyuu teteca mej ráêajtaahuacaêa. Huaica xɨcaj tzajtaêa nu seɨj ájtaahua teyuu mej nuêu caà ráêajtaahua É¨Ì teteca.” Ayee pu yeehui tiuêutaxájtacaêa amɨÌjna mɨ Jesús. âAyee mú tÃêixajtacaêa meêɨÌjna. 59 MÉ¨Ì ajta meêɨÌn, camu ramuaêareerecaêa É¨Ì seica, majta É¨Ì seica, tiêitɨÌj É¨Ì mej xajtacaêa. 60 Aj pu i seɨj ájchee huáêa tzajtaêa. Aêii pu aêɨÌɨn púêeen É¨Ì tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe naÃjmiêica É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca teyujtaêa. Aj pu i aêɨÌɨn ayén tiraataêÃhuaêuriêi aêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨjɨÌn: â¿Ni pecáj huatániuusin aêɨÌjna jɨmeêe É¨Ì mej múêeetzi jetze tÃêijpuaêajteêe? ¿Tiêitájni jɨÌn paêuteájturaa É¨Ì Dios jemi mej mi miyen tÃêimuahuaêita? 61 Ajta aêɨÌɨn Jesús, capu tiêitÉ¨Ì huataxájtacaêa. Ãêatee aêatzu tɨ ayén caà teêevéêeniuucaêa. Aj pu ijta aêɨÌɨn tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca teyujtaêa, ajtahuaêa pu ayén tiraataêÃhuaêuriêi tɨjɨÌn: â¿Ni múêee peêɨÌn púêeen É¨Ì CɨrÃistuêu, É¨Ì tɨ yaujraêan púêeen É¨Ì tej rɨÌêɨ tiraatáêan iteen? âYee pu tiraataêÃhuaêuriêi. 62 Aj pu i Jesús ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âNee nu neêɨÌn púêeen. Ajta xu neseij i nej neajta teáataêa jetze airáane. An nu eêecacaà naêame rɨêɨrÃintaêa É¨Ì tɨ nain jɨÌn antiújmuaêaree. Seajta, múêeen xu neseijran netɨÌêɨj aêicaaméêen jaitɨri tzajtaêa. âAyee pu tiuêutaxájtacaêa. 63 TɨÌêɨj jà aêɨÌɨn tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe É¨Ì mej tÃêimɨjhuaca teyujtaêa, aêɨÌɨ pu raêantisiújtzaêan É¨Ì rusiicuêu mej mi ráamuaêaree tɨjɨÌn aêɨÌɨ pu huataniúêucacaêa. Aj pu i ayén tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âMeêecui xaa neêu. ¿Ni caà neêu icu? Capu chéêe ruxeêeveêe tɨ jaêatɨ jɨÌmeêen teêanxájta. 64 Múêeen xu seri ráanamuajriêi tɨ aêij puaêa tiuêuxájtacaêa É¨Ì Dios jemi. ¿Aêiné tejamuáêamitɨejteêe múêejmi? ¿Tiêitájni ayén tiraavÃjteêe? âAyee pu tihuaêutáêixaa. Aj mú mi naÃjmiêi tiuêutáêa tɨ huámɨêɨni aêɨÌjna É¨Ì Jesús. 65 MatɨÌêɨj mi seica autéjhuii mej raêatétzijmuaêaxɨêɨn, majta raêutanán. Majta ruêitévaêaraêa rumuájcaêan jɨmeêe. Miyen tɨjɨÌn: âHuataxáj, ¿aêatani muêitéjvee? âYee mú tiraataêixaa. Majta meêɨÌn É¨Ì xantaaruêu, aêɨÌɨ mú majta ruêitéevajxɨ. 66 Ajta aêɨÌɨn Pedro, aêɨÌɨ pu u aêutéveecaêa aêujna jáêitaêa tɨ eêeráyaujtaêa u chiêita. Aj pu i seɨj aêuteájrupi tɨ ravaɨÌreêe É¨Ì tɨ tÃhuaêuêaÃjteêe mej tÃêimɨjhuaca u teyujtaêa. êÆÌitaêa pu pɨÌrɨcɨ aêɨÌjna. 67 AêÉ¨Ì pu aêuteájrupi aêu tɨ anúêujcatii aêɨÌjna É¨Ì Pedro aêu tɨ áêujpɨsteêecaêa É¨Ì taij jetze. TɨÌêɨj aêɨÌɨn raaseÃj, áa puêu aêutéechaxɨ rajseÃiraêajraa. Aj pu i ayén tiraataêixaa tɨjɨÌn: âPeajtá pej múêee áêucheêecaneêe jamuan Jesús tɨ Nazarét éêemeêecan. âAyee pu tiuêutaxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì êɨÌitaêa. 68 Aj pu i seɨcɨé tiraataxájtacaêa aêɨÌjna É¨Ì Pedro tɨjɨÌn: âCanu ramuaêate. Canu neajta ramuaêaree aêij pej yeêà tÃêineêixaateêe múêee. Aj pu i aêɨÌɨn huirájraa. Aa pu aêitéechaxɨ á tɨ eêiténineêi. Aj pu i tecuaaraêi huajÃjhuacaêa. 69 TɨÌêɨj i ajtahuaêa aêɨÌɨn êɨÌitaêa raaseÃj. Aj pu i ayén tihuáêitixaa aêɨÌmej É¨Ì mej eêeréêeteêecaa aêujna. Ayen tɨjɨÌn: âAmɨÌjna mɨ jaêatɨ, aêii pu seɨÌj púêeen tɨ huáêa jetze ajtémeêecan É¨Ì mej jamuan áêujujhuaêaneêe. 70 Ajtahuaêa seɨcɨé tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Pedro. Aêatzu áêateeviêica matɨÌêɨj eêeréêeteêecaa, majtáhuaêa miyen tiraataêixaa tɨjɨÌn: âAyej xaa neêu tiêayajna, múêee pe aêɨÌɨn púêeen É¨Ì Galilea pej éêemeêecan. Ayee pej tÃêixaxaêa matɨÌj aêɨÌɨme É¨Ì mej aêuun aêuhuachéjme. âYee mú tiraataêixaa. 71 Aj pu i Pedro aêutéjche tɨ niuucajtzeêen É¨Ì Dios ayén tihuáêaêixaateêen tɨjɨÌn capu ramuaêate. Ajta, tɨ puaêa nuêu caà ayén tiêayájnacaêa, chéêe nuêu Dios raatáêan É¨Ì puaÃjtzi. Ayee pu tihuaêutáêixaa tɨjɨÌn: âCanu aêatzu ramuaêate aêɨÌjna É¨Ì jaêatɨ sej raxa. âAyee pu tihuaêutáêixaa. 72 JɨÌmeêen puêu ayén tiuêutaxájtacaêa, aj pu i huaêapuaca jetze huajÃjhuacaêa É¨Ì tecuaaraêi. TɨÌêɨj jà Pedro raêutámuaêareeriêi aêij tɨ tiraataêixaa aêɨÌjna É¨Ì Jesús tɨjɨÌn: “TÉ¨Ì caà xɨ huaêapuaca jetze huajÃjhua É¨Ì tecuaaraêi, múêee pe huaÃcacajetze piyen tiraataxáj yee pecáj nemuaêate.” Ayee pu tiraatáêixaateêecaêa aêɨÌjna. Aj pu i aêij puaêa raatáêa, tiujyeÃnejraa huápɨêɨ aêɨÌjna É¨Ì Pedro.